Konec výmluv, data jsou tu

28. dubna 2014, 00:00 - Jan Sedlák
28. dubna 2014, 00:00

Čeští operátoři začínají nasazovat rychlý 4G internet. Zároveň se objevují snahy najít to, co přijde po něm

Už i babičky v Ratměřicích a dalších malých českých vískách se podle Vodafonu mohou připojit k tak rychlému mobilnímu internetu, že mají možnost bez problémů sledovat videa na YouTube (pokud jim do pár minut nedojde datový limit), točit vlastní videoblogy, poslouchat streamovanou hudbu ze Spotify a posílat selfie fotky na Instagram. Nejmenší tuzemský operátor rozjel masivní kampaň na svůj takzvaný Turbo Internet, podle které to vypadá, že do Česka v masové míře konečně dorazily očekávané 4G (LTE) sítě. Zatím to není úplně pravda, ale blíží se to.

Onen Turbo Internet, který skutečně začíná mít velice zajímavé pokrytí, totiž není tím pravým LTE, o kterém se dlouhou dobu mluví. Vodafone využil „staré“ frekvenční pásmo 900 MHz a na něj narouboval, zjednodušeně řečeno, modernější technologie. Tímto způsobem chce pokrýt především venkov a nyní se i díky aukci a vydražené frekvenci 800 MHz postupně se skutečným LTE probojuje také do velkých měst.

Už i Turbo Internet je ovšem solidní mobilní spoj a jistě potěší, že Vodafone slibuje letos pokrýt 93 procent populace (80 procent území).

Skutečná ikonka LTE na mobilních zařízeních v případě Vodafonu vyskočí pouze v Karlových Varech. U Telefóniky lze záblesky pozorovat na několika místech v Praze a Brně a ještě o něco dál je T-Mobile.

Zatímco v minulosti si mobilní operátoři vždy našli tisíce důvodů, proč LTE nestavět, teď už se tak jednoduše vykrucovat nemohou. Podmínky aukce kmitočtů z loňského roku jim totiž říkají, že od letošního února musejí do 30 měsíců pokrýt rychlým internetem venkovské oblasti s řidším osídlením. To má mimo jiné částečně řešit problém s tím, že tyto oblasti mnohdy nemají rychlý broadband k dispozici. Do sedmi let má mít k LTE přístup 95 procent obyvatel Česka.

Bude to ještě samozřejmě stát hodně peněz.

Operátoři státu v aukci dohromady zaplatili 8,5 miliardy korun a další miliardové částky padnou na modernizaci a stavění sítí. To vše v době, kdy operátorům padají příjmy z tradičního volání a SMS na úkor datových služeb. T-Mobile a Telefónica proto chtějí sítě sdílet. Vodafone mezi sebe nechtějí pustit a ten už se zlobí a chystá právní kroky. Ruce si každopádně mne čínský Huawei, který prakticky ovládl zdejší mobilní síťovou infrastrukturu a na budování LTE si chce urvat lví podíl.

Někdo to zaplatí Operátory mimo tyto technické záležitosti čekají také kouzla s obchodními modely. Zákazníci chtějí data a chtějí jich co nejvíc za co nejmenší cenu. Neomezených datových tarifů za pár desetikorun až stokorun se ale jen tak nedočkáme, to operátorům do počtů nesedí a z něčeho ty sítě zaplatit musejí. Velmi zajímavé bude sledovat, jak se nakonec postaví k firmám typu Google, Facebook, Spotify a tak dále. O těch totiž tvrdí, že skrze mobilní sítě bohatnou, nepodílejí se na jejich financování a odnesou to právě oni operátoři. T-Mobile už ukázal cestu, kterou by se on a jeho konkurenti měli vydat – místo boje volit spolupráci. T-Mobile nyní přímo nabízí službu pro streamování hudby Deezer.

Dá se předpokládat, že na nástupu LTE vydělají i výrobci chytrých zařízení. V současné době v Česku vlastní „LTE ready“ zařízení něco přes 250 tisíc lidí, což není mnoho. LTE už se ale postupně dostává i do levnějších přístrojů a stane se standardem jako 3G. Evropská vize Je to ještě daleko, ale co bude potom? Co dalšího po LTE? Mnoho kritiků tvrdí, že Evropa třeba oproti Spojeným státům v nasazování rychlého mobilního internetu krutě zaspala, i když dříve bývala lídrem. Z několika zásadních důvodů to ale není úplně pravda. Navíc se zdá, že představitelé starého kontinentu o nějaké další metě přemýšlejí.

Tak například eurokomisařka pro digitální agendu Neelie Kroesová vytvořila pracovní skupinu nazvanou METIS, které poskytla 50 milionů eur a dala za úkol zkoumat možnosti „5G“. To v podstatě ještě neexistuje, není žádný standard. Na činnosti METIS se podílí například British Telecom, Deutsche Telekom, Orange/France Telecom, Telecom Italia, Telefónica, Portugal Telecom a z firem pak Alcatel-Lucent, Ericsson, Nokia Siemens Networks, Thales Communications či Huawei. Přispívá i několik evropských univerzit a také německý softwarový obr SAP a automobilka BMW. EU podporuje i další podobné projekty a už dříve se podílela na investičních programech a nasazování technologií jako 3G či UMTS.

„Sítě a standardy 5G jsou vize, které startují někdy od roku 2020,“ říká pro týdeník Euro technologický šéf společnosti Ericsson ve střední Evropě Ali Shah. Podle jeho slov pomůže dalšímu rozvoji rychlého mobilního připojení to, že data začnou operátorům vydělávat více než volání a SMS. To už se podle propočtů GSMA blíží. Odhady tvrdí, že operátoři v roce 2018 z dat vygenerují příjmy kolem 559 miliard dolarů, zatímco z volání 547 miliard.

„Chci, aby 5G bylo prosazeno evropským průmyslem a založeno na evropském výzkumu,“ vzkazuje eurokomisařka Kroesová.

Vize jsou to zajímavé. V Evropě má v současné době přístup k LTE připojení pouze čtvrtina lidí, zatímco východ a západ Spojených států už mezer nemá mnoho. Tamní operátor Dish se navíc spojil s mladým startupem pCell, který slibuje vybudování mobilního internetu až tisíckrát rychlejšího, než je dnešní 4G.

O autorovi| Jan Sedlák, sedlakj@mf.cz

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče