Kam čuníci jdou

17. září 2012, 00:00 - Táňa Králová
17. září 2012, 00:00

Ceny vepřového vyhnalo nahoru drahé obilí. Za všechno nemůže jen sucho v Americe. Už i v Bruselu pochopili, co ukusují biopaliva

Jedna dobrá a jedna špatná zpráva přicházejí z trhu s vepřovým masem. Ta dobrá je, že cenová exploze, která vypukla před několika týdny, se už zastavila. Méně dobrou zprávou je, že ceny vepřového se na původní úroveň nevrátí. Tedy pravděpodobně. Nastíněný vývoj očekávají obchodníci s masem a nemusejí se úplně přesně trefit. Ostatně nedávné bleskové a nebývalé zdražení prasat je zaskočilo. Během tří týdnů jejich cena vyletěla ze 42 na 48 korun za kilogram. Překvapivě rychle přitom výrazně vyšší ceny strávil maloobchod. Český národ milující vepřové teď může spílat Rusům, kteří z Evropy odvážejí prasečí maso ve velkém, čímž snižují nabídku pro zdejší trh, z poloviny závislý na dovozu. Rekordní ceny prasat jsou ale hlavně reakcí na neúrodu obilí a kukuřice ve Spojených státech i dalších koutech světa, zaviněnou suchem. O nižší produkci zrna se perou mlynáři a chovatelé zvířat s výrobci biopaliv. Ceny žádaného obilí letí vzhůru a s nimi i náklady prasečkářů.

Zvyknout si na drahotu „Ceny prasat jsou vysoko jako snad nikdy. Asi si na ně budeme muset zvyknout. Doposud bylo maso extrémně levné,“ míní ředitel firmy Animalco Radko Jung. Tento největší tuzemský obchodník s masem a hospodářskými zvířaty jistě nepůjde coby člen skupiny Agrofert proti zájmům Babišových masokombinátů a velkovýkrmen. Přirozeným zájmem všech jsou ceny obilí, které zvedla mizerná úroda na druhém konci světa, maximálně promítnout do své produkce.

„Teď už je cena vepřového na vrcholu křivky a neměla by dál růst. Na druhou stranu ani nečekáme strmý pád,“ říká Jung. Skokové zdražení vysvětluje zvýšením cen krmných směsí kvůli citelnému růstu cen obilí. „Je mnohem nižší nabídka krmného obilí, a to se musí projevit. Neurodilo se v Americe, navíc velké množství obilí odčerpávají biopaliva a bioplynové stanice,“ zdůrazňuje šéf Animalka.

Nebude to náhoda, že Brusel uvažuje o odklonu od biopaliv vyráběných ze zemědělských plodin. Doposud do nich všechny členské státy tlačil a nebral vážně různá varování expertů, že biopaliva z řepky, obilí nebo cukrovky nejsou právě šetrná k životnímu prostředí, navíc konkurují potravinám. Změnu směru ale chystá Evropská komise až od roku 2020. Od té doby by měla být podporována jen biopaliva, která nebudou z plodin sloužících k výrobě potravin a krmiv a budou mít prokazatelný ekologický efekt.

I porážky měly prázdniny Prudké zdražení vepřového, které odstartovalo ke konci letních prázdnin, přičítá šéf Animalka také odstávkám u zpracovatelů.

„V srpnu má spousta velkých porážek celozávodní dovolené, tudíž se poráží i méně zvířat. I to je důvod, proč byla nabídka vepřového na německém trhu nižší, ačkoli celkově tam není nijak dramatický nedostatek prasat,“ vysvětluje Jung. Poprvé od roku 2000 se produkce vepřového v Německu snížila a zmenšila se i v některých dalších zemích. Velkým zákazníkem, který nakupuje na evropském trhu a ovlivňuje zdejší ceny, je Rusko. Tamní chovy zápolí s africkým morem prasat, který se přenáší z jedné oblasti do druhé. Ve snaze zamezit šíření nebezpečné nákazy chovatelé likvidují obrovské množství zvířat. Aby pak maso na trhu nechybělo, shánějí ho Rusové také v Německu a přeplácejí mimo jiné i české odběratele.

Sousední Německo je předním evropským producentem a vývozcem vepřového, tudíž udává i cenovou hladinu. Cena za vepřové půlky, která se tam na začátku roku pohybovala kolem 1,4 eura, se v uplynulých dnech zastavila na zhruba dvou eurech za kilogram. „Ceny se zabrzdily na úrovni, za kterou jsou odběratelé ještě ochotni nakupovat,“ říká obchodník, který nestojí o zveřejnění svého jména.

Počítá, že ceny vepřového se budou i nadále vlnit v tradiční sinusoidě. To znamená, že před Vánocemi by měly začít klesat a v lednu se dál propadat. Ovšem nijak hluboko.

Ještě více separátu?

„Je logické, že rostoucí cena suroviny se musí projevit i v cenách masných výrobků na pultech,“ upozornila mluvčí Potravinářské komory Dana Večeřová. Jak vyčíslila, nákupní cena výrobního masa stoupla od června do srpna o dvacet až třicet procent. „Ačkoli je letos již patrné zvýšení zpracovatelské ceny, v průměru stále nedosahuje výše z let 2000 až 2002. Předtím než tuzemský trh ovládly zahraniční řetězce, dodávali zpracovatelé do obchodů za vyšší ceny než dnes,“ zdůrazňuje mluvčí Potravinářské komory.

Lidé přitom letos méně utrácejí za potraviny. Na dražší maso a uzeniny je obchodníci jistě nenalákají. Vepřové je ovšem základem v jídelníčku Čechů – na celkové konzumaci masa má podíl 55 procent, za rok ho každý obyvatel sní v průměru 41,6 kilogramu. Před dvaadvaceti lety dosahovala spotřeba vepřového padesát kilogramů. Mění se ale stravovací zvyky i receptury zpracovatelů. S masem šetří a různě ho nahrazují. Současné prudké zdražení suroviny může vést k dalšímu šizení.

„Lidé vyhledávají levnější zboží. Masa a výrobků z něj se prodává méně a je možné, že tento trend bude pokračovat,“ říká šéf Svazu obchodu a cestovního ruchu Zdeněk Juračka.

Předpokládá, že maso budou ve zdražování následovat mouka, pečivo a další potraviny, na které je potřeba obilí. Juračka odmítá teorii, že by obchodníci mohli část vyšší ceny vstřebat tím, že ji promítnou do své marže.

„S rostoucí cenou od dodavatele stoupá úměrně cena v maloobchodě. Marže zůstává stejná,“ zdůrazňuje.

Střízliví prognostici Směr vzhůru nabraly ceny prasat v celé Evropě (viz Všude nahoru). Takový vývoj dokonce předpověděli prognostici Evropské komise už letos na jaře, jejich odhad byl ale značně střízlivý. Tržní experti očekávali, že po dlouhých jedenácti letech překonají průměrné ceny jatečných prasat hranici 1,6 eura za kilogram.

Tenkrát dostávali výkrmci za prasata víc díky panice kolem šílených krav a strachu spotřebitelů z hovězího masa. Letošní růst opodstatňují experti několikaměsíčním velmi úspěšným vývozem vepřového do třetích zemí, růstem cen krmných směsí i mírným utlumením produkce v řadě členských zemí, Česko nevyjímaje.

V tuzemsku prasat trvale ubývá a ve vepřovém jsme zhruba z poloviny závislí na dovozech. Během posledních deseti let se zdejší produkce vepřového snížila ze 400 tisíc tun na 263 tisíc. Za prvních sedm měsíců letošního roku se ho v Česku vyrobilo necelých 140 tisíc tun, což je téměř o deset procent meziročně méně.

„My trh s vepřovým neuspokojíme. V současnosti je tu 1,58 milionu prasat. Naposledy byl jejich stav tak nízký v roce 1921,“ postěžoval si novinářům šéf Agrární komory Jan Veleba. Vytýká státu, že prasečkáře nedostatečně podporuje a situaci nechal dojít tak daleko. Ekologové naopak ocení, že životní prostředí nezatěžuje více „továren na vepřové“, přitom masa je v obchodech dostatek.

Cestující prasata S produkcí vepřového to v Česku šlo s kopce po připojení k EU. Mnozí zdejší chovatelé totiž zaostávali v efektivitě, prohrávali s evropskou konkurencí, a ti nejhorší také skončili. Velké rezervy v produktivitě mají i masokombináty. Přispěly k likvidaci tuzemských chovů prasat i tím, že si zvykly vozit levnější maso do výrobků, takže nepotřebovaly tolik domácí suroviny. Výrobní maso nakupují zpracovatelé hlavně v Německu, paradoxně někdy je původem z českých prasat. Ta se vyvážejí neustále, přestože šéf Agrární komory vytrvale lamentuje nad klesající soběstačností a dožaduje se podpor od státu. Za letošních prvních šest měsíců odjelo za hranice sto tisíc živých prasat, asi o patnáct tisíc víc než za stejnou dobu loni. Většinou míří na Slovensko a do Maďarska. „Obchodní vztahy je potřeba udržovat. Když od vás partner bere zvířata v době přetlaku, musíte mu je dodat i tehdy, je-li nabídka nižší,“ vysvětluje Jung. Do republiky se naopak vozí hlavně selata, převážně z Dánska. Maso do řetězců a ke zpracovatelům přichází pomalu z celé Evropy, nejvíc pak z Německa.

Na rozdíl od Polska, Slovenska a dalších východoevropských zemí se do Česka nehrnul zahraniční kapitál, který by stavěl na nohy upadající sektor. Jako třeba Dánové, kteří na Slovensku ukazují tamním chovatelům, jak se mají dělat prasata. Vše začíná u třiceti selat od jedné prasnice za rok. Pro srovnání: zdejší zemědělci zvládli v roce 2004 odchovat od prasnice v průměru jen 19 selat za rok. Vloni to bylo 23,5 selete, tedy stále hluboko pod evropskou špičkou. Ale i v tuzemsku fungují úspěšné specializované chovy srovnatelné s dánskými. Takové teď slušně vydělávají.

Zahojit se chtějí v nynějším cenovém boomu i masokombináty. „Dvacet rozhodujících podniků, které z osmdesáti procent pokrývají tuzemský sortiment v obchodní síti, vytvořilo v posledních dvou letech zisk ve výši 0,7 procenta z tržeb,“ poukazuje mluvčí Potravinářské komory. A spotřebitelé mohou dodat: Šetříme, za jídlo jsme letos od ledna do července utratili v obchodech zhruba o tři procenta méně. V srpnu se ceny masa meziročně zvedly o osm procent, raketové zdražení vepřového přitom odstartovalo až koncem prázdnin. Prasečkáři mohou jen litovat, že s vysokými cenami prorazili až v závěru grilovací sezony.

Všude nahoru

Ceny jatečných prasat v hlavních producentských zemích EU a v Česku (v eur/kg v živém)

pramen: www.schweine.net

Rekordní rok

Tuzemské ceny jatečných prasat

(v Kč/kg masa)

pramen: Český statistický úřad, *Centroodbyt

Vepřové transporty

Dovoz a vývoz vepřového masa (v tis. tun)

2010

195,6

35,5

2011

212,8

39,4

111

18

Ceny, za které se dováželo a vyváželo vepřové

(v Kč/kg)

2010

49,46

52,85

2011

50,30

51,24

54,55

58,23

pramen: celní statistika

Maso na talíři

Kolik masa sní Čech v průměru za rok (v kg)

Vepřové

41,6

Drůbeží

24,5

Hovězí

9,4

Ryby

5,6

Králíci

0,9

Zvěřina

0,9

Skopové, kozí, koňské

0,4

pramen: Český statistický úřad

O autorovi| Táňa Králová * kralova@mf.cz

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče