Karlínu se nevyhýbej

19. září, 00:00 -
19. září, 00:00

Pražská čtvrť získává pověst kancelářského eldoráda, místní ale mizejí

Karlínu a Libni zdaleka se vyhni. Tohle úsloví ještě před několika lety jasně varovalo, do kterých pražských čtvrtí raději nezavítat. A Karlín i dnes u nemalého počtu lidí evokuje představu hlavně hospod čtvrté cenové kategorie a chátrajících domů.

Jenže pražská čtvrť za Negrelliho viaduktem dnes získává podstatně jiná přízviska. Třeba kancelářské eldorádo.

„Během dne tu člověk potká kravaťáky z velkých firem, v podvečer je tu spousta místních vysedávajících v restauracích a vinárnách nebo kavárničkách se stolečky na ulici. Je tu příjemná atmosféra,“ líčí dvacátnice Veronika Žižková, která pracuje v marketingu společnosti Unilever a do Karlína dojíždí denně za prací.

Stavební boom je v Karlíně jasný na první pohled. Po nábřeží se směrem od Florence rozrůstá komplex River City.

Poblíž Invalidovny vzniká další fáze projektu Futurama a pod Vítkovem je v plánu budova s půdorysem motýla s příznačným názvem Butterfly. Na hranici Karlína a Palmovky roste projekt Rustonka.

Hlavně stylově

Už při rychlé procházce současným Karlínem je jasné, že od čtvrti, kterou býval ještě před pár lety, se dnes liší k nepoznání.

Prožil si totiž svou podobu gentriflkace. Tomuhle cizímu slovu chybí v češtině přímý ekvivalent. Jednoduše řečeno jde o proměnu místa, kdy bohatší lidé nakupují nemovitosti k bydlení v doposud méně prosperujících lokalitách.

T ím pádem roste v dříve třeba dělnických čtvrtích cena bytů, ale i služeb. A časem se zvedne natolik, že už si původní obyvatelé nemohou v místě dovolit bydlet.

Na jejich místo přicházejí jiní: zaměstnanci kancelářských komplexů nebo třeba mladí hipsteři. Na místě proluk a zaplivaných čtyřek rostou moderní kancelářské komplexy a pobočky luxusních kavárenských řetězců. Lokalita se zbaví stigmatu a přitahuje další rozvoj. Poprvé termín použila před více než padesáti lety britská socioložka Ruth Glassová, když popisovala proměnu londýnského Notting Hillu. Upadající čtvrť začali osídlovat bohatí bohémové, které přitahovala národnostní různorodost a genius loci. S jejich investicemi do chátrajících budov rychle rostly i ceny. Od té doby prošly v Evropě i Americe podobnou obnovou stovky lokalit.

Pro ilustraci příklad z pražské praxe: už u výstupu z metra Křižíkova narážíme při procházce Karlínem na obchod s městskými koly. Vypadají stylově, mají prý dokonce svůj příběh a hlavně jimi jejich majitelé dají najevo, že patří ke skupině lidí, která ví, co je v kurzu. A stačí, že pojedou ráno do obchodu pro rohlíky.

Pozitivní pohádka

„Gentrifikaci mnozí líčí jako pozitivní příběh, kdy je současná upadající struktura nahrazena něčím novým díky přicházejícímu kapitálu. Kapitál může být buď čistě ekonomický jako třeba v případě Karlína, nebo jiný, třeba kreativní. Pak jde o to, že se do místa přistěhují mladí kreativní lidé s velkým objemem volného času, vytvářejí různé aktivity a navyšují kulturní kapitál místa. Lokalitě se tak navyšuje i ekonomický - čistě komerční kapitál. Vyvíjí se další tlak na revitalizaci místa, rostou ceny nájmů, mění se struktura služeb a zvedá se jejich cenová hladina,“ vysvětluje urbánní antropolog Michal Lehečka z výzkumného studia Anthropictures, když společně procházíme kolem několika posledních proluk a chátrajících domů.

Ty v Karlíně zůstaly po povodních na začátku tisíciletí. V jejich bezprostřední blízkosti vyrostly futuristické kancelářské budovy - na brownfleldech, na místech proluk. V některých případech přímo ve zrekonstruovaných původních továrnách. „Po revoluci byla gentrifikace - i když odborný výraz znaly jen odborné kruhy - v českém prostředí hodnocena pozitivně. Příliv kapitálu měl navyšovat kvalitu bydlení, zlepšovat služby,“ popisuje Lehečka.

Vývoj cen bytů je v Karlíně jednoznačný - směrem vzhůru. „Zjednodušeně by se dalo říct, že za poslední tři roky cena metru čtverečního vzrostla v Karlíně o více než dvacet procent,“ říká jednatel Společnosti pro cenové mapy Milan Roček. „Je tu relativně málo nových bytových projektů, které jsou ve vyšší cenové kategorii. To ovlivňuje i ceny starších bytů, které jsou zejména v cihlových domech. Trh s byty v této části Prahy navíc ovlivňuje probíhající privatizace bytového fondu, kdy stará karlínská zástavba přechází do rukou fyzických osob,“ popisuje Roček.

Povodeň - developerův sen

Proč právě Karlín? Co tuhle čtvrť předurčilo ktomu, že sem dnes chtějí firmy stěhovat svá sídla a developeři tu stavět nové projekty? Základní důvody jsou jasné: čtvrť je blízko pražského centra a skvěle dostupná metrem i tramvají. Navíc chátrala, neměla dobrou pověst, ceny nemovitostí šly dolů. A pak přišla v roce 2002 povodeň.

„Byl to dlouhodobý proces, ke kterému by došlo povodeň ne povodeň. Ta ale celý vývoj uspíšila. Některé budovy rovnou spadly a ve všech byla do úrovně prvního patra voda. Základní předpoklad spočíval vtom, že tu byla taková sociální a majetková struktura, že některé domy chátraly. Jednalo se o magistrátní byty nebo byty v pronájmu s poměrně nízkým standardem. Ceny nemovitostí šly dolů a povodeň přišla z hlediska developerů v dobrou chvíli, protože se mohl zahájit boom výstavby,“popisuje Lehečka. Ak tomu všemu přispěly i pojišťovny.

„Ztehdejších povodní zaplatily české pojišťovny polovinu všech škod, které dosáhly celkem přes 70 miliard korun,“ popisuje Renata Čapková z České podnikatelské pojišťovny. Ta v Karlíně koneckonců sama našla své sídlo. „Nikdo ztěch, kdo znali Karlín ještě před povodněmi, by ho dnes nepoznal. Za poslední desetiletí tady vyrostl bezpočet kancelářských a administrativních budov, stal se místem rezidenčního bydlení. Dnes je Karlín opravdu dobrá adresa,“ tvrdí Čapková.

Dosvědčuje to i Veronika Žižková.

Chválí velký výběr restaurací. „Je tu ale ispousta možností, kam si jít zasportovat.

V létě se dá posedět iv parku na Karlínském náměstí, případně rovnou u řeky,“ říká dvacátnice.

A Karlínské náměstí je opravdu ještě ve všední den večer obsazené lehátky s lidmi, kteří si užívají poslední teplé dny.

Odvrácená tvář

Kromě Karlína si v Praze prošla podobným vývojem - i když především díky přílivu kreativního kapitálu - třeba Letná. V jednom případě šlo dokonce jen o jednu ulici -Krymskou ve Vršovicích. Do ní se přestěhovala skupina kreativních lidí, která otevírala zajímavé podniky a nabalovala na sebe podobně smýšlející především mladou generaci.

Jenže gentrifikace má i svou odvrácenou tvář. Hlavně tu, že z míst mizí původní obyvatelstvo. „Starší asociálně slabší obyvatelé, kteří v těchto čtvrtích často žijí, časem prostě přestanou mít na nájmy a služby a ze čtvrtí se musejí odstěhovat na periferii,“ říká Lehečka. Třeba v Londýně už se proti téhle revitalizaci některých čtvrtí místní přímo bouří.

Zahušťovat a zahušťovat

Potenciál čtvrtí se navíc postupně i sám vyčerpá. A hledá se prostě další místo, kam se přesunout. „Začnou se objevovat nová místa. Já osobně trochu trnu, která to budou,“ říká antropolog Lehečka. „Záleží na tom, kdo ten proces táhne. Pokud jde o gentrifikaci jako územní rozvoj tažený městem, tak může postupovat kontinuálně, a na řadě tak může být třeba Libeň nebo Vysočany,“tvrdí Lehečka. S kreativním kapitálem je to trochu jiný příběh. „Ten se přesouvá po ohniscích. V blízké budoucnosti může jít třeba o dolní Žižkov, kde jsou specifické subkultury, nebo starou dělnickou čtvrť Nusle,“ míní Lehečka.

Metropolitní plán počítá s tím, že se v příštích letech do Prahy přistěhuje čtvrt milionu lidí, takže se centrální čtvrti budou dál zahušťovat a zahušťovat. „Některé obyvatele to ale bude bez jejich vůle vytlačovat dál na periferii,“ dodává Lehečka.

A zůstat by třeba v Karlíně nemuseli ani ti, kteří by to zvládli finančně utáhnout. Nesmíří se prostě s tím, že se jejich hospůdka proměnila v pobočku kavárenského řetězce.

Povodeň přišla z hlediska developerů v dobrou chvíli, protože se mohl zahájit boom výstavby.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče