Když se Smilovice nesmilují

22. února, 00:00 - JAN NOVOTNÝ
22. února, 00:00

IMIGRACE Stěhování uprchlíků do malých vsí je řízeným střetem civilizací

Věřte mi, že já se budu snažit, abych jim nemusel ten pobyt tady prodlužovat. Touto větou zakončil minulý týden setkání s občany viditelně unavený starosta Smilovic na Třinecku Miroslav Nogol. Do obce s několika sty obyvateli se před pár dny nastěhovaly první tři rodiny iráckých křesťanů, kteří utíkají před terorem Islámského státu. Starosta se na večerním setkání s občany ocitl pod obrovským tlakem rozzuřeného davu a musel nakonec slevit ze svého benevolentního přístupu k migrantům.

Během večera se z něj vynuceně stal obránce smilovických hodnot. Příjezd iráckých rodin totiž obec obrátil vzhůru nohama.

Na setkání zazněly snad všechny xenofobní argumentační figury i fauly, které si lze v debatě o uprchlících představit: „Čeho se bojím? Aby to fakt byli křesťané a správní.“ „Stát by měl pomáhat hlavně vlastním lidem a až potom těm cizím.“ „Jsou to teroristé. Kde jsou záruky, že k nám přijdou opravdu křesťané?“ „Do hlav migrantům nevidíte, nevíte, co udělají.“ „Zítra jich tady bude 30, pozítří 100, za měsíc 200, za deset roků milion.“ „Jsem zásadně proti, i když jsou prověření. Nemám je ráda.“ „Včera šli Arabáči kolem našeho baráku. Neziskové organizace nebyly schopny integrovat ani Romy, natož nějaké muslimáče.“ „To vám povídám, udělám vše pro to, aby se těm uprchlíkům tady nelíbilo a vrátili se domů.“

AMAZONSKÉ KMENY

Smilovice se nesmilovaly. Ale podruhé v historii se proslavily po celé zemi. Poprvé to bylo před téměř dvaceti lety, když se místní rodák Jerzy Buzek stal polským premiérem. Ano, národnost v této obci hraje mnohem větší roli než kdekoli jinde v Česku.

Problém nastává ve chvíli, kdy vláda nastěhuje irácké uprchlíky tam, kde ještě stále nevyprchaly národnostní emoce mezi Čechy a Poláky a vše cizí je podezřelé. Kromě toho jde o obyčejnou vesnici. Řada z místních obyvatel možná ani nepamatuje, kdy byla naposledy v Praze nebo v nějaké západní zemi. Možná ani nikdy neviděli naživo černocha. Po Česku je ale podobných „neobjevených amazonských kmenů“ mnoho. A nelze jim nic vyčítat ani se jim divit. Informace o světě tito lidé přijímají přednostně z komerční televize, která v poslední době ani neváhá manipulovat s překladem výpovědi iráckého uprchlíka, aby zněl co nejvíc nevděčně.

ZATNĚTE ZUBY

Pokud někdo z vlády nebo z charitativních organizací očekával, že přijetí iráckých křesťanů bude ve slezské obci poklidné, patrně nikdy nebo už dlouho nežil na českém venkově. Ve Smilovicích by byl podezřelý i Pražák, který by si tady koupil chatu. „Co tu dělá?“ „Proč sem přišel?“ „Do hlavy mu nevidíme.“ „Uděláme všechno pro to, aby se mu tady nelíbilo.“

V tu chvíli nepomůže ani starostovo „zatněte zuby a nevšímejte si jich“. To by možná fungovalo ve větším anonymním městě, ale ne v několikasethlavé obci, kde se každý zná s každým. Zvlášť když se starosta o stěhování uprchlíků dozví týden předem, nemá šanci lidi uklidnit a vláda ho v této emočně vypjaté době nechá zaživa utopit v agresivním domorodém davu. Je chybou stěhovat uprchlíky do malých vsí, a ještě větší chybou je rezignace na doplnění základního vzdělání domorodců. Pak nemůže nastat nic jiného než řízený střet civilizací.

O autorovi| JAN NOVOTNÝ, novotnyj@mf.cz

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče