Karta se obrací

30. července 2012, 00:00 -
30. července 2012, 00:00

Čínská ekonomika láká zahraniční investory řadu let. Nyní čínské firmy dokážou těžit z krize v Evropě

V předcházejících desetiletích Čína absorbovala obrovské množství peněz přicházejících v podobě přímých zahraničních investic (PZI). Jejich příliv prudce rostl především po roce 2001, kdy země získala členství ve Světové obchodní organizaci (WTO). Ještě loni přilákala Čína tímto způsobem rekordních 116 miliard dolarů.

V první polovině letošního roku však došlo k poklesu PZI o tři procenta na 59,1 miliardy dolarů (1,2 bilionu Kč). Hlavními důvody tohoto vývoje jsou obavy z dluhové krize v Evropě a pokles ekonomického růstu v samotné Číně. Ve druhém čtvrtletí zpomalila čínská ekonomika na 7,6 procenta a šlo o nejpomalejší růst za více než tři roky. Evropa je dlouhodobě jedním z hlavních odbytišť čínského zboží a kvůli slabší poptávce ze starého kontinentu klesá i čínský export.

Navzdory potížím eurozóny investice ze zemí EU v průběhu prvních šesti měsíců letošního roku mírně vzrostly o 1,6 procenta na 3,5 miliardy dolarů. V případě ostatních zemí však převažoval trend opačný. Většina investorů přichází totiž na čínskou pevninu z Asie. Příliv investic ze Spojených států letos klesl o 3,2 procenta (na 1,6 miliardy dolarů), v případě deseti asijských zemí včetně Japonska a Filipín to bylo méně o 2,8 procenta.

Promyšlená strategie Zatímco zahraniční investice proudící do Číny klesají, ty čínské směřující do nejrůznějších zemí světa rostou. Každým rokem přibližně o 1,8 procenta, přičemž loni dosáhly výše 60 miliard dolarů. V loňském roce Čína investovala do 1392 zahraničních projektů ve 132 zemích. „Zvláště vysoké byly investice v Evropě a Africe,“ potvrdil mluvčí ministerstva obchodu Šen Tan-jang na nedávné tiskové konferenci. Ministerstvo odhaduje, že čínské investice v zahraničí porostou v nejbližších pěti letech v průměru o 17 procent ročně, díky čemuž by v roce 2015 mohly dosáhnout výše 150 miliard dolarů.

Možnosti pro čínské firmy investovat v zahraničí se otevřely právě vstupem země do Světové obchodní organizace. A to díky vyhlášení oficiální „globální politiky“ na počátku desáté pětiletky (2001–2005) a výraznému uvolnění příslušných směrnic. Čínské podniky dnes investují ve světě z několika důvodů. Nejčastěji usilují o získání strategické pozice, případně o těžbu důležitých nerostných surovin. Hledání nových trhů představuje pouze přirozený důsledek čínského modelu růstu orientovaného na vývoz. Ne náhodou premiér Wen Ťia-pao loni v průběhu tradičního hodnocení celoročních hospodářských výsledků země poprvé upřednostnil zvyšování čínských investic v zahraničí před absorpcí zahraničních investic přicházejících do země. Jüany v Evropě Čína dokázala využít ve svůj prospěch i evropskou dluhovou krizi. Čínské investice v Evropě vyletěly loni na téměř deset miliard dolarů, což byl oproti třem miliardám z roku 2010 zásadní skok. V rámci Evropské unie vzrostly o 94 procent na 4,28 miliardy dolarů. „Hlavními hnacími prvky pro silný růst čínských investic v Evropě byla směsice velmi atraktivních průmyslově technologických aktiv, firem s vysoce kvalifikovanými pracovníky, příležitostí plynoucích z fiskální konsolidace a korporátní restrukturalizace a příznivé politické prostředí,“ uvádí nejnovější zpráva analytické a výzkumné společnosti Rhodium Group.

Odhaduje se, že až 40 procent čínských investic v EU zamířilo v posledních letech do Portugalska, Španělska, Itálie, Řecka a do Maďarska, čili zemí, které mají v rámci EU největší ekonomické potíže. I když se množí hlasy upozorňující, že prostřednictvím investic se Čína snaží o posilování svého politického vlivu v regionu, Peking podobná obvinění odmítá. Tvrdí, že to přináší ekonomické výhody oběma stranám. Jako příklad se nejčastěji uvádí pronájem části řeckého přístavu Pireus, který v červnu 2010 získala za 3,3 miliardy eur státem vlastněná čínská gigantická společnost Cosco. Ta se zavázala, že v průběhu 35 let investuje 620 milionů eur do výstavby třetího terminálu a do celkového zlepšení přístavní infrastruktury. Díky tomu má dnes nejméně 200 tamních Řeků práci. Autoři projektu slibují, že po jeho dokončení vznikne v přístavu dalších tisíc nových pracovních míst.

Čínské firmy houževnatě usilují i o vstup a o etablování se na trzích střední Evropy. Letos v dubnu čínský premiér Wen Ťia-pao ve Varšavě prohlásil, že jeho země má připravených deset miliard dolarů (187,5 miliardy korun) na společné projekty se zeměmi střední a východní Evropy. „Čína bude spolupracovat s těmito státy s cílem otevřít vzájemně trhy a zvýšit obchodní výměnu do roku 2015 na 100 miliard dolarů,“ uvedl.

O autorovi| Dáša Hyklová • hyklova@mf.cz

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče