K Ivanovi zády

21. ledna 2013, 00:00 - Blahoslav Hruška
21. ledna 2013, 00:00

Zeman táhne podnikatele na východ, Schwarzenberg chce hledat byznys u sousedů

Politickou kariéru Karla Schwarzenberga sledují mnozí. Ale zřejmě nejvytrvalejším pozorovatelem je socha ruského vojáka se samopalem stojící před vídeňským Schwarzenberským palácem, kde je „pan kníže“ doma. Dílo bez velkých uměleckých kvalit, které nechala sovětská generalita v osvobozené Vídni postavit v roce 1945, jako by předznamenávalo postoj prezidentského kandidáta k současnému Rusku i jeho ekonomice: v Kremlu sedí autoritářský vůdce a bedlivě nás sleduje.

Pokud je nějaké téma, na němž se Schwarzenberg s Milošem Zemanem neshodnou vůbec v ničem, je to východní rozměr naší hospodářské politiky. Ne nadarmo ruský deník Kommersant napsal, že druhé kolo prezidentské volby bude střetem příznivce a odpůrce Kremlu. V Zemanovi má Rusko mocného spojence a ruská lobby usazená v Česku někdejšímu renegátovi z Vysočiny drží palce. Ostatně vtip kolující po Facebooku, podle nějž se hradní benzinka nad Jelením příkopem brzy přebarví do červenobílého designu Lukoilu, má reálný základ.

Zeman podezření, že jeho kampaň zčásti financoval právě ruský ropný gigant, nikdy věrohodně nevyvrátil.

Pro někdejšího premiéra je Rusko zemí, kterou potřebujeme a s níž lze dělat dobré obchody. Zvlášť když se k tomu přidá kus nostalgie po časech, kdy to všechno v rámci jednoho bloku fungovalo téměř automaticky a bez jazykových bariér. V tom se ostatně perfektně shodne s dosluhující hlavou státu Václavem Klausem. Pro zkušenosti nemusí Zeman chodit daleko. Jeho přítel a neformální poradce Zdeněk Zbytek, předlistopadový velitel tankové divize ve Slaném, s Rusy čile obchoduje. Jedna ze Zbytkových firem ostatně nese příznačný název: Česká východní. Jestliže se Zeman orientuje zcela podle pragmatických vztahů Zbytka s ruskými „biznisměny“, vidí Schwarzenberg v současném Rusku úplně jiné vzory.

Třeba aktivistky z Pussy Riot, kterým na dálku popřál mnoho zdaru v popichování putinovského režimu.

Jednostranné partnerství Zeman má pravdu v tom, že Rusko má cenné přírodní suroviny, které budeme potřebovat.

Partnerství je to ale jednostranné.

O zlatém dole pro české strojírny, automobilky a chemičky a další exportéry nemůže být řeči. V roce 2011 české podniky vyvezly do Ruska zboží za 92,6 miliardy korun. Export sice vykázal velmi slušný třetinový meziroční nárůst, pořád jde ale o marginální položku. Pro srovnání – je to méně, než kolik ročně exportujeme do Nizozemska, a síla Ruska jako země pro odbyt českého zboží v řeči čísel odpovídá souhrnu všech skandinávských zemí. A na rozdíl od Ruska žádný politik nenaříká, že by Česko bylo na skandinávských trzích málo vidět. Velké terno není Rusko ani v absolutních číslech – v celkovém pořadí podle vývozu náleží Rusku až devátá příčka. Ještě vzdálenějším, exotičtějším a téměř nedosažitelným trhem je pro české firmy Čína, k níž se podle premiéra Petra Nečase nechováme dostatečně vstřícně. „Musíme zabránit některým módním politickým projevům, které objektivně řečeno mají dopad do našeho exportu,“ prohlásil premiér loni v září. Jenže Schwarzenberg náležející do tábora premiérem kritizovaných „pussyriotistů“ a „dalajlamistů“ ani žádný obchod překazit nemůže. Zatímco Čína je po Německu druhý největší dovozce zboží do Česka, obráceně je tok produktů dvanáctinásobně menší. S objemem českého vývozu ve výši 29 miliard korun ročně je v důležitosti Čína na stejném stupni jako Rumunsko. A s čínskými investicemi u nás je to ještě horší.

Na jejich výčet stačí prsty jedné ruky: konzervárna, montovna LCD monitorů, sklárna, pražírna oříšků. Dohromady necelé jedno procento objemu zahraničních investic v Česku.

Knížecí promluvy Schwarzenbergovo směřování zahraničního obchodu by se oproti vzývání Ruska a Číny dalo soustředit do jednoho krátkého vzkazu: všímejme si sousedů. Do okolních zemí směřuje plných 52 procent exportu. A pokud do sousedů započítáme i celý vnitřní trh EU, pak osm korun z deseti čeští vývozci vydělají právě tady. Nejde jen o Německo, které zůstane s velkým náskokem nejdůležitějším zahraničním partnerem.

Minimálně stejně bohaté šance jako Rusko nabízí sousední Rakousko, kde Schwarzenberg prožil čtyřicet let – ač se nikdy rakouským občanem nestal. Otevírání nových příležitostí pro byznys často napomáhají maličkosti, na něž Rakušané slyší. Zvláště když je pronáší „kníže“, který je téměř „jejich“. „Rakušané a Češi jsou jedním národem dvou jazyků,“ prohlásil šéf české diplomacie loni ve Vídni. Kdyby stejnou větu před šesti generacemi vyslovil jeho prapředek Felix Schwarzenberg, ministerský předseda monarchie, který pomáhal likvidovat revoluční rok 1848, nikoho by to nepřekvapilo. A takové souvislosti jako podpora exportu v Rakousku fungují.

Kromě slibných teritorií pro export se Schwarzenberg se Zemanem neshodnou ani na tom, kdo by měl českým firmám v zahraničí otevírat dveře. Zemanovi nelze upřít, že to byl on, kdo se jako premiér v roce 2002 zasadil o vznik sítě vládních agentur CzechInvest a otevřel zahraniční kanceláře CzechTrade. Oproti tomu by se mohlo zdát, že Schwarzenberg se jako ministr zahraničí stará především o diplomacii a podnikatele nechává na holičkách – s tím, že jim žádné cestičky vyšlapávat nebude. Známý je především jeho odpor k sousloví „ekonomická diplomacie“. „Na tento výraz jsem alergický. Je totiž blbý. Vůbec nepopisuje to, o co jde. Je to něco podobného, jako když se mluví o sociálním zařízení. Ve světě každý ví, že jde o starobinec nebo sirotčinec. A u nás je to – jak známo – hajzl,“ prohlásil v roce 2010.

Jenže právě za Schwarzenbergova ministrování měli ambasadoři povinnost absolvovat ekonomický rychlokurz. Noví velvyslanci také dostávají ještě před výjezdem „nalévárnu“ od zástupců českých firem, kteří se jim mohou svěřit se svými problémy. A byl to Schwarzenberg, který loni do Černínského paláce zlanařil jako vrchního ekonomického ředitele Ivana Jukla, dlouholetého šéfa proexportní agentury CzechTrade, kterého předtím odvolal ministr průmyslu Martin Kuba. Mimochodem to není jediný „trucpodnik“ šéfa české diplomacie. Když loni Kuba sloučil zahraniční pobočky agentur CzechInvest a CzechTrade a začal ve velkém dosazovat na obchodně-ekonomické úseky ambasád své lidi, zareagoval Černínský palác po svém. Odstartoval projekt Žijeme v zahraničí, přes jehož webový portál si mohou české firmy najímat obchodníky v zahraničí napřímo. Tedy bez nutnosti využití „ekonomické diplomacie“.

Hradní cestovka Na jejím poli toho ostatně prezident mnoho nezmůže, protože strategie zahraničního obchodu je věcí vlády. Ať už bude prezidentem Schwarzenberg, či Zeman, představa, že by velké obchody pro české firmy Klausův nástupce dohazoval stejně snadno jako kdysi Francouzům Nicolas Sarkozy, je nerealistická. Česko bude vždy malým hráčem ze střední Evropy. A tak se role prezidenta při prosazování ekonomických zájmů omezuje na to, koho vezme do letadla a koho zařadí do své ekipy. „Rozhoduje obraz prezidenta v zahraničí. A také jeho chuť brát podnikatele jako doprovod na zahraniční cesty,“ řekl týdeníku Euro k roli hlavy státu Jiří Grund, předseda Asociace exportérů. V ochotě zahrát si na podnikatelskou cestovku a pořádat doprovody prezidentských zájezdů nevidí mezi oběma kandidáty žádný rozdíl.

Mimo jiné proto, že jak Zeman, tak Schwarzenberg si to ve své kariéře již mnohokrát vyzkoušeli. Nakonec jde spíš o charisma a ony maličkosti. A tady už hodnocení není tak vyrovnané. „Vzhledem k jazykovým znalostem a zkušenostem z jednání a života v zahraničí je ale Schwarzenberg lepší,“ uzavírá Grund (na téma prezidentské volby čtěte rovněž Hyde Park na str. 50). l

6 Prezidentská volba Pokud je nějaké téma, na němž se Schwarzenberg s Milošem Zemanem neshodnou vůbec v ničem, je to východní rozměr hospodářské politiky České republiky

11 Finanční trhy Možná příliš mnoho paranoidních teorií vyvolalo minulý týden rozhodnutí německé centrální banky ohledně stažení zlatých rezerv ze zahraničí. Jde o 300 tun zlata, které se mají vrátit do Frankfurtu z newyorského Fedu, a o 340 tun z Paříže

12 Lesnictví Bývalý asistent Jaroslava Palase a pražský advokát Vojtěch Slówik se snaží získat zpátky majetek, o který přišel ve zkrachovalé společnosti Lesy Hluboká Sousedská písnička Teritoriální rozdělení českého vývozu podle zemí v roce 2011 (v mil. korun) Schwarzenberg náležející do tábora premiérem kritizovaných „pussyriotistů“ a „dalajlamistů“ žádný obchod překazit nemůže. Zatímco Čína je po Německu druhý největší dovozce zboží do Česka, obráceně je tok produktů dvanáctinásobně menší

O autorovi| Blahoslav Hruška • hruskab@mf.cz

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče