Kdo zobe dotace z evropského dvorku

redakce 29. července 2010, 11:48
29. července 2010, 11:48

(EURO 22/2010)

Redaktorka Táňa Králová v článku Kdo zobe dotace z evropského dvorku (EURO 22/2010) mimo jiné uvádí, že Babišovo impérium spolklo nejvíc zemědělských dotací od vstupu ČR do Evropské unie do konce roku 2009 – zhruba čtyři miliardy korun. Použila však nerelevantní a zavádějící údaje a uvedla v omyl čtenáře. Smíchala totiž hrušky s jablky a navíc si údaje neověřila. Nechal jsem vypracovat analýzu čerpání všech druhů zemědělských dotací společnostmi skupiny Agrofert a skutečnost se významně liší od údajů v článku. Čerpání dotací společnostmi za dobu, kdy jsou členy naší skupiny, je následující. Za prvé podniky zemědělské prvovýroby, kterých je v současnosti 31 a hospodaří na 68,265 tisíců hektarů, inkasovaly v letech 2004 až 2009 1,091793 miliardy korun. Za druhé ostatní podniky zemědělské divize (ZZN, výrobci prasat a drůbeže) získaly za toto období 155,491 milionu korun. Za šest let tedy obdržely naše společnosti působící v zemědělství dotace v objemu 1,247284 miliardy korun. Nikoli téměř čtyři miliardy korun, jak uvádí zavádějícím způsobem Králová. Jde o podstatný rozdíl, což by se serióznímu ekonomickému týdeníku nemělo stávat. Co se týká takzvaných dotací prostřednictvím platby za obilí od Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF), Králová je popletla s regulérním nástrojem EU k regulaci trhu. Nejde o dotace, ale o běžný obchod, který funguje v EU na principu záchranné sítě pro zemědělce-pěstitele obilovin. Konkrétně to znamená, že Evropská komise vyhlašuje každý rok minimální cenu – je na úrovni 101,31 eur – za kterou mohou zemědělci v celé Evropě prodat přebytkovou produkci potravinářské pšenice, pokud cena na trhu poklesne pod tuto hranici. Proto jsou formulace v článku, jako je „SZIF vyplatil“, zavádějící a matoucí. Nejde totiž o dotace, ale o regulérní platbu za prodané zboží.

Jaroslav Faltýnek, ředitel zemědělské divize Agrofert Holding

Seznam příjemců dotací je název databáze veřejně přístupné na webové stránce SZIF. Z tohoto zdroje týdeník EURO vycházel. Pokud Jaroslav Faltýnek označuje údaje za zavádějící a nerelevantní, měl by se obrátit na SZIF. V přehledu SZIF jsou firmy a osoby čerpající různé podpory poskytované v rámci Společné zemědělské politiky EU. Jde o platby na pozemky, vývozní subvence či podpory na rozvoj venkova. To je v článku uvedeno. I to, že část peněz od SZIF šla do skupiny Agrofert podnikům obchodujícím s obilím: „Většinou šlo tedy o platby za obilí, které tyto obchodní organizace prodaly státu na takzvaný intervenční nákup, což je tržní berlička garantovaná EU.“ Intervenční nákup není běžný obchod, jak tvrdí Faltýnek, ale podpůrný nástroj společné zemědělské politiky. Vynakládají se na něj veřejné prostředky, a proto jsou jejich příjemci v databázi SZIF. Kdyby výkupy Agrofertu byly schopny prodat veškeré obilí na volném trhu, ve zmíněné databázi by nebyly. Pokud jde o výši dotací, které čerpaly podniky zemědělské prvovýroby, Faltýnek nechal spočítat dotace, které podniky obdržely od doby, kdy jsou členy skupiny Agrofert. V článku se však uvádí výše dotací od roku 2004 – nehledě na to, kdy se konkrétní zemědělské podniky staly členem skupiny. Agrofert nezveřejňuje, kdy ovládl konkrétní zemědělskou společnost. Pokud ji koupil později než v roce 2004, získal firmu, která se mohla rozvíjet díky dotacím.

Táňa Králová, tana.kralova@euro.cz

Musíte si přečíst

Sobotka a Orbán chtějí jednat o unijní armádě

Ruské kolo: Praha 5 podepsala nájemní smlouvu

Energo-Pro postaví Turkům elektrárnu za miliardy

ČSSD útočí na ANO kvůli věku odchodu do důchodu

Neškodný brexit? Británie zrychlila růst

Jakeš a Štrougal čelí trestnímu oznámení kvůli smrti…

Michal Horáček: Jen já a lidi
Michal Horáček, známý textař a možný prezidentský kandidát, v pořadu Euro TV slibuje, že se v kampani obejde bez politických stran i sponzorů. Agituje za pragmatický vztah k Číně, ale zároveň zůstává zastáncem EU. Islám je podle něj s českým prostředím nekompatibilní.
Zhlédnout další videa