kazašské jaro

26. ledna 2015, 00:00 - Daniel Deyl
26. ledna 2015, 00:00

Prezident Nazarbajev má před sebou poslední úkol: udržet si Putina od těla, ale nenaštvat ho

V kazašské Astaně se letos v létě chystají veliké a bohaté oslavy. Se zahraničními hosty se dveře netrhnou, tisíce tanečníků zaplní obrovitá náměstí, projevy nebudou brát konce. Hlavní postavou toho reje bude samozřejmě prezident Nursultan Nazarbajev, už proto, že je ve své zemi hlavní postavou čehokoli. Tentokrát ovšem – ačkoli sám bude shodou okolností zrovna slavit pětasedmdesátiny – nebude on sám hlavním tématem oslav. To je novum, a má to dobrý praktický důvod.

Oslavovanými budou „chánové Kerej a Žanibek, kteří v roce 1465 vytvořili první chanát, od něhož se datuje státnost kazašského národa“, jak Nazarbajev řekl v půli ledna novinářům. „Možná to nebyl stát v moderním slova smyslu a jeho hranice se neshodovaly s hranicemi dnešními. Ale je důležité vědět, že základ dnešního státu byl položen tehdy a že my dnes kráčíme ve stopách velkých činů těchto svých předků,“ citoval jej server EurasiaNet.org.

Žádná státnost Mohutnost oslav a halasnost jejich ohlašování nejsou nijak náhodné. Je to podle dobře informovaného asijského serveru Thediplomat. com Nazarbajevova odpověď na loňský incident, který způsobil ruský prezident Vladimir Putin. Během své návštěvy Astany vychvaloval Nazarbajeva do nebes – a zároveň se nechal slyšet, že než se současný doživotní prezident dostal k moci, „neměli Kazaši žádnou státnost“. Až Nazarbajev podle Putina „vytvořil stát tam, kde do té doby žádný stát nikdy nebyl“.

Podle EurasiaNet.org tím Putin zvedl v Astaně nejedny mandle, včetně těch nejdůležitějších, Nazarbajevových. Dosym Satpajev, šéf think tanku Kazakhstan Risk Assessment Group se sídlem v Almaty, serveru řekl, že Putinova slova vyvolala „velmi silnou negativní reakci“. Incident spolu s ukrajinskou krizí, jež v mezidobí dále eskalovala, nechal astanskému vedení k vyřešení nezáviděníhodný úkol: vymezit se vůči Moskvě dostatečně důrazně, ale nepřijít o její spojenectví. To je složitější, než se na první pohled může zdát. Od Nového roku existuje Euroasijská ekonomická unie, jež sbližuje hospodářství Běloruska, Ruska a Kazachstánu. Ve chvíli, kdy výkonnost ruské ekonomiky klesá a rubl ztrácí na hodnotě každým dnem (a táhne s sebou dolů kazašskou měnu tenge, jež za poslední rok poklesla o 19 procent), jsou ekonomická rizika takového uspořádání zjevnější než kdy jindy. Rizika politická jsou však ještě citelnější.

Největším nebezpečím pro Nazarbajevův režim je hrozba národnostně motivovaných nepokojů. Když se před pětadvaceti lety ujímal moci, tvořili etničtí Kazaši jen třetinu obyvatel Kazachstánu; dnes je jich přes polovinu. Víc než dvacet procent ze zhruba osmnácti milionů obyvatel země však dodnes jsou etničtí Rusové, kteří žijí převážně podél sedm a půl tisíce kilometrů dlouhé hranice s Ruskem. Ne náhodou se Nazarbajev pečlivě věnuje (nejméně od roku 1999, kdy se mu podařilo utlumit snahu etnických Rusů ustavit podél hranice vlastní autonomní oblast) zdůrazňování potřeby národnostní tolerance a porozumění. Ví, že právě tito Rusové jsou potenciálním zdrojem velkých potíží.

Do poslední kapky krve Putinova doktrína o tom, že „Rusko je tam, kde se mluví rusky“, a její aplikace na Ukrajině jsou pro Nazarbajeva a jeho lidi nepochybným důvodem k neklidu. Když se nyní prezident odvolává na kazašskou státnost sahající do roku 1465, mluví tím pochopitelně nikoli o Kazachstánu, nýbrž o etnických Kazaších. To vytváStudené ří prostor pro to, aby se příslušníci národnostních menšin (kromě Rusů ještě především Uzbekové a Mongolové) cítili jako druhořadí občané. A od toho už je jen kousek k etnicky motivovaným nepokojům, státním zásahům, oboustrannému násilí – a případnému uplatnění Putinovy doktríny. Když Nazarbajev vyzývá Kazachy – nikoli „Kazachstánce“, nýbrž Kazachy – k „obraně země do poslední kapky krve“, je si zároveň dobře vědom toho, že drží v ruce dvousečnou zbraň.

Oč opatrněji tedy musí prezident našlapovat na domácí půdě, o to aktivnější může být v zahraničí. A také tak činí. V průběhu loňského roku poklesl objem vzájemného obchodu s Ruskem o hrozivých 20 procent (většinu z toho má na svědomí pokles rublu), obchod s Čínou naopak o 20 procent narostl.

A tím to nekončí – v prosinci oznámili kazašský a čínský premiér na třicet nových obchodních dohod v hodnotě 14 miliard dolarů. Téměř čtyři miliardy čínských dolarů půjdou do továren na výrobu drasla na západě Kazachstánu; Číňané budou do Kazachstánu dodávat elektrárny na klíč, zatímco obráceným směrem bude putovat mnoho uranu, jehož největším světovým producentem Kazachstán je.

PR kampaň Kromě toho rozjeli Kazaši velkou mezinárodní PR kampaň (v její organizaci figuruje i britský expremiér Tony Blair, jehož firmu Blair Associates si Nazarbajev najal). „Prezident usiluje o externí legitimizaci své země,“ řekl serveru Intellnews.net politolog z Almaty Aidos Sarym, „o interní legitimizaci režimu se coby takřka neomezený vládce starat nemusí.“ Astana se pro rok 2017 uchází o křeslo v Radě bezpečnosti OSN; je zastoupena v Radě OSN pro lidská práva a doufá v přidělení pořadatelství některých z následujících zimních olympijských her. To vše má pomoci neustále vylepšovat image země na Západě i ve chvíli, kdy se Astana upsala ruskému imperiálnímu plánu v podobě již zmíněné Euroasijské ekonomické unie.

Posledním faktorem ve hře je faktor lidský, v tomto případě věk. O Putinovi se říká, že k Nazarbajevovi cítí osobní sympatie. Ruský prezident však bude moci zůstat u vesla do roku 2024, zatímco Kazachovi číslo jedna podle všeho zbývá času podstatně méně. Podle serveru Thediplomat.com si Putin může nyní připravovat pozici na dobu po Nazarbajevově očekávaném odchodu, kdy bude Kazachstán poprvé měnit mocenskou garnituru.

O to lépe musí Nazarbajev plnit svůj úkol dnes – ale závidět mu to nemůže nikdo.

l

S kým Kazaši obchodují

Objem obchodu v roce 2013 (v mil. eur / v %)

Import Export Celkem

Čína 10 578 (31,1) EU 21 547 (45,2) EU 29 101 (35,6)

EU 7 554 (22,2) Čína 11 170 (23,4) Čína 21 748 (26,6)

Rusko 7 069 (20,8) Rusko 3 956 (8,3) Rusko 11 025 (13,5)

Ukrajina 1 788 (5,3) Kanada 1 931 (4,1) Ukrajina 2 264 (2,8)

USA 924 (2,7) Turecko 1 227 (2,6) Turecko 2 104 (2,6)

Jižní Korea 906 (2,7) Uzbekistán 1 085 (2,3) Kanada 2 073 (2,5)

Turecko 877 (2,6) USA 982 (2,1) USA 1 906 (2,3)

Bělorusko 732 (2,2) Švýcarsko 874 (1,8) Uzbekistán 1 745 (2,1)

Uzbekistán 660 (1,9) Srbsko 614 (1,3) Jižní Korea 1 080 (1,3)

Japonsko 590 (1,7) Kyrgyzstán 586 (1,2) Švýcarsko 1 051 (1,3)

Zdroj: European Commission

Kazaši a státnost Zdroj: BBC

8. stol. arabští nájezdníci přivážejí islám

1219–1224 mongolské kmeny pod vedením Čingischána provádějí invazi do Kazachstánu a Střední Asie

15. stol. s vytvořením kazašského chanátu se Kazaši etablují jako výrazná etnická skupina

1731–1742 začíná období ruské nadvlády

1868–1916 přicházejí tisíce ruských a ukrajinských rolníků, vznikají základy průmyslu

1916 je potlačeno velké protiruské povstání, 150 tisíc lidí umírá, přes 300 tisíc jich odchází do zahraničí

1917 občanská válka po bolševické revoluci v Rusku

1920 Kazachstán se stává autonomní republikou SSSR

1920–1930 intenzivní industrializace a kolektivizace zemědělství si vybírají přes milion obětí Na trase Astana–Moskva a zpět Údaje vyjadřují podíly skupin zboží na celkovém objemu jednotlivých kategorií obchodu (za rok 2013) Rusko vyváží do Kazachstánu (v %) minerální produkty 38,6 stroje, vybavení, vozidla, přístroje 19,6 kovy a kovové výrobky 16,1 výrobky chemického průmyslu 9,7 organické výrobky, potraviny 8,0 Tyto skupiny celkem 90,6 Kazachstán vyváží do Ruska (v %) minerální produkty 26,3 stroje, vybavení, vozidla, přístroje 32,1 kovy a kovové výrobky 8,7 látky, textilní výrobky, obuv 11,8 Celkový podíl na kazašském vývozu do Ruska 83,6 Zdroj: ruská Federální celní služba

1936 Kazachstán se stává plnohodnotnou republikou SSSR

1940 násilné přistěhování stovek tisíc Korejců, krymských Tatarů, Němců a dalších

1949 první jaderný výbuch na střelnici v Semipalatinsku

1961 první pilotovaný kosmický let startuje z Bajkonuru

1989 etnický Kazach Nursultan Nazarbajev se dostává do čela KSSR, kazaština se stává vedle ruštiny úřední řečí

1990 Nazarbajev se stává prvním kazašským prezidentem, 25. října vyhlašuje státní suverenitu

1992 Kazachstán je přijat do OSN a OBSE

1998 novým hlavním městem se stává Astana, padá horní věkový limit pro výkon prezidentské funkce

1999 potlačeno separatistické hnutí etnických Rusů na severovýchodě země

2010 vzniká celní unie mezi Ruskem, Běloruskem a Kazachstánem

2014 tytéž země zakládají Euroasijskou ekonomickou unii

O autorovi| Daniel Deyl • deyl@mf.cz

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče