Klub neviditelných vydělá

13. ledna 2014, 00:00 - Tomáš Pergler
13. ledna 2014, 00:00

Od Nového roku si mohou notáři účtovat na některých poplatcích i desetkrát víc. Přímý zápis do obchodního rejstříku ale ještě nefunguje

Je to asi nejméně nápadná právnická profese. Notáři bývají v paměti zapsáni jako vážně se tvářící postavy z loterií, které mlčky stojí v pozadí a v závěru jen suše pronesou, že všechna vylosovaná čísla jsou platná. Zdaleka se o nich nepíše tolik jako o advokátech, soudcích, státních zástupcích nebo exekutorech. Přesto hrají v životě téměř každého člověka důležitou roli. Když na ně nenarazíme při zásadních krocích v podnikání nebo úpravě společného majetku, tak aspoň při sepsání poslední vůle nebo vypořádání dědictví. Po Novém roce je pravděpodobně budeme potkávat častěji.

Nový občanský zákoník a doprovodná legislativa, které představují malou revoluci v pravidlech tuzemského osobního i veřejného života, se totiž výrazně dotýkají i notářů. „Samotná podoba práce notářů se s novými zákony v podstatě nemění. V první řadě budou dál sepisovat veřejné listiny,“ říká viceprezident Notářské komory Miloslav Jindřich, který zastupuje notáře v Legislativní radě vlády. Současně ale připouští, že exkluzivně působící stav dostal s novými zákony rozsáhlejší pole působnosti a současně se musí vyrovnat také s větší zodpovědností (souhrnně viz Širší záběr). Nefunguje a prodělává Zavádění novinek se neobešlo bez problémů. Vůbec zatím nefunguje přímé zapisování do obchodního rejstříku. Zákon o veřejných rejstřících podnikatelům umožňuje, že se nemusejí s žádostmi o zápis obracet na soud a čekat na jeho rozhodnutí. V ideálním případě zápis vyřídí na jednom místě, v návaznosti na právní ošetření textu a ověření skutečností.

To je ale navzdory účinnosti zákona jen teorie. Notáři stále nedostali dálkový elektronický přístup, a do rejstříku se tak nedostanou.

A podle vyjádření ministerstva spravedlnosti, které rejstřík spravuje, to vypadá, že si ještě pár týdnů počkají. „Spuštění první verze části systému pro specializovaný přístup notářů se předpokládá zhruba v polovině února. K tomuto okamžiku bude zprovozněna dočasná verze systému umožňující notářům provádět prvozápis akciových společností,“ uvedl Robert Schuster z tiskového odboru ministerstva. Se spuštěním finální podoby systému s kompletní agendou pro práci notářů se počítá v květnu. Ještě předtím ministerstvo zajistí pro notáře zaškolení.

Notářům ale oddálení přímých zápisů nevadí. Za současných podmínek by totiž museli vykonávat službu, za kterou by ve finále dopláceli. Problém tkví v zákoně o soudních poplatcích, v němž zůstala větička, že v případě zápisu do veřejného rejstříku je poplatníkem notář. Za zápis akciové společnosti se platí 12 tisíc korun, u ostatních forem včetně společnosti s ručením omezeným činí poplatek šest tisíc korun. Přenést tyto výdaje na klienty nelze. Notáři mohou požadovat jen sazby za vyhotovení zápisů, které pevně stanovuje notářský tarif. Tyto částky nemusejí dosáhnout ani výše zmíněného poplatku za zápis, takže notáři jsou ve výsledku v minusu. Podle ministerstva financí navíc notáři musejí z vybraných peněz odvádět daň z přidané hodnoty. „Je to absolutní nelogičnost,“ posteskl si Jindřich. Zdůraznil, že poplatek při přímých zápisech do obchodního rejstříku ani nemá valný smysl, protože stát při něm nečiní žádný úkon. Notáři proto usilují o rychlou změnu zákona, která by poplatek razantně snížila a stanovila, že ho bude platit navrhovatel. Kdy se dočkají, zatím nevědí.

Pozůstalé dluhy Jestliže zápisy do obchodního rejstříku vycházejí pro notáře prodělečně, v jiné oblasti si mohou polepšit hned desetinásobně. Většina sazeb notářského tarifu, který ve vazbě na novou legislativu také prošel novelizací, se po Novém roce podstatně nezměnila.

Aspoň tak to shodně zdůrazňují ministerstvo spravedlnosti a Notářská komora. „Pokud došlo výjimečně ke zvýšení některých položek tarifu, pak byly v drtivé většině případů důvodem věcné změny právní úpravy, které kladou na notáře vyšší nároky,“ uvedlo ministerstvo na dotaz týdeníku Euro. Jedna taková výjimka si nicméně říká o pozornost. Týká se notářských odměn při likvidaci pozůstalosti. To jsou situace, kdy po zesnulém zůstanou převážně dluhy a z prodeje jeho někdejšího majetku se uspokojují věřitelé. I samotní notáři potvrzují, že takových případů v posledních letech přibývá. Starší lidé se stále častěji předlužují a svoji finanční zátěž nedokážou před smrtí vypořádat. Vyzní to možná necitlivě, ale důsledkem je prostě fakt, že likvidace pozůstalosti hraje mezi činnostmi, a tedy i příjmy notářů stále větší roli.

Postup likvidace pozůstalosti a vymezení rolí jednotlivých osob stanoví zákon o zvláštních řízeních soudních, jenž také patří k doprovodné legislativě nového občanského zákoníku. Nutno uznat, že se této oblasti věnuje velmi podrobně. Předchozí zákony se o likvidaci v souvislosti s dědictvím vyjadřovaly jen vágně, a notáři tak museli zpravidla improvizovat. Teď mají postup pevně nalinkovaný.

Vypořádání pozůstalosti po předluženém nebožtíkovi přesto není žádná jednorázová akce. Už jen první fáze řízení, která ještě předchází samotné likvidaci pozůstalosti, občas zabere i několik let. Notář totiž musí nejen shromáždit pozůstalost, ale také získat od všech dědiců soudem schválené potvrzení, že se vzdávají svých nároků, byť jsou vlastně minusové. Při této činnosti se notáři řídí „starým“ tarifem. Až potom přichází na řadu samotná likvidace. Při ní se odměna notářů vypočítává jako procento z výtěžku zpeněžení majetku, který tvoří likvidační podstatu.

Zatímco do prosince měl likvidační správce v nejnižší kategorii základu nárok na dvě procenta z prvních sto tisíc korun základu, od Nového roku je to už dvacet procent. Podobně se tarif znásobil i ve vyšších řádech (viz Jistota desetinásobku).

Proč takové razantní zvýšení? Podle Miloslava Jindřicha za to vlastně mohou vysoké odměny pro insolvenční správce. Ti se mohou vedle notářů stát likvidačními správci, tedy osobami, které zpravidla řídí rozprodej zbylého majetku a vypořádání s věřiteli. A zákonné odměny insolvenčních správců byly mnohem vyšší než taxy notářů v dědických řízeních. „Není přece možné, aby měl za stejnou práci notář nižší odměnu než insolvenční správce,“ přesvědčuje Miloslav Jindřich za notáře. Argument zní zdánlivě logicky. Zapomíná se ale na to, že insolvenční řízení je mnohem složitější proces než likvidace.

Jistota desetinásobku

Výše základu (výtěžek ze zpeněžení majetku) Sazba do konce roku 2013 (v %) Sazba od r. 2014 (v %)

z prvních 100 000 Kč základu 2 20

z přebývající částky až do 500 000 Kč 1,2 12,5

z přebývající částky až do 1 000 000 Kč 0,9 1,7

z přebývající částky až do 3 000 000 Kč 0,5 –*

z přebývající částky až do 20 000 000 Kč 0,1 1,2 Částka nad 20 000 000 Kč* – –

* v aktuálním tarifu tato kategorie není, nejméně však 3000 Kč, * do základu se nezapočítává

Zdroj: Notářská komora ČR, ministerstvo spravedlnosti

Uzavřená komunita

V současné podobě funguje notářský stav v Česku přes dvacet let. Notářský řád z května 1992 vrátil notářům specifické postavení. Nejsou tedy státními úředníky s částečnou soudní pravomocí jako v dobách komunistické totality, ale svébytnou profesí. Do jejich činnosti spadá hlavně sepisování veřejných listin o právních úkonech, osvědčování skutečností a přejímání listin a peněz do úschovy. Notáři mohou také poskytovat právní rady, zastupovat v jednání, sepisovat listiny nebo spravovat majetek, i jako insolvenční správci. Zákon notáře výslovně zavazuje k nestrannosti a nezávislosti. Tím se tato profese zásadně odlišuje například od advokátů. Notáře jmenuje a počet notářských úřadů stanovuje ministr spravedlnosti na návrh komory. V současnosti je v ČR zavedeno 449

notářských úřadů, jejich umístění se řídí sídly obvodních soudů. K podmínkám jmenování notářem patří vysokoškolské právnické vzdělání, alespoň pětiletá praxe v notářském úřadě a složení zkoušky. Na uvolněné úřady vypisuje konkurz Notářská komora ČR. Funkce notáře se uvolňuje úmrtím nebo odvoláním notáře ministrem. V loňském roce požádalo o odvolání několik desítek notářů. Zpravidla to byli lidé z první generace polistopadových notářů, kteří se nechtěli přizpůsobovat změnám vyplývajícím z nového občanského zákoníku. Výdělek notáře je závislý na množství a hodnotě zákonem specifikovaných úkonů, které jeho úřad provádí. Klíčová je z tohoto pohledu tradiční náplň jejich práce – sepisování veřejných listin, zejména při podnikatelské

činnosti. Dobře situovaní jsou notáři, kteří udržují dlouhodobou spolupráci s bankami. Jejich úřady také zaměstnávají nejvíce lidí. Naopak venkovští notáři jsou více závislí na drobnější práci a mnohdy provozují jen velmi malé kanceláře. Dozor nad činností notářů sice vykonává i ministerstvo spravedlnosti, profesní postihy ale zůstávají v kompetenci Notářské komory. Kárné žaloby mohou podávat ministr, prezident komory nebo předsedové okresních a krajských soudů. Žaloba se podává ke komoře a rozhoduje o ní senát kárné komise, což je volený orgán Notářské komory. Na rozdíl od soudců nebo exekutorů se tedy kárná provinění notářů neřeší u Nejvyššího správního soudu. Možnosti trestu se stupňují od písemného napomenutí až po odvolání notáře.

Zdroj: Notářská komora ČR Do přímých zápisů v obchodním rejstříku se notáři vůbec nehrnou. Mohou na nich prodělat. Za likvidaci pozůstalosti si notáři vydělají desetkrát víc než loni. Odkazují přitom na sazby insolvenčních správců.

Širší záběr

Výběr nových nebo změněných činností notářů podle legislativy účinné od 1. ledna 2014

• Zapisování do obchodního rejstříku Notáři mohou zapisovat přímo do obchodního rejstříku. Dosud musel společnost zapsat soud. Zatím však notářům chybí technické zázemí.

Rejstřík zástav Mění se výčet případů, kdy se zástavní právo musí zapisovat do rejstříku zástav, vedeného Notářskou komorou. Kromě nemovitostí, které nejsou zapsány do katastru nemovitostí, se týká i rozestavěných nemovitostí nebo podniků, sbírek či movitých věcí (například automobil). Do rejstříku zástav může být zapsáno i budoucí zástavní právo (pokud s tím dosavadní vlastník souhlasí).

• Dědické řízení Notáři zajišťují soupis pozůstalosti také v místě bydliště zesnulého. Dosud se spokojili s prohlášením dědiců. Celkem velký zájem bude patrně o sepsání smlouvy mezi zůstavitelem a potenciálním dědicem o zřeknutí se dědického práva. Smlouva musí mít podle občanského zákoníku formu veřejné listiny. Naopak menší poptávka se očekává u dalšího institutu, dědických smluv. V nich lze ustanovit, že určitý potenciální dědic bude muset dědit. Komplikovanější může být sestavování závětí - vedle dědiců přibude také odkazovník, jemuž nepřipadne dědictví, nýbrž pohledávka. Notáři také budou zapisovat na žádost zůstavitelů podmínku, čas nebo příkaz pro dědice nebo odkazovníky.

• Seznam listin o manželském majetkovém režimu Notářská komora zakládá veřejný seznam smluv, kterými si manželé upravují majetkový režim (například stanovují oddělené jmění). Význam bude mít například pro manžele, z nichž aspoň jeden podniká – mimo jiné se dosáhne vyšší transparentnosti vůči obchodním partnerům.

• Seznam prohlášení o určení opatrovníka Člověk, který chce v případě očekávané nezpůsobilosti předem určit, kdo má být jeho opatrovníkem, o tom sepíše s notářem veřejnou listinu. Základní údaje se zapíší do seznamu, který povede Notářská komora. V případném řízení o prohlášení nezpůsobilým se soud musí informovat, zda dotyčný takto předem neurčil svého opatrovníka.

Zdroj: ministerstvo spravedlnosti, Notářská komora ČR

O autorovi| Tomáš Pergler, pergler@mf.cz

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče