Když politika přestane sypat

06. ledna 2014, 00:00 - Petr Weikert
06. ledna 2014, 00:00

ODS ztratila po volbách 32 milionů každoročního státního příspěvku a mluví o propouštění a snižování platů

Až budou delegáti kongresu ODS usedat 18. ledna do svých křesel, zažijí menší déja vu. Nové vedení bude kdysi nejbohatší strana volit v použitých kulisách z předchozího sjezdu. ODS začala tvrdě šetřit. Kvůli volebnímu propadáku ji nyní čekají hubené časy, škrty a zřejmě i propouštění. Jen za poslanecké mandáty dostala ročně partaj ještě loni více než pětačtyřicet milionů, po nynějších volbách to bude třináct. Podobný scénář čeká i další strany.

Krize natvrdo Čtyřiadvacátý kongres ODS bude prvním hmatatelným důkazem o úpadku někdejšího lídra pravice. Už žádní exkluzivní sponzoři, významnou část nákladů na tento sjezd zaplatí sami účastníci. Kolik bude celý kongres stát, strana ještě přesně neví, z centrální pokladny na něj půjde maximálně půl milionu korun. Z úsporných důvodů také sjezd neproběhne jako obvykle na podzim, ale na začátku nového roku v méně lukrativním, a tedy i levnějším termínu. ODS také přehodnotila místo konání. Původně měla nového předsedu a místopředsedy volit v Praze, náklady by byly ale podle stranických propočtů oproti Olomouci dvojnásobné.

„Půjde o nejméně nákladný kongres ODS za poslední roky,“ oznámil úřadující předseda strany Martin Kuba.

Výpadek příjmů za poslanecké mandáty bude podle něj strana řešit úsporami na provozu a také na mzdách. „O prodeji majetku zatím neuvažujeme,“ řekl Kuba. Podle zdrojů zevnitř strany se s konkrétními úsporami či vyhazovy čeká až na nové vedení, které vzejde z olomouckého kongresu. Zaměstnanci jsou nicméně nervózní, jak se jich změny dotknou. Ve hře prý je i opuštění některých pronajatých prostor v regionech.

V případě ODS nemusejí být ani tyto škrty konečné. Už 10. ledna startují doplňovací volby do Senátu a napřesrok půjde ještě o víc – o Prahu a kraje v regionálních volbách.

Neúspěch by znamenal další milionové snížení státního příspěvku a nižší atraktivitu pro sponzory. Ti jsou přitom pro ODS klíčoví. Straně v nevolebních letech dosud přispívali kolem 95 milionů, před volbami i přes 200 milionů ročně. „Strany, které neměly ve sněmovních volbách úspěch, tedy zejména ODS, mají teď velký problém. Budou muset změnit strukturu svých placených sekretariátů, snížit počet zaměstnanců a možná i stěhovat své centrály na méně lukrativní adresy,“ poukázal politolog Miroslav Mareš na nedávné stěhování ODS z Jánského vršku na pražské Malé Straně do administrativní budovy na Pankráci.

Kampaň za všechny prachy Ústup ze slávy se projeví, a projevil, i na kampaních. Ještě v roce 2010 byly ODS i TOP 09 zvyklé mít billboardy v centrech měst, s kampaněmi jim pomáhali renomovaní reklamní stratégové. Občanští demokraté tehdy investovali závratných 213 milionů korun. Vloni to bylo s předtuchou neúspěchu jen 38 milionů.

„Mezi výdaji na kampaň a úspěchem stejně nepanuje žádná přímá úměra. Volby rozhodují nerozhodnutí voliči a ti se chovají podle aktuální nálady a sympatií, které daná strana má. Pokud není dlouhodobě populární, kampaň jí nepomůže,“ upřesňuje politolog Miroslav Mareš.

TOP 09 naposledy investovala více než ODS. V roce 2010 to bylo 53,5 milionu, vloni už 68,2 milionu. Obě strany si přitom pohoršily. ODS z 53 mandátů na 16 a TOP 09 z 41 sněmovních křesel na 26.

Ani TOP 09 se proto úspory nevyhnou.

Vloni hospodařila s 34,5 milionu korun, letos to bude 29,6 milionu korun. „Úsporná opatření jsou nezbytná, schválený rozpočet počítá s několikamilionovou úsporou na provozu. V průběhu roku 2014 budou probíhat další jednání, která úsporná opatření prohloubí,“ sdělila mluvčí strany Martina Týblová. TOP 09 nebude prý ale šetřit na investicích do vzdělávání a komunikaci na sociálních sítích.

Čeho přesně se škrty dotknou, strana zatím prozradit nechce, podobně jako ODS.

„Jde o velmi citlivé téma, které do určité míry poškozuje prestiž strany,“ vysvětluje politolog Mareš. „Například v roce 1992 neodhadla náklady Občanská demokratická aliance na kampaň, ve volbách neuspěla, zapsala se mezi voliči jako poražený a vedlo to k jejímu pozdějšímu konci,“ připomíná politolog.

Podobný osud měla i Unie svobody. Odštěpek nespokojenců z ODS fungoval ve vrcholné politice od roku 1998 do roku 2006. Její pád začal po volbách v roce 2002, po vstupu do Špidlovy vlády. Poslední úder jí uštědřil předseda Pavel Němec aférou kolem vydání katarského prince, anarchisticky laděná kampaň před volbami 2006 pak stranu odsoudila k zániku. Podle poslední zveřejněné účetní závěrky skončila strana s třemi stovkami členů a nula zaměstnanci s výsledkem hospodaření po zdanění ve ztrátě 1,7 milionu, rok předtím, v roce 2008, to bylo minus 11 milionů. Podle výkazů ji definitivně opustili sponzoři, neměla ani nárok na státní příspěvky. Od 31. ledna 2011 je Unie svobody v likvidaci.

Volební výsledek přes tři procenta, díky němuž dosáhli na stálý státní příspěvek, udržel nad vodou zelené. Ani oni na tom nebyli s penězi nejlépe. V roce 2011, když se nedostali do sněmovny, měli ztrátu necelé dva miliony. O rok později skončili víceméně na nule, ale bez vyhlídky na zlepšení situace.

Loňský volební výsledek 3,19 procenta jim zajišťuje zhruba sedm milionů ročně, což jim zaručuje pohodlné fungování minimálně do příštích voleb.

Podle vzoru KDU Pro další příklad není potřeba sahat tak daleko do minulosti. KDU-ČSL se letos znovu dostala do sněmovny, čemuž pomohlo její silné zázemí v regionech. Potvrdily to už krajské volby v roce 2012. Pokud by při nich strana před dvěma lety nezabodovala, přišla by o zbylé státní příspěvky za křesla v krajských zastupitelstvech a následovala by ODA.

Lidovci dnes otevřeně hovoří o krizi, kterou museli řešit poté, co se v roce 2010 nedostali do sněmovny. A ze záchranného plánu KDU se dá poměrně jasně odvodit, co budou muset neúspěšné strany dělat, aby se spasily. „My jsme tehdy ukončili pracovní poměr s 55 pracovníky z celkových 86, a to většinou dohodou, protože na odstupné jsme neměli dostatek financí. I když to bylo k těmto zaměstnancům velmi tvrdé, uvědomovali si, v jaké situaci KDU-ČSL byla, a tuto osobní oběť byli ochotni přinést,“ popisuje generální sekretář KDU-ČSL Pavel Hořava.

Lidé z vedení strany si také museli sednout ke stolu se svými věřiteli a dohodnout splátkové kalendáře za neúspěšnou sněmovní kampaň. Poslední splátky strana zaplatí až letos. Z loňského rozpočtu ve výši 40 milionů si ale tento rok díky volebnímu úspěchu polepší na 53 milionů.

O peníze přijde letos i Jana Bobošíková.

Aniž by lidé v některém z jejích sdružení měli jediného poslance nebo krajského zastupitele, díky úspěšným výsledkům ve volbách dostávala strana pod různými názvy v posledních letech ročně více než sedm milionů ze státního rozpočtu. Překročila totiž tříprocentní hranici nutnou pro získání stálého příspěvku na činnost strany a vytvořila si tak slušné zázemí. Letos ovšem sdružení Hlavu vzhůru se sídlem v satelitním domku v Dolních Měcholupech nedosáhlo ani na 1,5 procenta, které zaručuje příspěvek na úhradu nákladů na kampaň. Přesto prý peníze chybět nebudou. „Nikdy jsme neměli žádné zaměstnance a naši členové pracují pro stranu dobrovolně. Proto nebude problém udržet běžný chod strany z členských příspěvků,“ říká úřadující předsedkyně Suverenity SBB Jana Volfová. Suverenita je stejně jako Hlavu vzhůru sdružením Jany Bobošíkové a před volbami vyzvala k podpoře hnutí Hlavu vzhůru.

Že se neúspěšné strany propadají do červených čísel, potvrzuje i webový portál Politickéfinance. cz, který pro přehled toku peněz stranám postavil Sociologický ústav Akademie věd. Podle něj například ODS v roce 2013 skončila v minusu zhruba 42 milionů a TOP 09 přibližně 19 milionů. SPOZ vloni prodělala pět milionů. l •

Kolik stojí poslanec

Strana Kampaň 2010 Mandáty 2010 Cena poslance Kampaň 2013 Mandáty 2013 Cena poslance

(mil. Kč) (mil. Kč) (mil. Kč) (mil. Kč)

ODS 213,0 53 4,0 38 16 2,3

TOP 09 53,6 41 1,3 68 26 2,6

KDU 35,0 0 - 34 14 2,4

ČSSD 184,0 56 3,2 87 50 1,74

Zdroj: MF a sekretariáty politických stran

O autorovi| Petr Weikert, weikert@mf.cz

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče