Kdo zaplatí krocení finančních trhů?

27. května 2013, 00:00 - LIBOR WINKLER JAKUB KUČERA
27. května 2013, 00:00

Připravovaná unijní daň z finančních transakcí dopadne na všechny Mezi Londýnem a Bruselem to opět vře, když se Cameronova vláda rozhodla právně napadnout další unijní finanční inovaci. Nyní jde o daň z finančních transakcí (FTT, financial transaction tax), o kterou usiluje jedenáct zemí eurozóny. Ta by měla potrestat banky, zkrotit spekulanty a zvýšit tak efektivitu trhů. Současně z kapes finančníků naplní státní kasy. Z každé transakce s akciemi a dluhopisy se bude platit 0,1 procenta jejich hodnoty, u derivátů 0,01 procenta. Britům se nelíbí, že by daň mohla postihnout i londýnskou City. Výměna názorů přes Lamanšský kanál bude spíše pro právníky. To ovšem neznamená, že by FTT neměla zajímat i běžné smrtelníky.

Především, jak už to u daní bývá, zaplatí vše de facto konzument, u FTT tedy zejména klient finanční instituce. Jako když se zvedne spotřební daň na pivo, kterou sice odvádějí pivovary, ale ve zvýšené ceně ji zaplatí milovníci zlatavého moku. Největší nizozemský penzijní fond APG odhaduje, že na FTT odvede až 550 eur ročně za každého účastníka.

Evropská komise, která daň vypracovala, totiž patrně nezohlednila, že fondy, včetně těch investičně konzervativních, svá portfolia průběžně obměňují.

Německý správce fondů Union Investment přišel s podobně zajímavým číslem – kdo si měsíčně naspoří 100 eur, přijde kvůli dani za 40 let o 14 205 eur, téměř o desetinu naspořené částky.

Daň se ale nedotkne jen fondů. I životní pojišťovny budou zasaženy a v reakci zřejmě zvednou své sazby. Pokud si finanční instituce nesníží příjmy (a proč by měly), náklady daně ponesou jejich zákazníci, ať už v podobě nižších výnosů anebo vyšších poplatků.

Nepochopení a krátká paměť Zastánci daně se často odvolávají na britskou stamp duty (kolkovné), která se platí při převodu cenných papírů. Ta se ovšem platí jen jednou, zatímco FTT se při každé dílčí transakci platí znovu, navíc často na obou stranách obchodu. Její sazba je tak skoro vždy minimálně dvojnásobná. Dvě desetiny procenta se na první pohled mohou zdát zanedbatelné, ale u některých státních dluhopisů to je víc než jejich roční výnos. To by samozřejmě mělo trápit především ministry financí „jedenáctky“, protože FTT budou muset investorům kompenzovat nižší cenou, tj. placením vyšších úroků. Podle Deutsche Bank by pokles ceny jen o 0,1 procenta (a lze očekávat vyšší) přišel státní kasy unijních zemí na 8,5 miliardy eur. Daň tak v konečném důsledku zaplatí vedle klientů finančních institucí i všichni daňoví poplatníci, protože obhospodařování státního dluhu se prodraží.

Stoupenci daně tvrdí, že vynese 35 miliard

eur. To ovšem není jisté. Návrh sice počítá s tím, že objem obchodů se díky FTT sníží, ale odhad je jedna věc a realita druhá. Švédové podobnou daň zavedli v 80. letech a obchody v nejobchodovanějších akciích následně poklesly o dvě třetiny, v dluhopisech o 85 procent a v dluhopisových derivátech dokonce o 98 procent. Není divu, že Stockholm daň později zrušil – nevynášela ani dvacetinu toho, co se plánovalo. Francie, která si nedávno zavedla svou „národní“ FTT, je na tom o něco lépe, propad oproti očekávání je „jen“ dvoutřetinový.

Sporným je i další cíl daně – efektivnější trhy. Kancléřka Angela Merkelová jako by ignorovala, že velmi podobnou daň zrušila konzervativní německá vláda v roce 1991. A udělala to v rámci „zákona na zlepšení -nancních trhu“. Také v případě FTT řada odborníků nepochybuje, že její zavedení povede spíše ke zhoršení než naopak. Francie a Itálie (ta má „národní“ FTT od března 2013) se tomu snaží vyhnout tím, že daň neuvalily na takzvané tvůrce trhů, kteří obchodům prokazatelně pomáhají. I přesto došlo k poklesu transakcí, což se může odrazit v nižších cenách aktiv.

Podle Deutsche Bank jsou například rakouské a německé dluhopisy srovnatelné, až na to, že s těmi rakouskými se méně obchoduje. Jejich ceny jsou nižší o 0,1 procenta, protože investoři méně obchodované dluhopisy příliš nechtějí. Že to není teorie, potvrdil dánský penzijní fond ATP, když nedávno oznámil, že v případě zavedení FTT nákupy německých vládních dluhopisů omezí.

ČeŠI, NeSměJte Se Zavedení daně z finančních transakcí v jedenácti zemích eurozóny se dotkne i nás.

Jednak si naši evropští partneři ekonomicky uškodí. FTT dále zkomplikuje život českým investorům, kteří rádi investují do evropských akcií a dluhopisů, a také těm, kdo si spoří ve fondech, které přímo sídlí v „jedenáctce“. Nebo alespoň používají tamní zprostředkovatele a aktiva. Navíc by FTT mohla brzy expandovat i k nám, kde se těší přízni některých odborníků a politiků.

Paradoxem zůstane, že daň mine všechny deklarované cíle, za banky ji zaplatí jejich klienti a za státy daňoví poplatníci. ?

Paradoxem zůstane, že daň mine všechny deklarované cíle, za banky ji zaplatí jejich klienti a za státy daňoví poplatníci.

O autorovi| LIBOR WINKLER JAKUB KUČERA, ředitel RSJ ekonomický komentátor RSJ

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče