Konec skládkování ve velkém

27. května 2013, 00:00 - l
27. května 2013, 00:00

Blíží se zásadní změna odpadové legislativy. Má smysl? Bude drahá? Málokterý společenský problém se dotýká tak širokého spektra osob jako odpady. Odpad produkuje každý z nás a každý z nás také za likvidaci odpadů platí. Do značné míry jde v odpadovém hospodářství o vybalancování otázky, kolik se má platit za skutečně nutnou potřebu likvidace odpadu a kolik se má platit za likvidaci odpadů, která je zodpovědná k budoucím pokolením.

Již v této úvodní pasáži je obsažena značná kontroverze, kdy na vypořádání se s odpady je pohlíženo jako na problém. Je tomu skutečně tak, nebo se jedná o nepodstatnou otázku, která se vyřeší bez přičinění státu? Důvodem, proč je psán tento článek, jsou současné kroky ministerstva životního prostředí (MŽP) mající za úkol revidovat současnou legislativu odpadového hospodářství s jasným cílem – omezit množství odpadu ukládaného na skládky.

Moře odpadků Významnou kategorií odpadu je odpad komunální, který vzniká na území obcí, tedy nejčastěji v domácnostech. Z množství komunálního odpadu, které ročně čítá až pět milionů tun, se přibližně tři čtvrtiny ukládají na skládky, jedna šestina se vytřídí a znovu použije a jedna desetina skončí ve spalovnách.

Je na první pohled zřejmé, že v dlouhodobém hledisku nelze v této tendenci pokračovat, protože bychom se dřív nebo později topili v odpadcích.

Ministerstvo nehodlá na nic čekat a zavelelo k útoku proti hromadění odpadu na skládkách a chce dát zelenou alternativním možnostem odstraňování odpadu, zejména pak zařízením na energetické využívání odpadu (ZEVO) – v laické terminologii spalovnám odpadů. Tento plán počítá s časovým horizontem do roku 2025, který je nejzazším datem akceptovatelným MŽP pro úplný zákaz ukládání neupraveného směsného komunálního odpadu na skládky.

Tento horizont není vybrán náhodně a kopíruje záměry Evropské unie, tedy zejména usnesení Evropského parlamentu, které doporučuje ukončit veškeré skládkování v EU do tohoto roku. Přičemž se předpokládá, že Evropská komise toto doporučení bude respektovat a promítne jej do připravované směrnice. Za zmínku stojí i ta skutečnost, že zákaz skládkování je již dlouhá léta upraven v Německu, Švýcarsku, Rakousku, Velké Británii a dalších zemích.

Záměr omezit ukládání odpadu na skládky lze hodnotit pozitivně.

S jistou mírou zjednodušení je ZEVO druh elektrárny a kotelny zároveň. Produkuje elektřinu a teplo, avšak ke svému provozu využívá

spalování odpadu místo hnědého uhlí nebo zemního plynu. Pro spalovny jsou stanoveny mnohem přísnější emisní limity než pro klasické elektrárny, proto se dá říci, že toto zařízení je méně škodlivé vůči životnímu prostředí.

Drahé spalovny Zde však přichází na řadu „ale“. Spalování odpadu je v tuto chvíli dražší než skládkování. Odpad není tak kvalitní palivo, aby účinnost procesu výroby elektřiny a tepla konkurovala prostému ponechání odpadu na skládkách. Spalovna si surovinu pro spalování nekupuje, nýbrž si za její spálení nechává platit. Přechod na ekologičtější způsob odstraňování odpadu si připlatíme. MŽP v tuto chvíli teprve zpracovává podklady pro budoucí podobu legislativního návrhu, a tudíž ještě konkrétní čísla nejsou známa, ale ubezpečuje, že o radikální nárůst zátěže pro běžnou rodinu rozhodně nepůjde.

V případě, že legislativa odpadového hospodářství bude upravena cestou výše nastíněnou, zcela jistě budou muset vyrůst na českém území nové spalovny odpadů, protože současná trojice (Praha, Brno, Liberec) s kapacitou dohromady přibližně 650 tisíc tun odpadu je plně vytížena a další odpad již nepojme. Zároveň můžeme očekávat velkou ofenzivu ze strany společností vlastnících a provozujících skládky proti tomuto záměru, protože se jim podstatně omezí jejich rozsah jejich podnikání.

Záměr upravit odpadové hospodářství tak, abychom omezili prosté ukládání odpadu na skládky, lze hodnotit pozitivně. Samozřejmě budeme v době, kdy se bude měnit legislativa odpadového hospodářství, slýchat různé názory. Počínaje těmi zpochybňujícími, zda je či není dobré skládkování zakazovat. Přes konstruktivnější, tedy jakými technologiemi nahrazovat skládkování, protože ZEVO není jedinou alternativou, byť je v tuto chvíli nejpreferovanější (jak ve státech, kde již skládkování bylo zakázáno, tak z pohledu MŽP).

Nicméně jisté je, že velkou, jestli ne vůbec tou největší, je otázka, kolik navrhovaná změna bude stát daňové poplatníky, protože změnu legislativy provádí Parlament, který je politicky odpovědný svým voličům. Jestliže dopady na jednotlivce budou únosné, není důvod, proč nejít cestou jiného odstraňování odpadu než skládkováním.

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče