Kdo drží zlatou rybku

04. února 2013, 00:00 - Táňa Králová
04. února 2013, 00:00

Byznysu postavenému na vodě a přikrmovanému evropskými dotacemi se daří. Rybníky jsou přitom žumpy

Vánoční kapr zase o něco málo podražil, rybáři mají za sebou vrchol sezony a jako vždy o nich do podzimních výlovů téměř neuslyšíme. Podnikání s němou rybou je přitom slušný byznys podporovaný evropskými i národními dotacemi. Kdo jednou vstoupil do těchto vod, ani náhodou je neopouští.

Vlastníci českých a moravských rybníků se od dob privatizace a restituce takřka nezměnili. V produkčním rybářství se nekrachuje, vstup pro zahraniční kapitál a silné investory mimo branži je uzavřený. Ekonomická krize se tomuto odvětví, podobně jako štědře dotovanému zemědělství, vyhnula obloukem.

„Rybářství je dlouhodobě stabilní obor. Nebylo nikdy prodělečné, není ale ani extrémně výdělečné. S rozumnou podporou státu se z něj dá žít,“ hodnotí rybářský guru Jan Hůda, dlouholetý šéf Rybářství Třeboň, které je tuzemským lídrem v oboru. Rybářství přirovnává ke slepici, která snáší vejce. „Nejsou ale zlatá,“ dodává Hůda, který vede také republikové profesní Rybářské sdružení. Díky unijní rybářské politice tečou do tuzemských soukromých firem dotace na nákup všeho možného, třeba i terénních osobních aut. O to skromnější je v posledních letech podpora z českého rozpočtu.

Třeboňská stříbrná vejce Kdo chce evropské dotace, musí být čitelný, pravil Brusel. Odmítá nadále posílat podpory do rybářských akciovek s anonymními vlastníky. Některé na nové pravidlo, uplatněné poprvé loni na podzim, narazily. Raději se dotace vzdaly, než aby prozradily své majitele. „Z přijatých 52 žádostí bylo k začátku ledna vyřazeno osm projektů, protože jejich předkladatelé nedoplnili potřebné informace. U sedmi z těchto osmi projektů byli žadatelé vyzváni mimo jiné k doplnění seznamu akcionářů,“ vyčíslil Petr Hlavatý, mluvčí Státního zemědělského intervenčního fondu, který unijní dotace pro agrární sektor vyplácí.

Šéf třeboňského rybářství považuje bruselský požadavek za logický. „Holding Rybářství Třeboň má už akcie na jméno. Společnost vlastní pět akcionářů,“ říká Jan Hůda. Valná hromada loni v září schválila změnu akcií z majitele na jméno. Téměř 38 procent drží Jana Dlouhá, manželka „knížete z Hluboké“ Pavla Dlouhého (ODS), který zasedá v představenstvu rybářského holdingu. Více než čtyřicetiprocentní balík akcií vlastní prostřednictvím firem Táborská investiční a Jivis (Jihočeská vzájemná investiční společnost) Josef Šindelka.

Dvacetiprocentní podíl patří Ivo Pastrňákovi, který ho drží přes firmu Odeon. Třeboňský holding nese svým majitelům

přinejmenším stříbrná vejce. Při obratu 85 milionů korun v předloňském roce skončil se ziskem přes 24 milionů. Rybníky a další majetek pronajímá dcerám Rybářství Třeboň a Fish Market a eseročkům Rybářství Hluboká a Rybářství Mariánské Lázně. Vlajková loď holdingu – Rybářství Třeboň – měla v roce 2011 obrat 208 milionů a dosáhla zisku téměř 21 milionů. Fish Market, který prodává živé ryby a zpracovává výrobky z ryb, uzavřel tentýž rok s čistým ziskem milion korun při tržbách 246 milionů. Zmíněná eseročka výsledky nezveřejňují.

Dotace i na teréňáky Kolik evropských dotací připlulo do třeboňského rybářství, se nedá jednoduše zjistit z přehledu, který o příjemcích podpor v agrárním resortu vede Státní zemědělský intervenční fond. „Tyto údaje nemáme k dispozici. Proplácení dotací z operačního programu Rybářství eviduje ministerstvo zemědělství,“ vysvětluje mluvčí fondu Hlavatý. Ministerstvo tento přehled na svém webu nemá. Centrální evidence dotací, která visí na stránkách ministerstva financí, prozradí, že Rybářství Třeboň – matka i dcera dohromady – dostalo na dotacích od vstupu do EU od roku 2004 do roku 2011 skoro půl miliardy korun, přesně 483 milionů. Údaje za loňský rok v přehledu nejsou. Peníze ze speciálního rybářského programu využila největší firma podobně jako ostatní na nákup nového vybavení, včetně osobních aut do terénu. Podpory firma čerpá také na různé výzkumné pokusy, pravidelně třeba na přikrmování kapra různými obilnými krmivy nebo na propagaci Třeboňského kapra, který má od roku 2007 evropsky chráněné označení.

Úspěšné je při získávání dotací také Rybářství Kardašova Řečice, kam od vstupu do Unie přiteklo na dotacích téměř 150 milionů korun. Jeho majitel Zbyněk Zajíc je pánem více než 350 rybníků na Jindřichohradecku, které mu předloni přinesly zisk téměř 21 milionů při obratu 113 milionů korun. Zajíc vlastní také Rybářství Nové Hrady, které v roce 2011 vygenerovalo bezmála pětimilionový zisk při obratu 56 milionů korun.

Rybáři mají na příliv podpor z Bruselu vlastní operační program. „V nynějším rozpočtovém období dostali čeští rybáři dotace v celkovém objemu 750 milionů korun,“ připomněl ministr Bendl při podzimním výlovu třeboňského rybníka Svět. Čím stát vyplácení těchto peněz opodstatňuje? Autoři programu stanovili různě smělé cíle, dotace mají být dobré třeba k tomu, aby pomohly udržet roční produkci ryb na současné úrovni dvacet tisíc tun a zlepšila se kvalita vody v rybnících. Unijní podpora má také zajistit, že z původně 264 žen zaměstnaných v rybářském odvětví se počet zvedne na 280. Díky dotační injekci na modernizaci výroben by se produkce zpracovaných ryb a rybích výrobků měla do roku 2015 zvýšit na pět a půl tuny ze současných zhruba dvou tun. Nic se samozřejmě nestane, když české rybářství stanovené cíle nesplní. U plánu posílit objem zpracovaných ryb na 2,5násobek je neúspěch víc než jistý.

Kde neutápět peníze „Zpracovatelských kapacit je v republice dost. Jsou využité jen asi ze čtyřiceti procent. Kvůli nákladům na distribuci to skoro každý musí zabalit,“ vysvětluje Hůda. Míní, že místo současných třinácti zpracoven by stačily dvě.

„Rybářství Třeboň má čtyři zpracovny, a jakž takž funguje jen jedna, a to jsme rybářský kolos,“ poznamenává jeho šéf. Ekonomicky se podle něj dá utáhnout provoz, který se zaměří na sériovou produkci jednoho či dvou výrobků z laciné ryby. A nejlépe, když pojede na dvě směny jako před Vánocemi.

Dotací na vybudování moderních zpracoven proto radí Hůda využívat opatrně. Rybářské lobby tudíž ani nestojí o velký balík peněz na tento účel. Pro nadcházející únorové kolo operačního programu jsou na investice do zpracování ryb a uvádění na trh vyčleněny pouhé dva miliony korun. Pětkrát více půjde na vysazování úhoře říčního podporovaného pravidelnou dávkou dotací. Na nejoblíbenější produktivní investice do aquakultury, což jsou zejména nákupy různé techniky, je k dispozici 38 milionů korun.

Tuzemská produkce ryb se ročně pohybuje kolem dvaceti tisíc tun. Jeden hektar rybniční plochy vynese přibližně 480 kilogramů ryb. Drtivou nadvládu kapra žádný jiný druh hned tak nenaruší, u této dominantní ryby producenti nejlépe zvládají ekonomiku. Češi ale kapra nejedí tolik, jak by si podnikatelé v rybářské branži přáli.

Jak zabrala reklama „Každých pět nebo deset dekagramů, o které stoupne spotřeba na občana za rok, je zlatých,“ přivítal by za všechny zdejší rybáře Hůda. Tvrdí, že tříletá reklama na Rybu domácí, na niž šlo z evropské a státní kasy 150 milionů korun, byla znát. V roce 2009, kdy kampaň organizovaná ministerstvem zemědělství v podstatě začala, se skutečně zvedla konzumace sladkovodních ryb – meziročně o osmnáct dekagramů na 3,14 kilogramu na hlavu. U kapra stoupla z 1,18 na 1,25 kilogramu v průměru na jednoho obyvatele za celý rok. Předloni, kdy národní kampaň končila, ale Češi snědli ještě méně kapra – pouhých 1,15 kilogramu – než před stopadesátimilionovým zviditelňováním Ryby domácí. Sladkovodních ryb si každý občan dal v předloňském roce v průměru 2,91 kilogramu, a to je v čísle započten i dovážený pangas. Zato stoupla spotřeba vepřového na 42 kilogramů.

Ministerstvo řízené Petrem Bendlem (ODS) je přesvědčeno, že propagace ryb byla úspěšná, a chce v ní pokračovat. „Navazující komunikační kampaň je momentálně před vyhlášením veřejné zakázky. Její předpokládaná hodnota je 60 milionů korun bez DPH,“ upřesňuje mluvčí Bendlova úřadu Jan Žáček. Státní propagace Ryby domácí potrvá do roku 2015. Kapr není Budvar „Potřebujeme, aby se české ryby víc prodávaly doma. Ceny, za něž se exportuje, a platební morálka zahraničních odběratelů už dávno nejsou, co bývaly,“ konstatuje Hůda. Česko je stále největším vývozcem kapra v Evropě, vozí se do Německa, Francie, Rakouska a dalších zemí. V posledních letech se již více živých ryb prodá doma, než vyveze. Obrat nastal v roce 2009. Hůda připomíná, že už dříve se rybáři sami skládali na propagaci ryb. „Jednou jsme chtěli spojit reklamu na Třeboňského kapra s Budějovickým Budvarem, ale hned jsme to zavrhli. Vedle bohatého ženicha jsme byli hodně chudá nevěsta,“ porovnává.

S pěti až šesti kilogramy ryb sladkovodních i mořských, které Čech sní v průměru za rok, je Česko hluboko pod evropským průměrem jedenáct kilogramů. Výživáři přitom doporučují sníst osmnáct kilogramů.

„Nebojte se českých ryb, jsou velmi kvalitní. Nikdy jsme při vývozu neměli stížnost na jakost,“ zdůrazňuje šéf tuzemské rybářské jedničky. A využívá příležitosti propagovat kapra: „Mockrát kvalitou předčí pstruha. Kdyby se někomu podařilo vyšlechtit kapra bez mezisvalových kůstek, byl by konkurenčně někde jinde.“ Reklama na pstruhy se nehodí, když zhruba polovina se ho na český trh dováží. Nepotřebuje ji ani candát, kterého se v tuzemsku vyprodukuje jen kolem 150 tun za rok. „Po něm se jen zapráší. Zatím ho nikdo, ani Němci, Dánové či Rakušané, neumějí dělat v intenzivních průmyslových chovech. Vozí se hlavně z Ruska a Kazachstánu,“ doplňuje Hůda.

Dvě stě kubíků bahna V České republice je více než 24 tisíc rybníků, které se rozprostírají na 52 tisících hektarů.

Teoreticky by v nich mohlo být šest set milionů kubíků vody. Jak ale uvádí zpráva ministerstva zemědělství, ve skutečnosti je vody v rybnících kolem čtyř set milionů kubíků.

Prostor pro dvě stě milionů kubíků totiž zabírá bahno. Voda je zelená a zapáchá. Do rybníků, kde se lidé dříve normálně koupali, se nedá vlézt.

„Rybníky jsou žumpy,“ prohlašuje Hůda, ač nerad. Za to, že jsou zanesené, prý ale nemohou rybáři. „Voda je zelená jako brčál i tam, kde se ryby nikdy nepřikrmovaly a rybáři tam vůbec nehospodařili. Je to celou změnou životního prostředí. Přibývá kukuřice na polích pro bioplynové stanice, ale je to šílenost. Při první bouřce je bahno z polí v rybníku. Nepoužívá se hnůj, půda přestala vázat živiny, jak by měla, a dochází k obrovským erozím,“ poukazuje rybářský odborník. Chybu vidí také na straně vesnic, které vybudovaly kanalizaci, jenže na ni už nenavazují kvalitní čistírny odpadních vod. „Když bývaly suché záchody, potůčky byly čisté. Dnes jsou to mrtvé vody, které nakonec spadnou do rybníka,“ kritizuje.

Peníze na desatero I proto, aby rybníky nebyly takové žumpy, dožadují se rybáři každoročních desítek milionů od státu na jejich udržování. Stejně jako je dostávali dříve. Kdo má rybník větší než pět hektarů, může podle zemědělského zákona každý rok dostávat peníze od státu na to, že plní takzvané mimoprodukční funkce. To znamená, řádně se stará o jednotlivé vodohospodářské a celospolečenské funkce rybníků, pojmenované v desateru. V něm se kupříkladu říká, že rybníky slouží k zadržování vody, pomáhají chránit před následky povodní, zajišťují sportovní a rekreační účely nebo že uživatelé rybníků v omezené míře dávají rybám krmné směsi a používají méně hnojiv.

Na tuto péči posílal stát v posledním desetiletí ročně kolem sedmdesáti milionů korun, v roce 2010 se ale dotační přítok poprvé zadrhl. Tehdy nedal stát na rybníky ani korunu, loni poslal třicet milionů. Z nich dostalo největší třeboňské rybářství v minulém roce šest a půl milionu, do Hluboké šly necelé dva miliony korun. Rybářství Kardašova Řečice obdrželo 3,4 milionu, Rybářství Hodonín 2,4 milionu, Rybníkářství Pohořelice 1,8 milionu, Blatenská ryba 1,5 milionu. Celkem se peníze podělily mezi 46 zájemců. Letos dává ministerstvo zemědělství na tyto kompenzace deset milionů. Něco ale ještě mohou přihodit ve Sněmovně poslanci, až budou schvalovat agrární dotační programy na letošní rok. Zemědělský výbor již odsouhlasil šestimilionový přídavek.

„Jsme povinni mít rybníky ve stavu, aby nebylo ohrožené obyvatelstvo. Ryby ale v žádném případě nemohou utáhnout opravy a rekonstrukce hrází nebo odbahňování rybníků. Firmám chybějí peníze, a když stát na mimoprodukční funkce nedá dost peněz, začne se švindlovat. A to je na úkor bezpečnosti vodních děl,“ otevřeně říká šéf Rybářského sdružení. Čistá voda proti rybám?

Být na producentech ryb, okamžitě by spojili ministerstva životního prostředí a zemědělství v jedno. Úřad Tomáše Chalupy (ODS) jim totiž komplikuje podnikání. „Každý chce mít hezkou přírodu, ale ekonomika musí fungovat,“ zdůrazňuje Hůda. Stěžuje si, že Chalupovo ministerstvo po nich chce věci, které se v praxi mnohdy nedají vůbec uskutečnit. Momentálně se bojuje o podobu vyhlášky o rybníkářství, kterou chce ministerstvo životního prostředí podstatně omezit přikrmování ryb obilím a používání hnojiv. „Bylo by to pro nás likvidační. Ministerstvo by chtělo čistou vodu. My ji také chceme, ale současně máme vyrábět ryby, zajistit lidem práci a životaschopnost firem,“ zlobí se ředitel Rybářství Třeboň.

Producenti ryb se nechtějí smířit ani s tím, že kormorán už nebude z rozhodnutí Chalupova ministerstva ohrožený, přesto bude dál chráněný. Změna je prakticky jen v tom, že rybáři přijdou o náhrady za škody, které jim ptáci způsobují tím, že se živí rybami. „My odchováme ryby a necháme kormorány, ať je sežerou. Pak se sem vozí ryby z Asie a Afriky,“ poukazuje Hůda.

O budoucnost se čeští rybáři ale nejspíše nemusejí bát. Evropská unie je i v další sedmiletce do roku 2020 bude finančně podporovat. „Unie už dospěla k poznání, že při stále vyčerpanějších zdrojích mořských ryb jsou sladkovodní ryby vhodnou náhradou. Evropa má přitom pro vlastní produkci obrovský potenciál a nemusí jen přihlížet, jak se na její území dovážejí sladkovodní ryby ze třetích zemí, často ve špatné kvalitě,“ prohlásil ministr Bendl při výlovu rybníka Svět. Jeho vládní kolega Martin Kuba (ODS) mu přitakal. Také on „vnímá význam rybářství jako Jihočech velmi citlivě“. l

Víc živých ryb zůstává doma

Uplatnění tržních ryb v České republice (v tisících tun)

Rok Prodej živých Zpracované Vývoz živých

ryb v ČR ryby (v živé ryb

hmotnosti)

2007 8,6 1,9 9,6

2008 8,4 1,7 9,0

2009 9,1 1,6 8,9

2010 9,5 1,8 9,1

2011 9,8 2,1 8,8

pramen: Rybářské sdružení

V produkčním rybářství se nekrachuje, vstup pro zahraniční kapitál a silné investory mimo branži je uzavřený Unijní podpora má mimo jiné zajistit, že z původně 264 žen zaměstnaných v rybářském odvětví se počet zvedne na 280

radši mořskou rybu než kapra Celková spotřeba ryb v České republice na obyvatele za rok (v kg)

pramen: Český statistický úřad

Každoroční zdražování Spotřebitelské ceny živého kapra v prosinci (Kč/kg) 86,85

pramen: ministerstvo zemědělství

Vede byznys Vlastníci tuzemských rybníků – podíly vlastnických forem

(v %)

Ostatní 8,7

31,7 Právnické osoby

28,0 Fyzické osoby

Kraje 20,0

Obce 10,0

Stát 1,6

pramen: ministerstvo zemědělství

Kde dotací ubývá Podpora mimoprodukčních funkcí rybníků ze státního rozpočtu (v mil. Kč)

pramen: Rybářské sdružení, ministerstvo zemědělství

Kapři a spol. Druhy prodaných ryb z tuzemských chovů v roce 2011 (v tunách)

18 198 Kapr

814 Lososovité ryby

208 Lín, síhové

958 Býložravé ryby

229 Dravé ryby

603 Ostatní

pramen: Rybářské sdružení Momentálně se bojuje o podobu vyhlášky o rybníkářství, kterou chce ministerstvo životního prostředí podstatně omezit přikrmování ryb obilím a používání hnojiv

O autorovi| Táňa Králová, kralova@mf.cz

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče