Kam se podělo mé štěstí?

10. září 2012, 00:00 -
10. září 2012, 00:00

Nokia táhla Finsko nahoru i dolů. A Suomi se stýská po vlastní měně

Když v roce 1953 uvažoval tehdejší šéf General Motors Charles Erwin Wilson o tom, že co je dobré pro Ameriku, bude dobré i pro GM (a do historické paměti se to dostalo přesně naopak), nikdo netušil, že jednou bude existovat firma, která bude pro národní hospodářství nějaké země ještě důležitější. A už vůbec nikdo si nepředstavoval, co to bude znamenat, když se takové firmě přestane dařit. Počátkem padesátých let se automobilový průmysl jako celek (tedy nejen GM) na americkém hrubém domácím produktu podílel asi pěti procenty a GM byla první firmou, která na daních odvedla víc než miliardu dolarů (stalo se v roce 1955). Na celkových příjmech federální vlády to představovalo asi 1,5 procenta. Nokia, když byla na vrcholu, vytvářela „napřímo“ zhruba čtyři procenta HDP, tedy jen o jeden procentní bod méně než „velká trojka“ z Detroitu v dobách své největší slávy pro USA. Jenže Detroit chřadl oproti Nokii velmi pomalu a mělo ho co vystřídat.

Pád Nokie se na ekonomice s 5,4 miliony obyvatel musel podepsat. Podíl společnosti na finském exportu, tržní kapitalizaci veřejně obchodovaných firem, na celkem odvedených daních, registrovaných patentech nebo výdajích na vědu a výzkum ještě několikanásobně převyšoval podíl na HDP. Tak jako dříve Nokia táhla celou finskou ekonomiku nahoru, působí nezdar vlajkové lodi problémy.

Co čert nechtěl, konec Nokií taženého boomu se časově shodoval se začátkem světové finanční krize. Vzhledem ke členství v eurozóně nemohlo Finsko vykrýt její dopad na poptávku po zdejších exportech stejně účinně jako třeba sousední Švédsko s jeho volně plovoucí korunou. Ta od konce srpna 2008 vůči euru výrazně oslabovala. Pak sice švédská koruna od konce jara následujícího roku začala zpevňovat (což trvá dodnes), ale na úroveň z léta 2008 se dostala až o dva roky později a do té doby kurz švédským firmám foukal do plachet. Kupříkladu v dodnes pro obě země důležitém dřevozpracujícím a papírenském průmyslu byla tahle výhoda hodně znát. Na grafech je velmi dobře vidět, že oživení ve Švédsku mimo jiné i díky kurzu koruny zapustilo hlubší kořeny a je dosud v lepší kondici skoro ve všech ukazatelích, což dříve nebývalo zvykem.

Finsko bylo po léta vydáváno za vzorovou severskou ekonomiku, která na jedné straně zvládá udržet sociální model a zároveň cílevědomě pěstovat konkurenceschopné firmy díky velkorysé a promyšlené vládní podpoře inovací a vynikajícímu vzdělávacímu systému. Silné stránky kompetentního finského vládnutí platí dodnes, jenže kde hledat novou naději, když společnost Rovio (videohra Angry Birds) nabrala sice za rok asi dvě stě vývojářů, zato Nokia za loňský rok tři tisíce lidí propustila…

Graf

Euro nepomáhá

Čtvrtletní vývoj HDP Finska a Švédska (meziročně v %)

pramen: Eurostat

vývoj běžného účtu

platební bilance.

(v mil. eur)

vývoj objemu vývozu.

(rok 2000 = 100)

vývoj obchodní bilance.

(v mil. eur)

O autorovi| Miroslav Zámečník • zamecnik@mf.cz

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče