Kartografická nostalgie

07. ledna 2013, 00:00 - Ondřej Hergesell
07. ledna 2013, 00:00

Výrobci klasických map ustáli nástup GPS navigací. Nyní bojují s internetem a speciálními aplikacemi v mobilech

Mapa patří historicky k nejstarším lidským artefaktům a oblast kartografie je jeden z tradičních oborů, který ve své původní – papírové – podobě fungoval bez dramatických změn několik století.

Například nejstarší mapa Čech od Mikuláše Klaudyána pochází z roku 1518.

Tento tradiční obor však v posledních pár letech doslova úpí pod nástupem moderních technologií. První elektronickou konkurencí byly automobilové GPS navigace. Ještě větší ohrožení pro papírové mapy ale mohou představovat chytré telefony s různými aplikacemi, a především všudypřítomným internetovým připojením. „Nejdramatičtější propad prodejů map, atlasů a plánů měst byl zhruba před pěti lety, kdy to ovlivnil nástup GPS navigací.

Od té doby nezaznamenáváme výrazný pokles,“ říká Daniel Rozum, marketingový manažer největší české sítě knihkupectví Kanzelsberger.

Třetina trhu pryč „Největší propad přišel po roce 2008, kdy prodeje spadly zhruba o 30 procent. Od tohoto zlomu se to již nezlepšilo a ani nezlepší, byť poslední dobou není pokles tak dramatický, kolem pěti procent. Nejzásadnější vývoj sledujeme v oblasti autoatlasů a automap, kde za poslední čtyři roky odbyt propadl na polovinu, u plánů měst dokonce až o 70 procent,“ vypočítává Karel Kršák, šéf společnosti SHOCart, největšího vydavatele papírových map v Česku. „Poptávku po klasických kartografických dílech dnes nejvíce ovlivňuje elektronická konkurence, byť se propad papírových map v poslední době zpomalil na tři až pět procent ročně,“ odhaduje Ladislav Cirhan, jednatel českého zastoupení společnosti Freytag & Berndt. Ta vedle vlastní produkce obchodně zastupuje další vydavatele map (včetně zmiňovaného SHOCartu) a ročně na tuzemském trhu prodá zhruba 850 tisíc map, atlasů a průvodců.

„Dnes je počítač s internetem součástí téměř každé domácnosti a je strašně jednoduché si pár hodin před výletem do přírody vytisknout bezplatnou mapu oblasti, kam rodina míří. Nejen GPS navigace nebo chytré mobily, ale i taková poměrně jednoduchá záležitost sebrala našemu oboru velkou část produkce,“ doplňuje Ivo Novák, majitel společnosti Žaket. Kdyby firma, původně ryze „mapařská“, neměla vlastní tiskárnu a polygrafické studio, jejichž zakázky ji ekonomicky táhnou více než z poloviny, žádnou novou mapu by Žaket již nevydal.

„Je to pro kartografický obor celkově složitá doba, ale jsem přesvědčen, že mapy v papírové podobě budou dál používány, byť mírný pokles bude pokračovat. Jen je třeba hledat nové cesty a jiné uplatnění kartografických podkladů,“ soudí Bohuslav Haltmar, majitel společnosti Topograf. Na mysli má především užití map pro reklamní a inzertní účely, jako ilustrací do knih či pro speciální upotřebení – mapy železničních tratí, energetických sítí či regionální mapy pro politické kampaně. „Klasická papírová mapa je stále vhodný informační i propagační materiál. Především je třeba oslovit mladší ročníky, které neznají mapy prakticky jinak než v elektronické podobě,“ soudí Haltmar. Jeho slova potvrzuje i Mojmír Nováček, generální sekretář Klubu českých turistů (KČT), který prostřednictvím své dceřiné společnosti Trasa vydává téměř stovku turistických map pokrývající území celé republiky: „Největší nebezpečí vydavatelů map spočívá v lenosti lidí, a to především mladších generací. Aby lidé nepřestali umět mapy používat, aby se nenechali jen vést nějakým elektronickým zařízením.“ Rozdávané mapy z europeněz Jak již bylo řečeno, prodej klasických map a atlasů – jakkoli jsou Češi v tomto směru v evropském i světovém měřítku nadprůměrní uživatelé – v posledních letech klesá. Zjistit ale celkový počet vytištěných map, objem prodaných výtisků nebo nějaká komplexní ekonomická čísla o daném oboru je prakticky nemožné. Kartografii se totiž po roce 1989 začala věnovat spousta nových lidí, především z řad orientačních běžců. Sektor se rozvíjel překotně a také neorganizovaně. Na maloobchodním trhu je například k dispozici téměř stovka různých map a atlasů hlavního města Prahy od více než dvacítky vydavatelů.

Výrobci – i kvůli velké konkurenci – nezaložili žádnou organizaci, která by obor komplexně sledovala, takže například v Mezinárodní kartografické asociaci zastupují Českou republiku univerzitní akademici. Statistici z ČSÚ monitorují jen jednotlivé vydavatelské obory, takže se dozvíme, že v roce 2011 bylo v naší zemi vytištěno 574 tun map v jiné než knižní formě, v celkovém finančním objemu 26 milionů. Což je méně než roční tržby zmiňovaného SHOCartu, českého zastoupení Freytag & Berndt či další velké „mapařské“ firmy Kartografie Praha. Zmiňovaná suma ze statistik ČSÚ tedy nemůže pokrývat celý český kartografický trh.

Z odhadů týdeníku Euro a oslovených manažerů alespoň vyplývá, že v Česku se ročně prodá jeden a půl až dva miliony různých map či atlasů. K tomu je nutné připočítat další stovky tisíc, zřejmě však miliony kusů různých map „rozdaných“ v infocentrech měst, obcí, různých mikroregionů či v turistických agenturách. „Většina těchto map na rozdávání je hrazena z dotačních programů, ať Evropské unie či českého státu, což samo o sobě deformuje trh. Úřady a veřejné instituce navíc často sdružují tyto zakázky s dalšími tendry na drobné propagační předměty, jako jsou propisky, bloky, multimediální CD či různé letáky, kvůli čemuž nás – samozřejmě cenou – porážejí reklamní agentury a studia,“ stěžuje si Kršák. Připouští, že se na některých takových projektech podílí i SHOCart, ale ceny map pro veřejnou správu se kvůli podobným zakázkám na původní úroveň již nikdy nevrátí.

Nové peníze – kartografická data Například ve společnosti Kartografie Praha, vydávající mapy a atlasy již téměř 60 let, tvoří příjmy z prodeje dat, mapových podkladů či různých kartografických licencí téměř třetinu z celkových 50milionových tržeb. „Pravdou je, že infocentra krajů a obcí požadují komplexní zakázky, ale nám se docela daří domlouvat s reklamními agenturami na subdodávkách mapových podkladů. Naštěstí se nám daří nalézat stále nové klienty, a i proto náš obrat neklesá, jen se mění jeho rozdělení.

Zatímco prodej tištěných map klesá, stále více tržeb generujeme z kartografických dat,“ pochvaluje si šéfka Kartografie Milada Svobodová. Vydavatelství například v minulosti dodávalo mapové podklady americké společnosti Navteq, jedné z největších firem dodávající mapy pro GPS navigace. „V oblasti klasických tištěných map musíte velmi dobře odhadnout, o co bude zájem, co trh unese. Podle toho se rozhodujeme, co vydávat, a především kolik,“ dodává Svobodová s tím, že u běžných map pro veřejnost tiskne Kartografie tři až pět tisíc kusů, u školních atlasů přibližně 10 tisíc výtisků. Nejúspěšnějším titulem je Školní atlas světa, který pražská Kartografie vydává od roku 1954 a ročně ho v průměru prodá 40 tisíc výtisků.

V pražském vydavatelství Žaket dokonce tvoří takzvané klientské zakázky – tedy tisk map a atlasů pro cestovní kanceláře, hotely, turistická centra či obce, kraje a různá sdružení – 35 procent byznysu; zatímco prodeje map na volném trhu generují pouhých 15 procent tržeb. „Klasické mapy v maloobchodě jsou vizitkou každého kartografa, ale v poslední době dělají byznys v našem oboru firemní zakázky a poptávka z radnic. To je klíčové pro přežití,“ tvrdí Ivo Novák a jako příklad zakázkové výroby dává objednávku 500 kusů map pro lékařský kongres. Žaket se od začátku specializuje na pražské mapy a atlasy, přičemž Novák tvrdí, že mimo hlavní město se žádné kartografické firmě nemůže vyplatit vydávat nové mapy bez reklam či jiných doplňkových zdrojů. Což je i důvod, proč firma v současnosti průběžně aktualizuje a udržuje „na vlastní náklady“ (tedy bez objednávky ze strany obce či turistického sdružení) mapové podklady deseti českých měst, zatímco v polovině 90. let jich bylo více než sto.

„A to si můžeme díky vlastní tiskárně dovolit dělat malé, ale častější série. Nevím, jak bychom to zvládali, kdybychom si tisk museli objednávat externě, kde je ekonomicky únosná objednávka od tisíce kusů výš,“ dodává Novák. Na otevřený trh Žaket ročně dodá přibližně 100 tisíc map a atlasů, v rámci zhruba třicítky různých titulů. Před deseti lety to byl minimálně dvojnásobek.

Česko do každého kousku Největší české vydavatelství map, vizovická společnost SHOCart, ročně na trh dodá zhruba 150 tisíc map pro pěší turistiku a zejména cykloturistiku. Dalších více než sto tisíc kusů představují prodané autoatlasy, dálniční mapy a plány měst. „Ekonomickou krizí a elektronickou konkurencí byly nejméně postiženy mapy do terénu. Těžíme nyní z toho, že jsme jako první v republice, již od roku 1994, investovali do vytvoření celorepublikové sítě cyklomap. Tím jsme trochu předběhli dobu, protože boom bicyklové turistiky vypukl až mnohem později,“ popisuje Karel Kršák.

SHOCart má dnes v rámci republiky nejkomplexnější portfolio klasických map a atlasů, přičemž kromě edicí klasických skládaných map vydává od roku 2004 i „velký“ Turistický atlas Česka v měřítku 1 : 50 000.

„Svou roli zájmu o turistické mapy může hrát i trend posledních let, kdy se Češi po objevování ciziny ‚vracejí‘ domů, do svých hor a oblíbených lokalit. Ale i v tomto oboru očekávám nástup elektronické konkurence, zejména outdoorových GPS navigací, které oproti silničním přicházejí s čtyř- až pětiletým zpožděním,“ odhaduje Kršák.

Jeho slova potvrzuje Tomáš Kudweis, obchodní a marketingový ředitel výrobce GPS navigací Mio Technology. „Klasické autonavigace dnes používá oproti minulosti jiná cílová skupina, která je navíc výrazně menší. Tento trend již žádná funkcionalita či reforma produktu nezmění, proto Mio připravilo nové produkty, jako jsou bezpečnostní kamery do aut a především GPS cyklonavigace. To je v Česku trh s aktuálně minimální konkurencí, nízkým výběrem zařízení a velmi zajímavým potenciálem,“ říká Kudweis.

Papír displejem nenahradíš Zatímco v papírových cyklomapách vládne trhu zmiňovaný SHOCart, nejprodávanější značkou pěších turistických map jsou výrobky společnosti Trasa, dceřiné organizace KČT. Gros produkce představují rozkládací mapy v měřítku 1 : 50 000 s typickým tmavě zeleným obalem. Celou republiku pokrývá 95 titulů, které dohromady čítají 40 tisíc kilometrů turistických a cyklistických tras. „Klasická papírová mapa do terénu má spoustu výhod a nezastupitelných úloh. Díky perspektivě celé oblasti se dají plánovat a následně užít výlety. Během cesty každý ví, kudy právě prochází, a navíc v mapě nikdy nedojdou baterie. A když náhodou na papírovou mapu není ve tmě vidět, vždy je možné její kus zapálit a posvítit si,“ říká s úsměvem jednatel Trasy Josef Nosek.

Jak říká, budoucnost branže spočívá v kombinaci používání elektronických a tradičních papírových produktů. Trend posledních let – domácí tištění turistických map z internetu (viz Internetová mapa jako bezplatný e-mail) – podle něj obor příliš neohrozí. „Pravda, viděl jsem v terénu turisty s takovými mapami, ale z ekonomického hlediska je to nesmysl. Musíte si započítat cenu tiskárny, náplní, papíru a výsledek není zdaleka tak uživatelsky komfortní, jako když si za několik desetikorun koupíte profesionálně zpracovanou mapu,“ tvrdí Nosek.

O ekonomických aspektech kartografického podnikání KČT nechce s ohledem na konkurenční tajemství hovořit, stejně jako o počtu prodaných map. „Jsou to stovky tisíc kusů ročně. A klesá to – nejen kvůli elektronickým kartografickým produktům, ale i z důvodů vydávání map za peníze EU nebo krádeží podkladů,“ naznačuje Nosek, že legislativa vydávání map není dokonalá.

Česká cesta do e-map Ladislav Cirhan, jednatel a desetiprocentní spolumajitel tuzemského zastoupení rakouského kartografického koncernu Freytag & Berndt, označuje nástup elektronické konkurence za citelný – celkový pokles trhu za posledních pět let odhaduje na 30 procent – ale v otázce budoucnosti tradičních papírových map je optimistický. „Po masivním nástupu silničních GPS navigací si jejich uživatelé mysleli, že najednou mohou díky těm krabičkám dojet kamkoli. Jenže žádné zařízení není stoprocentní. Kombinace GPS s papírovou mapou je i do budoucna ideální spojení,“ je přesvědčen Cirhan.

Rakouský Freytag & Berndt se rozhodl soustředit se na aplikace do chytrých telefonů. Vzhledem k vyspělosti tuzemského mapového trhu dostala tento úkol právě česká pobočka koncernu. Společně se SHOCartem, v kterém Freytag drží 70procentní podíl, firma začala vyvíjet aplikaci pro chytré telefony PhoneMaps, která kombinuje mapy a turistické průvodce. Nejen pro Česko, ale s ambicí oslovit uživatele v celé Evropě, potažmo na celém světě. „Tento projekt neděláme proto, abychom opustili svět klasických papírových map, ale aby se tyto dva segmenty vzájemně doplňovaly. Zároveň doufám, že pomocí mobilní aplikace přivedeme k papíru zarputilé uživatele elektronických map,“ věří Cirhan.

Aplikace je dnes dostupná v jedenácti jazycích pro mobilní platformy Android a iOS (iPhone), do začátku sezony by měla přibýt podpora systému WindowsPhone. „Budeme rozšiřovat i portfolio titulů a turistických informací, které si budou uživatelé stahovat do svých smartphonů. A to včetně nových funkcí,“ naznačuje šéf českého zastoupení Freytag & Berndt.

Školní atlas v tabletu Do elektronického byznysu se rozhodla pustit i Kartografie Praha, která připravuje digitální verzi atlasu světa pro tablety iPad. „Je to něco mezi knihou a aplikací, počítáme, že se do AppStoru (elektronický obchod pro telefony iPhone a tablety iPad – pozn. red.) dostane v první polovině roku,“ říká Svobodová. Vývoj ryze mapových aplikací pro mobily však Kartografie nechystá. „Poptávka v České republice není taková, že by se vývoj dokázal zaplatit. Sami do toho určitě nepůjdeme,“ dodává Svobodová.

Tato vystudovaná kartografka je v otázce budoucnosti oboru veskrze optimistická, především s ohledem na „kapitál“ v podobě kvalitních mapových podkladů a kartografických dat. „O tištěné mapy bude mezi lidmi stále zájem, nostalgie po papíru a perspektiva velké mapy se nedá nahradit displejem mobilu. Cestu do elektronického světa si ale nesmíme uzavírat,“ říká. Bohuslav Haltmar, majitel vydavatelství Topograf, zase přirovnává osud papírových map k historickému vývoji v oblasti zábavy: „Když přišel film, spekulovalo se o konci divadla. Když se rozšířila televize, tvrdili zasvěcení, že skončí film a klasická kina. Přitom všichni přežili, jen si museli najít své místo na trhu. A s mapami to bude obdobné, jen se my, tvůrci klasických papírových děl, nesmíme do sebe uzavírat. Vždyť jsme primárně kartografové.“

Na maloobchodním trhu je například k dispozici téměř stovka různých map a atlasů hlavního města Prahy od více než dvacítky vydavatelů Internetová mapa jako bezplatný e-mail Vedle GPS navigací a aplikací pro chytré telefony se v posledních letech rozvíjí i oblast online map, tedy mapových podkladů stahovaných do počítače či mobilu prostřednictvím internetu. Jasnou jedničkou českého trhu je služba Mapy.cz, patřící do rodiny největšího českého portálu Seznam.cz. „Není to pro nás zisková služba ani není myšlena jako inzertní platforma pro naše reklamní klienty. Naopak do služby Mapy.cz neustále investujeme a vnímáme ji podobně jako bezplatný e-mail jako užitečnou a dobrou službu pro naše uživatele,“ tvrdí ředitel Seznamu Pavel Zima. Mapy.cz mají stabilní návštěvnost přes 2,5 milionu uživatelů měsíčně, během prázdnin čísla ještě o desetinu vzrůstají. „Například v listopadu naši uživatelé provedli 12,2 milionu hledání a naplánovali si téměř 8,8 milionu tras,“ říká Adam Chvaja, produktový manažer služby Mapy.cz. Pochvaluje si, že aplikaci pro chytré mobily si stáhlo již 400 tisíc lidí, a byť jsou mobilní mapy oproti těm v běžném počítači stále o řád pozadu, jejich použití se nezadržitelně zvyšuje.

Kolik stojí mapa V Česku existuje přinejmenším pět celorepublikových mapových plánů v měřítku 1 : 50 000 a podrobnějším. Vedle „státních“ map (katastrálního úřadu a armády) začaly vznikat kartografické podklady v soukromých firmách po roce 1989, kdy tu panovala obrovská poptávka po mapách, zejména turistických. Liší se způsobem kresby, použitým značením i grafickou úpravou. Dnešní mapy, pokud už některé nové vůbec vznikají, pocházejí především z družicových snímků Česka překreslením do digitální podoby, s následnou kontrolou v terénu. Ivo Novák, majitel vydavatelství Žaket, odhaduje, že vytvoření nové turistické mapy v měřítku 1 : 50 000 přijde na 250 až 300 tisíc korun. Mapa, která postihne 650 kilometrů čtverečních prostoru, si vyžádá stovky hodin práce lidí u počítače i v terénu. „Taková investice se většinou začíná vracet až u třetího vydání, tedy po šesti či sedmi letech od první mapy,“ říká Novák.

Prodeje padají Vývoj prodaného nákladu map společnosti SHOCart (v tis. kusů)

pramen: SHOCart

O autorovi| Ondřej Hergesell • hergesell@mf.cz

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče