Když úřadují (ne)znalci

24. května, 00:00 - Václav Drchal
24. května, 00:00

Odborné posudky mají vliv na milionové spory a osudy obžalovaných. Někdy ale místo pravdy jde jen o peníze

Když se chtěl kdysi podnikatel Tomáš Pitr vyhnout vězení, zadal si u znaleckého ústavu HZ Praha posudek. Jeho autor pak u soudu tvrdil, že z disků starých počítačů „vykutal“ dávné účetnictví Pitrovy firmy Centrum dokazující, že je podnikatel nevinný jako lilie. Nejdřív to vypadalo nadějně. O to tvrdší byl dopad, když nový, soudem objednaný znalec objevil na discích všechno možné – včetně údajů o přesunech amerických jednotek v Německu – jen to účetnictví tam jaksi nebylo.

Svérázný znalec­hrobník odkudsi z východních Čech měl zase posoudit cenu luxusní hrobky. Moc se s tím nepáral, napsal do posudku jakési číslo a konsternovanému soudci poté vysvětlil, že se na něm dohodl „s kolegy v hospodě“.

Uznání za odvahu si zaslouží také znalci, kteří pracují metodou „Ctrl C – Ctrl V“.

V jednom takovém případě dospěl znalec k závěru, že nehoda – čelní náraz do stromu – byla fingovaná. Zdůvodnil to tak, že poškození zadního nárazníku posuzovaného auta neodpovídá poškození přední části druhého vozidla. Odstavec navíc končil v polovině. Nejsmutnější na celé věci bylo, že policie si přečetla jen závěr posudku a málem na jeho základě dotyčného řidiče obvinila.

Všechny tři historky jsou skutečné. Dvě první zažil autor tohoto článku osobně, o té třetí psal na webu Jiné právo někdejší státní zástupce Jan Vučka. Všechny tři jsou také typické. Naznačují, že někteří znalci píší mizerné posudky, že je policisté a soudci mnohdy nekriticky přijímají a především že vyznění některých posudků se řídí hlavně přáním zákazníka.

Ví to i ministerstvo spravedlnosti, které právě před 14 dny představilo koncept nového zákona o znalcích. Ten by měl konečně nahradit devětačtyřicet let starý komunistický zákon moderní normou. „Největším problémem je, že po roce 1989 nebyl vytvořen žádný systém, který by kontroloval, zda jsou znalecké posudky vytvářeny nezávisle a objektivně. Do znalecké profese vtrhlo po roce 1989 podnikání a my na to musíme reagovat,“ vysvětluje ministr spravedlnosti Robert Pelikán.

PODEZŘELÍ A ODSOUZENÍ

O podezřelých znaleckých posudcích se píše často. V současné době třeba o práci lékaře Radka Matlacha, který málem poslal rumburskou zdravotní sestru Věru Marešovou na dlouhá léta za mříže. Anebo o znalci, který bagatelizoval opileckou bouračku miliardáře Romana Janouška a nedávno si vyslechl obvinění, či o posudku Rudolfa Douchy, který při oceňování OKD zapomněl započíst dceřiné společnosti a připravil tím stát podle obžaloby o bezmála šest miliard korun.

Jenže všechno to jsou jen podezření – u Matlacha se nedá reálně čekat ani stíhání – a případů, kdy byl znalec pravomocně potrestán za nepravdivý posudek, je ve skutečnosti známo jen několik. Jde například o dopravního znalce Miloše Štěrbu, o kterém ještě bude řeč, nebo Tomáše Mikulaštíka, jenž falešnými posudky legalizoval padělání obrazů.

Týdeník Euro našel několik dalších případů a některé z nich se překvapivě týkají i poměrně známých osobností – někdejšího ředitele opavské psychiatrické nemocnice Ivana Drábka či sociálnědemokratického poslance Stanislava Humla.

PAPÍROVÝ IMBECIL

Drábka „proslavila“ tragická událost z října 2014, kdy nepříčetná schizofrenička ubodala ve Žďáru nad Sázavou šestnáctiletého studenta. Do domácího ošetřování ji krátce předtím pustili jeho podřízení, a Drábek proto rezignoval. Na triku má ale i jeden klasický nepravdivý znalecký posudek. Dostal za něj podmínku, kterou mu letos v únoru „potvrdil“ Ústavní soud.

Posudek si od Drábka vyžádal advokát jednoho ze členů gangu, který se živil poměrně sofistikovanými podvody. Předstírali například, že jsou zaměstnanci celního skladu, načerno rozprodávají zásoby a z „kavky“ vymámili třičtvrtěmilionovou zálohu. Drábek nicméně došel k závěru, že obžalovaný muž je středně těžce mentálně retardovaný (dříve by se řeklo imbecil; IQ 35 až 49) a za své jednání nezodpovídá. Proti Drábkovi stálo postupně sedm jiných znaleckých posudků a každý z nich jeho závěry vyvracel. Znalec ale trval na svém.

Nakonec skončil před soudem sám, prohrál u všech instancí a Ústavní soud lapidárně konstatoval, že Drábek v posudku sice psal o imbecilitě dotyčného, ale „jeho vlastní podrobné psychiatrické vyšetření obžalovaného mentální retardaci prakticky vyloučilo“. O svém poklesku mluvit nechce. „Nezlobte se, ale pro mě je to uzavřená kapitola a nebudu se k tomu vyjadřovat,“ řekl týdeníku Euro.

ZNALEC POSLANEC

Nepravdivý znalecký posudek má na kontě i někdejší policista Huml. Šlo o nehodu, při níž řidič fekálního vozu nečekaně odbočil a za ním jedoucí motocyklista do něj vrazil a těžce se zranil. Posudek – podle soudu fiagrantně překrucující plánek i fotografie z místa nehody – sice fyzicky sepsal Huml, u soudu ho ale zaštítil Vratislav Veselý ze znaleckého ústavu V. V. V. Expert. Humla ochránila poslanecká imunita, kdežto Veselý – a to se zatím nevědělo – dopadl špatně. Dostal půlroční podmíněný trest a nic na tom v roce 2013 nezměnil ani Nejvyšší soud.

Huml tvrdí, že ho informace o odsouzení Veselého překvapila: „Měl jsem dojem, že to ve ‡nále bylo zastavené. Pravdu jsme ale tenkrát měli stoprocentně my. No, je vidět, že spravedlnost má občas zavázané obě oči.“

Trestní oznámení na oba podal soudce Jiří Říha, který měl nehodu na starost. S Veselým – a dalším podezřelým posudkem – se potkal ještě jednou, ale tehdy trestní oznámení nepadlo. „Vratislav Veselý v tomto případě – asi po předchozí zkušenosti – v průběhu hlavního líčení své závěry velmi korigoval, uznával, že se v některých ohledech mýlil, že některé jevy zanedbal,“ podotkl soudce.

ZKUSÍM TO JINDE

Podle ministerských statistik si loni za nepravdivý znalecký posudek vyslechlo pravomocný rozsudek 12 znalců, což pro ně automaticky znamenalo vyškrtnutí ze znaleckého seznamu. Jestli to bylo – Česko má aktuálně 9310 znalců – hodně, nebo málo, je věc názoru. Obdobných neodhalených případů je ale zřejmě mnohem víc.

Podle člena představenstva Komory soudních znalců Evžena Spergera byznys s posudky v poslední době jen kvete: „Často se setkávám s tím, že za mnou přijde advokát, který obhajuje účastníka dopravní nehody a chce posudek. Jenže když si prostuduju spis a řeknu dobře, posudek udělám, ale mám obavu, že vašemu klientovi spíš přihorší, tak se sebere a po­ děkuje s tím, že si najde někoho jiného.“ Podle Spergera vznikají nepravdivé posudky prakticky výhradně na žádost obviněných a jejich advokátů. Je to vcelku logické. Policie a soudy za posudky moc neplatí – 100 až 350 korun za hodinu, a někteří znalci se proto hojí na obviněných, od nichž mohou za posudek dostat zaplaceno, kolik chtějí. Za své peníze ale klienti na oplátku něco očekávají.

Mimochodem, souzený je i sám Sperger.

Ovšem za pomluvu, protože, jak říká, označil jeden z posudků svých kolegů za podvod. „Někdo z nich podal trestní oznámení. Krajský soud mě zprostil, nyní bude o věci rozhodovat vrchní soud,“ říká.

A NAZDAR BAZAR

Zadání z mnoha posudků více či méně „čouhá“. Odsoudit znalce za nepravdivý znalecký posudek ale není jen tak. Rozlišit, co je ještě poněkud excentrický odborný názor a co už vědomě nepravdivý posudek, bývá obtížné. Obvykle to vyžaduje, aby to znalec s kreativitou poněkud přehnal.

To se stalo například dopravnímu znalci Petru Šlosarovi. Posudek si od něj vyžádala advokátka Jitka Třeštíková kvůli klientce, která v březnu 2009 dostala u Strakonic ve velké rychlosti smyk a v protisměru zabila řidiče projíždějícího citroënu. Šlosar podle rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích „v zájmu vyhovět požadavku“ advokátky „záměrně na objednávku“ přesunul místo srážky z protisměru do středu silnice.

Soudce nevzal jeho posudek vůbec v potaz s tím, že nesmyslnost znalcových závěrů je jasná i laikovi. Proti navíc stály další posudky a Šlosar se dočkal vlastního procesu. „Štve mě to, ten posudek nebyl špatný,“ říká. Soudy se prý jeho případem pořádně nezabývaly a rozsudek napsaly „od stolu a nazdar bazar“.

ŽIVOT PO SMRTI

Šlosarův případ je pozoruhodný ještě z jednoho důvodu – ukazuje, jak jsou zákony bezzubé. Po odsouzení sice ze seznamu znalců zmizel, ovšem stejně jako dřív je dle obchodního rejstříku jednatelem a třetinovým majitelem znaleckého ústavu MBL Crash Expert. Jinak řečeno, vyškrtnutí ze seznamu znalců nemusí znamenat konec kariéry. „Stačí, když posudky svým jménem zaštítí kolega ze znaleckého ústavu,“ říká Sperger.

Jde to i jednodušeji. Důkazem je zmíněný Miloš Štěrba, který tvrdí, že jeho „znalecká živnost je možná dokonce rozsáhlejší“ než před odsouzením. „Zpracovat posudek mohu pro kohokoli, akorát na něj nemůžu dát kulaté razítko. Když se to někomu hodí, je to dostačující, a když ne, dostačující to není,“ dodává.

Právě Štěrba dopadl ze všech znalců nejhůře.

Soud ho poslal na rok do vězení. Jak sám říká, odseděl si nepříjemných pět měsíců. Za mříže ho dostal brněnský výtržník Pavel Dom ša. Ten nejdřív – v červnu 2010 – několikrát schválně drcnul do auta jiné řidičky, a když oba vystoupili z auta, hodil ženu na kapotu jejího vozu. O čtyři měsíce později už zabíjel. Tentokrát ho naštval šestaosmdesátiletý důchodce, kvůli kterému musel prudce zabrzdit a zezadu do něj vrazilo jiné auto. Domša do starého pána strčil tak silně, že upadl a rozrazil si lebku o obrubník.

Štěrba dělal posudek na první z obou případů, ve kterém šlo jen o pochroumaná záda a promáčklé plechy. Napsal do něj, že si napadená žena promáčklinu v karoserii způsobila pravděpodobně sama, a to tak, že svou octavií nacouvala do nákladního auta. Jenže tuto jeho teorii vyvracely snad všechny ostatní důkazy – svědci, záznam kamery, a dokonce, jak stojí v rozhodnutí Ústavního soudu, i výpověď samotného Domši.

PELIKÁN PROTI DROZDŮM

Všechny popsané příběhy mají jedno slepé místo – není úplně jasné, proč to ti znalci vlastně dělali. V případě znalce Aloise Drozda veškeré pochybnosti mizejí. Drozd, coby člen kontrolní skupiny ministerstva pro místní rozvoj, slíbil předsedovi představenstva společnosti Yossarian Investments Zdeňku Tomáškovi, že v posudku, který platilo ministerstvo, hrubě nadhodnotí cenu projektu na výstavbu lanového parku Siesta v Bystřici nad Pernštejnem. Stalo se, Tomášek nemusel vracet bezmála dvoumilionovou dotaci, Drozd za to od něj dostal 150 tisíc korun – a s penězi se nechal chytit. V létě 2010 mu za to soud uložil půlmilionový peněžitý trest.

Pelikánův návrh nového zákona o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech má ambici podobné lumpárny zarazit. Řada jednotlivých paragrafů vypadá docela rozumně, například povinné pojištění pro znalce nebo růst jejich odměn na 300 až 550 korun za hodinu. Ovšem to nejdůležitější, zbavit se v reálném čase znalců, kteří nemají problém přizpůsobit obsah posudku přání klienta, návrh neřeší. Všichni noví znalci sice mají napříště skládat vstupní zkoušky a každých pět let je bude čekat přezkoušení. Jenže to zároveň znamená, že již působící znalci budou muset složit první zkoušku až pět let poté, co nový zákon vejde v platnost.

Navíc ministerstvo spravedlnosti předkládá návrhy na reformu znaleckého zákona periodicky už mnoho let a nikdy z toho nic nebylo. Cítí to i „starý praktik“ Sperger: „Toto je už pátý elaborát, který ministerstvo připravilo, a všechny ty předchozí spadly pod stůl.“

Odsoudit znalce za nepravdivý znalecký posudek ale není jen tak. Rozlišit, co je ještě poněkud excentrický odborný názor a co už vědomě nepravdivý posudek, bývá obtížné. Někteří znalci píší mizerné posudky a policisté a soudci je mnohdy nekriticky přijímají. 12 znalc potrestaly loni soudy kv li nepravdivému znaleckému posudku.

9310 znalc je nyní zapsáno v seznamu znalc.

Policie a soudy za posudky moc neplatí – 100 až 350 korun za hodinu, a někteří znalci se proto hojí na obviněných, od nichž mohou za posudek dostat zaplaceno, kolik chtějí. Za své peníze ale na oplátku něco očekávají.

O autorovi| Václav Drchal drchal@mf.cz

Mohlo by vás zajímat

 Jaroslav Strnad

Jak rozpálit pec. ZŤS nabírají dech

 Fotbalisté Liverpoolu

Liverpool vydělává na fotbalových přestupech nejvíce

Váňa se na Velké pardubické radoval poosmé

Josef Váňa: Za pravdou jdu tvrdě

Praha  Čínská restaurace po sečuánsku

Sečuánská restaurace na Národní: objevování čínských provincií

Suitest před rokem spustil ostrý start aplikace a usiluje o globální patent

Český Suitest bude na Bits & Pretzels v Mnichově hledat investory

 Náměstkyně ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová

Klára Dostálová: Čínské svatby lákají do Prahy

  • Vlastimil Harapes: Nemám rád cyklostezky a chci zakázat…

  • František Stárek: Už jsem si myslel, že budu v klidu

  • Karolína Topolová: Dovoz ojetých aut se nevyplatí

  • Alexandra Kala: Sleva je u mě zakázané slovo

  • Radka Dohnalová: Lídři by měli rozvíjet své talenty a…

  • Václav Cílek: Vyhnuli jsme se Kurdistánu

  • Petr Lávička: České maso bývá předražené

  • Michal Horáček: Jen já a lidi

  • Miroslav Bárta: Káhiru dobylo jenom pár set jezdců

Hry pro příležitostné hráče