Kanál sebevědomí

05. srpna 2013, 00:00 - Tomáš Nídr
05. srpna 2013, 00:00

Turecku se mimořádně daří, a tak premiér Erdogan slibuje stavbu průplavu, který má v roce 2023 odvést nákladní dopravu z přetíženého Bosporu

Výletní loďka proplouvá mezi evropským a asijským břehem Bosporu, které jsou od sebe v nejužším místě vzdáleny jen 700 metrů. Proti ní se valí ruský tanker Viktor Tichonov, turistická bárka musí spořádaně uhnout. Za pár let už podobný úhybný manévr nebude třeba, mezikontinentální úžina bude nákladní dopravě uzavřena. Obří plavidla se svým kargem se budou z Černého moře do světových oceánů dostávat nově vybudovaným průplavem. Nápad, který existoval už v době sultanátu, oprášil dva měsíce před volbami v červnu 2011 turecký premiér Recep Tayyip Erdogan. Úspěšný politik ze Strany spravedlnosti a rozvoje, za jehož vlády od března 2003 se ekonomika ohromně zvedla, by se chtěl nejspíš zapsat do historie opravdu nesmazatelně. Kanál by měl být až 50 kilometrů dlouhý, 150 metrů široký a 25 metrů hluboký, aby jím mohla v klidu projet i ta největší plavidla.

Šílený a skvělý projekt Erdogan, kterého mnozí občané viní z plíživého zavlékání islámské diktatury do sekulární země, to sám označil za „šílený a skvělý projekt“. Hlavním důvodem jsou ekologické a bezpečnostní obavy. V minulosti došlo k několika menším srážkám, při nichž do vln unikla ropa. Podle špalírů rybářů s pruty na březích to na podvodní svět nemělo fatální důsledky. Ale jak by ztroskotání tankeru v úžině ovlivnilo 13milionový Istanbul, který se rozkládá na obou stranách průlivu, si nikdo nechce ani představovat.

„Plánovaný kanál je důkazem tureckého sebevědomí. Otázka je, zda jej město opravdu tak potřebuje. Nicméně premiér to vidí jako šanci ukázat světu, že na to máme, sami zrealizovat podobný projekt,“ říká 44letý architekt Hasan Ali San.

Vše je zatím velmi nejasné. Ví se jen, že se potřebných nejméně deset miliard dolarů na průplav najde v domácích zdrojích a že vodní zkratka bude protínat zemi v její evropské části. Přesnější informace se tají, aby se nespustily spekulace s půdou. Vynořují se ale i obavy, že nový Bospor jen zvýší už tak vysoký příliv obyvatel venkova do megapole.

Situaci navíc zkomplikovaly v květnu zahájené protesty mladých v Istanbulu i dalších velkých městech proti Erdoganově vládě, které sebestředného premiéra upozornily, že není ve vlasti sultánem, jak si snad až doposud mohl myslet.

Obří projekt, jejž současné události odsunuly z centra pozornosti, tak bude muset být do detailů promyšlen především s ohledem na životní prostředí. Vždyť současnou vlnu demonstrací, které jiným způsobem odráží samotným Erdoganem budované sebevědomí turecké střední třídy, spustila právě ekologická záminka.

A sice odstranění několika stromů z parku na istanbulském náměstí Taksim, které měly ustoupit premiérem vzývané modernizaci. Jedno z posledních zelených míst města mělo přepustit svůj prostor obchodnímu centru.

Radši více mostů nebo tunel Icim, 50letý majitel hotýlku lomí nad nápadem nového průplavu rukama: „Kdyby radši postavili více mostů a dokončili tunel mezi evropskou a asijskou stranou, to by Istanbulané potřebovali mnohem víc.“

Dostat se z Asie do Evropy vskutku zabere ve městě, které má pro rok 2020 olympijské ambice, příliš mnoho času. Buď se musíte nalodit na pomalý trajekt, nebo přejet úžinu po jednom z pouhých dvou mostů, před kterými se ve špičce tvoří ohromné zácpy.

Lidem to měl už letos ulehčit podmořský železniční tunel. Začal se sice stavět již v roce 2004, jenže práce se vlečou především kvůli bohatým archeologickým nálezům z byzantské doby. Zácpy na silnicích pálí místní rozhodně více než lodní provoz po Bosporu, nicméně Erdogan, který byl v minulosti starostou největšího tureckého města, si prosazuje svou.

Cílovým termínem realizace kanálu je rok 2023. K tomuto datu směřují Turci veškeré své plány: vyvážet ročně zboží za 500 miliard dolarů, stát se desátou největší ekonomikou světa, mít železniční a silniční infrastrukturu na evropské úrovni. A proč zrovna rok 2023? Turci budou slavit sto let od vyhlášení republiky a chtějí to udělat s plnou parádou. Nový průplav by tedy měl být tou pověstnou třešničkou na dortu k velkému jubileu, které má potvrdit návrat Turecka mezi globální velmoci. l

Nový kanál by měl být až 50 kilometrů dlouhý, 150 metrů široký a 25 metrů hluboký, aby jím mohla v klidu projet i ta největší plavidla.

O autorovi| Tomáš Nídr • od našeho spolupracovníka, Istanbul

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče