Konec trápení v nedohlednu

06. srpna 2012, 00:00 - Miroslav Zámečník
06. srpna 2012, 00:00

Dosavadní výsledky fiskální stabilizace se dalece míjejí s původními očekáváními

Kdyby recepty předepisované bolavému podbřišku eurozóny fungovaly tak, jak „lékaři“ z MMF, Evropské komise a Evropské centrální banky předpokládali, nikdy byste si nemohli přečíst statistiky, jako je tahle. Teoreticky to mělo vypadat zhruba následovně: díky vnitřní devalvaci, tedy poklesu cenové hladiny, dojde k obnovení konkurenceschopnosti jižního křídla, což se promítne na zvýšení vývozu, snížení dovozu a zlepšení obchodní bilance. Místo domácí poptávky, která bude utlumená potřebou snížení zadluženosti vlády i domácností, bude ekonomiku táhnout čistý vývoz. Díky lepší konkurenceschopnosti poté začnou znovu růst i soukromé investice, včetně zahraničních.

Když to uvidí finanční trhy, uklidní se a začnou znovu půjčovat tamním vládám za přijatelný úrok. Konec pohádky.

Realita je taková, že tahle pozitivní spirála ne a ne nastartovat. Hned z kraje je potřeba zdůraznit, že Irsko je zcela specifický případ výkonné exportní ekonomiky, která se dostala do maléru nikoli vinou slabé konkurenceschopnosti nebo špatně vedených veřejných financí, ale vinou prasklé bubliny na realitním trhu a související bankovní krize. Přes pokles vývozu má Irsko ve skutečnosti velmi vysoký obchodní přebytek, po Německu a Nizozemsku třetí nejvyšší v eurozóně (mimochodem zhruba trojnásobný oproti Česku).

Data o obchodní bilanci za leden až duben publikovaná Eurostatem sice potvrzují, že se čísla ve všech zemích PIIGS meziročně zlepšila, ale jenom v Portugalsku se o to více zasloužil růst vývozu než pokles dovozu. A právě na téhle nerovné dynamice se ukazuje, jak dalece se míjí původní očekávání s výsledky dosavadních pokusů o fiskální stabilizaci a strukturální reformy. Nemusíte mít zrovna doktorát z makroekonomie, aby bylo každému jasné, že je setsakramentský rozdíl, z jaké strany se obchodní nerovnováha srovnává.

Pro hospodářství a tím i zaměstnanost je samozřejmě neskonale lepší varianta, když se saldo zlepšuje díky exportní expanzi, než když všeobecná mizerie vyvolá pokles dovozní poptávky. Řecko sice drží stejnou dynamiku vývozu i dovozu, nicméně na to, aby export Řeky zachránil, natožpak jim nalil do žil optimismus, je stále tragicky mrňavý.

Údaje za leden až duben naznačují, že Italové by se po velmi dlouhé době mohli dožít vyrovnané obchodní bilance, ovšem především díky poklesu dovozu, takže taky žádná radost. Co ovšem skutečně vzbuzuje obavy, je Španělsko, protože stagnující zahraniční obchod doplňuje velmi negativní čísla přicházející z jiných oblastí (nalistujte si stránku 42). Žádné světlo na konci tunelu. Ay, ay, jak říkají Španělé. l

KLADNÉ JENOM IRSKO

Vývoj obchodní bilance zemí PIIGS za leden až duben 2012; dovoz a vývoz (v mld. eur)

Irsko

Portugalsko

Španělsko

Itálie

Řecko

pramen: Eurostat

Saldo leden až duben 2011/2012 (v mld. eur)

O autorovi| Miroslav Zámečník • zamecnik@mf.cz

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče