Klausův nástupce bude víc na ráně

14. ledna 2013, 00:00 - (pto)
14. ledna 2013, 00:00

Amnestie

Překročil Václav Klaus svojí amnestií práh velezrady, tedy jediného prohřešku, za který by mohl být v samém závěru svého prezidentování odvolán? Vlna vášnivých debat a spekulací o motivech prezidentova kroku jen tak neopadne. Představa, že by Senát skutečně Klause zažaloval a Ústavní soud by ho do 8. března zbavil funkce, je nicméně nereálná. Proč tedy velezradu zmiňovat? Tématu dodává na pikantnosti časový souběh s první přímou volbou českého prezidenta. Hlavně ale stojí za připomínku, že Klausův nástupce bude mít v tomto ohledu jinak nalajnované hřiště.

Současná úprava stanoví, že prezident může být stíhán za velezradu, kterou se rozumí „jednání prezidenta republiky směřující proti svrchovanosti a celistvosti republiky, jakož i proti jejímu demokratickému řádu“. S koncem Klausova funkčního období nabývá účinnosti nové ustanovení, podle něhož se na prezidenta vztahuje nejen velezrada, ale také hrubé porušení Ústavy nebo jiné součásti ústavního pořádku. „Zvyšuje se odpovědnost prezidenta republiky, který nyní odpovídá nejen za skutečně zásadní narušení ústavního a demokratického systému, ale též i za další, méně závažné, byť slovy Ústavy stále hrubé, porušení ústavního pořádku,“ vysvětluje vedoucí analytického odboru Ústavního soudu Ivo Pospíšil.

V případě amnestií by se dalo diskutovat o tom, jestli prezident nenarušil demokratický řád tím, že jako reprezentant moci výkonné neoprávněně vstoupil do sféry moci soudní. „Je nepochybné, že prezident má pravomoc udělovat amnestii za podmínky kontrasignace premiérem. To formálně splněno bylo, avšak rozsah amnestie, a to její aboliční část směřující k zastavení probíhajících řízení, by mohla k úvaze o dotčení dělby moci vést. Abolice představuje citelný zásah do probíhajících řízení před soudy, které výlučně mohou rozhodovat o vině a trestu,“ myslí si Pospíšil. Ve světle nynějších zákonů, konkrétně zákona o Ústavním soudu, by ale muselo jít o dlouhodobé usilování proti demokracii, nikoli pouze jednotlivý krok, zdůrazňuje expert.

Nový prezident se bude muset více hlídat, princip dělby moci se považuje za stěžejní součást ústavního pořádku. Na rozdíl od Václava Klause se také nebude moci spoléhat na celoživotní imunitu. Z Ústavy totiž vypadne článek, který vylučoval možnost stíhat prezidenta za trestné činy. „Nedotknutelnost“ se váže pouze na dobu výkonu funkce. Na druhou stranu bude komplikovanější příštího prezidenta odvolat. Zatímco dosud stačí pro podání ústavní žaloby prostá většina Senátu, od 8. března v Ústavě přibude také podmínka souhlasu Poslanecké sněmovny, obě komory navíc musejí žalobu schválit třípětinovou většinou.

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče