K čemu jsou ekonomové v Česku?

26. ledna 2015, 00:00 - MIROSLAV ZÁMEČNÍK
26. ledna 2015, 00:00

Když po nich nebudete chtít zrovna vědět, jaký bude kurz koruny za tři měsíce, můžete se občas něco užitečného dozvědět

Od meteorologů očekáváme, že budou jednou schopni spolehlivě předpovídat vývoj počasí. Do výzkumu jejich profese, protože je pro lidstvo důležitá, se investují miliardy dolarů v hardwaru i softwaru… A dost často jim nevyjde ani příští ráno. Od vulkanologů očekáváme itinerář příštích erupcí a otřesů. Od klinického psychologa očekáváme, že stanoví, kdy někdo může či nemůže být propuštěn z ústavní léčby. Většinou chápeme, že větru, dešti, zemětřesení a lidské duši neporučíme, ale od ekonomů očekáváme téměř mechanickou spolehlivost. Jako že auto zítra nastartuje a pojede.

Samozřejmě že jsou různé druhy ekonomů, od těch, kteří se příliš neliší od účetního, což je precizní disciplína, a tady je určité očekávání spolehlivosti záznamů namístě, až po lidi pracující s hypotézami, velmi složitým matematickým aparátem a obrovským množstvím dat, jejichž predikce dopadají asi jako předpovídání počasí. Mezi tím najdete lidi, kteří jsou vlastně historici nebo se koukají přes plot do psychologie, jsou i ekonomové, kteří milují pokročilou fyziku. V téhle podčeledi společenských věd je zkrátka překvapivě mnoho taxonů.

BOHATÍ METEOROLOGOVÉ Ekonomové kolektivně vynikají v tom, že předpovědět krizi v drtivé většině případů neumějí, vývoj nezaměstnanosti a HDP v příštím kvartálu také netrefí. Pokles cen ropy nepředpověděli a nevědí ani, kdy se to obrátí. A ve skutečnosti netuší, kam půjdou burzovní indexy a na čem se dá zbohatnout. Navíc většinou ani nejsou bohatí! Že by stejně bohatí mohli být meteorologové v kombinaci třeba s entomology, kdyby uměli spolehlivě odhadnout, jak dopadnou úrody komodit, kakaem a kávou počínaje a kukuřicí a pšenicí konče, je jiná věc.

Zpátky k ekonomii – nobelista Robert J. Shiller, jehož v Makru nemáme poprvé, dává docela dlouhý přehled toho, že akademičtí ekonomové skutečně až na nepatrné výjimky nebyli schopni předpovědět, co se stane. Shiller ovšem na druhé straně poukazuje na přehršel ekonomických poznatků, které měly a mají na hospodářský vývoj velký a kladný vliv, ale protože jsou ve veřejné doméně, nelze na jejich objevu individuálně zbohatnout. Zbohatnout ovšem může celá země, když se poznatek prosadí v praxi.

V multietnické zemi typu USA se desítky let debatuje, jak bojovat proti chudobě a závislosti na dávkách. Shiller specificky zmiňuje nastavení sociálního a daňového systému tak, aby zároveň motivoval k práci a zmírňoval chudobu díky využití prvků negativní příjmové daně (nápad Miltona Friedmana, blahé paměti), což je i v Česku dodnes nezanedbatelný problém.

Odborně se tomu říká daňový klín, čímž popisujeme situaci přechodu od nezaměstnanosti a závislosti na dávkách k přijetí práce a ztráty nároku na dávky, což znamená velmi vysoké efektivní zdanění každé dodatečně vydělané koruny. Majoritní společnost se radikalizuje, menšina se také radikalizuje, ale chyba je přitom „v designu“, který samozřejmě definují volení zástupci majoritní společnosti. Stejnou chybou v designu je třeba vysoké zdanění práce, které absolutně nepřihlíží k tomu, že někdo ještě není produktivní a někdo už není produktivní – sazbu sociální daně mají prostě v Česku všichni stejnou, takže se nedivte, že na obou hranicích bude míra nezaměstnanosti vyšší, než by při inteligentnějším nastavení systému být musela.

A to už vůbec nemluvíme o tom, že je evidentně lepší nahradit vysoké zdanění práce jednotnou sazbou DPH, která koneckonců nezdaňuje mzdy, ale přidanou hodnotu jako takovou (tedy mzdy, odpisy a zisk), a sociálně to kompenzovat negativní příjmovou daní, která by před důsledky růstu DPH ochránila slabé a potřebné.

ZELENOU NEVYDRA Í Další česká klasika jako vystřižená ze Shillera: máte dosáhnout nějakého mezinárodního závazku na obnovitelné energie (cokoli si o něm myslíte), ale neřešíte to aukčním systémem zaměřeným na minimalizaci nákladů, abyste jej naplnili co nejlevněji. Takže skončíte u velmi drahé blamáže se solárními elektrárnami, za niž budeme platit ještě dlouho a hodně. Obdobně všichni víme, že Češi se chovají ke zdravotnictví nárokově, aniž by se příliš starali o svůj životní styl, který (jak opět víme) ovlivňuje zdravotní stav nejvíce, a přitom jsme ztratili ve zdravotnictví jakékoli motivační nástroje, protože jsme zrušili „regulační poplatky“, místo abychom ekonomicky gramotným způsobem podpořili zájem o vlastní zdraví.

Shillerem zmiňované „defaultní volby“ pro penze mohly v případě jejich využití v české penzijní reformě vyústit v přijatelný kompromis, který by Česko na demografický vývoj připravil o hodně lépe, než k čemu momentálně směřujeme.

To všechno jste samozřejmě už od ekonomů – a nejen těch českých – slyšeli. Zkuste si nasčítat jenom tahle doporučení, která byla vydána předem, a mohli byste alespoň tušit, v čem tkví smysl této profese: když po nich nebudete chtít zrovna vědět, jaký bude kurz koruny za tři měsíce, můžete se občas něco užitečného dozvědět. A pokud se opravdu intenzivně zabývají hospodářskou politikou, tedy oblastí, kde každý nápad má jediné vy užití jako veřejný statek, který se „okotí“ teprve tehdy, když si ho společnost osvojí, ani nemohou být bohatí.

Kdysi se mě jeden známý ptal, k čemu v tom NERV vlastně jsme, neplacení a neposlouchaní. O biologii věděl právě jenom tolik, aby pochopil moji odpověď: „Nečekáš od motýla rodu Morpho, aby létal jako skalní orel, viď, že ne?“

Shillerova obrana – co z toho známe v Česku? Nápad a co se s ním stalo? Uplatnil se v Česku?

Obchodování s emisními povolenkami Zavedeno v EU, a tedy i v Česku, ale vzhledem k recesi se trh s povolenkami zhroutil a jejich nízká cena nemotivuje ke snižování emisí.

Daňový odpočet – negativní příjmová daň Slevy na dani z příjmů jsou součástí českého daňového systému, který však není dobře provázán se sociálními dávkami – výsledkem je vysoké efektivní zdanění těch, kteří přecházejí z podpor do zaměstnání.

Provázání sociální podpory s pracovní aktivitou Závazek veřejné služby v Česku nedlouho po jeho zavedení u nás zrušil Ústavní soud.

Nízké obchodní bariéry Česko mělo tradičně nízké celní sazby a politicky nedopřávalo protekcionistům sluchu.

Aukce frekvencí V Česku se uplatnily v mobilní telefonii (3G a LTE).

Základní volba v penzijním systému U nás se nepodařilo – přes návrhy ekonomů – základní přednastavenou volbu v druhém penzijním pilíři prosadit; navíc druhý pilíř mobilizaci úspor na stáří nepomůže, jelikož letos skončí.

Deregulace dopravy V Česku se po otevření konkurence prudce snížily ceny letenek díky low-costům, a jízdenek na železniční trati Praha–Ostrava.

O autorovi| MIROSLAV ZÁMEČNÍK zamecnik@mf.cz

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče