Junckerův plán nás nespasí

29. února, 00:00 - Jiří Zatloukal
29. února, 00:00

Ztráty určitě mít budeme. Nikdo neví, kolik to bude, říká ředitel Evropského fondu pro strategické investice Wilhelm Molterer

V rámci tzv. Junckerova plánu, který má nastartovat evropskou ekonomiku, chce Evropská investiční banka podpořit během tří let projekty až za 315 miliard eur. V praxi to bude fungovat tak, že na vybrané projekty poskytne záruky ve výši 21 miliard eur. Tyto peníze dala ze svého rozpočtu Evropská komise (16 miliard) a Evropská investiční banka (EIB) (pět miliard).

* Budou investice ve výši 315 miliard eur z takzvaného Junckerova plánu stačit, aby se nastartovala evropská ekonomika?

Určitě to ekonomiku nespasí. Je to však důležitý nástroj, který stimuluje investiční aktivitu. To je ostatně jeho hlavním úkolem. 315 miliard eur je velká suma peněz, ale není to jediný způsob, jak ekonomiku vzkřísit. Nemůže to nahradit soukromé ani státní investice.

* Ptám se proto, že nyní v Evropské unii státy a soukromé firmy proinvestují zhruba o 280 miliard eur ročně méně.

To je pravda. Předkrizová čísla bych však, upřímně řečeno, používal opatrně, protože se do nich promítá investiční bublina z let 2006 až 2008. Ale ano, průzkumy, které prováděla Evropská komise a Evropská investiční banka skutečně ukazují, že propad investic se pohyboval mezi 300 až 315 miliardami eur ročně.

* Jak zajistíte, abyste vybrali skutečně nové projekty? Může se přece lehce stát, že se o garance budou hlásit už ty stávající, které by vznikly tak jako tak.

Máte pravdu. EIB především pokračuje v tom, co dělala doposud, ale na nižší úrovni musíme výrazně zvýšit počet rizikovějších projektů a tohle je obrovská změna. Zadruhé se budeme snažit přilákat nové klienty, středně velké firmy. Uvedu příklad. Před dvěma lety EIB přijímala projekty, které investovaly minimálně 40 až 50 milionů eur, přičemž jsme financovali půlku projektu. Teď jsme hranici snížili na 15 milionů eur, protože musíme financovat nový typ klientů. Zvýší se počet dohod, které uzavřeme, a hodnota projektů se sníží. Vedeme teď taky diskuse o novém kapitálovém produktu, který bude sahat od nepřímého poskytování kapitálu k přímému.

* Můžete to rozvést? Stane se EIB například akcionářem infrastrukturního fondu?

Evropská investiční banka by teoreticky mohla v rizikových projektech poskytovat přímo či nepřímo rizikový kapitál. To je úplná novinka. Nebude to ale tak, že by se stala akcionářem infrastrukturního fondu, ale může se třeba podílet na investiční platformě, která poskytuje dlouhodobé financování určitým projektům společně s infrastrukturními fondy, pojišťovnami či jinými dlouhodobými investory. EIB může takovým platformám poskytovat rizikovější díl financování, čímž přiměje investory, kteří mají averzi k riziku, aby uvolnili své investiční kapacity a současně podstupovali menší riziko.

* EIB se tedy bude podílet na rizikovějších projektech. Kde je riziko, tam je také ztráta. Jak vysoké ztráty očekáváte z Junckerova plánu?

Diskutovali jsme o tom v Evropském parlamentu a je jasné, že se v případě Junckerova plánu jedná o fond záruk, z něhož se budou krýt také ztráty. Nikdo neví, jakého rozsahu dosáhnou, ale je navýsost jasné, že ztráty z těch 21 miliard eur budou. Je to logické. Nemůžete jednoduše žádat po EIB, aby podstoupila více rizika a přitom neměla větší ztráty.

* Jak vy osobně odhadujete potenciální ztráty z Junckerova plánu?

Nikdy nedělám odhady.

* Jako bankéř musíte potenciální ztráty vyčíslit. Řekněte tedy svůj odhad.

Ano, odhady dělám, ale nezveřejňuji je. Překvapuje vás to?

* Vlastně ani ne. Tak to nechme být. Jak investiční komise projekty vybírá?

Postupujeme podle jasně určených kritérií Evropského fondu pro strategické investice. Každý projekt dostane bodové ohodnocení, které je založeno na čtyřech pilířích. Zaprvé musí projekt být z vybrané oblasti, jako je infrastruktura, inovace a tak dále. Zadruhé musí splňovat kritéria udržitelnosti, ochrany životního prostředí. Zatřetí musí splňovat finanční a technická kritéria, musí být financovatelný bankami. Začtvrté se posuzuje, do jaké míry se projektu účastní soukromý kapitál, jak přispívá k zaměstnanosti a růstu.

* Budete schopni podpořit projekty za zhruba sto miliard eur ročně?

Během prvních osmi měsíců fungování investičního plánu se nám podařilo dosáhnout částky, která se pohybuje mezi 60 a 65 miliardami eur. Co se týče velikosti investic, postupujeme tak podle plánu. Ve třech oblastech program funguje dobře: v podpoře malých a středních firem, což se osvědčilo i v České republice, další jsou energetika a doprava. Přidat potřebujeme ale v jiných oblastech: soukromý průmysl, středně velké firmy, v oblasti inovací, vědy a výzkumu a také v moderní infrastruktuře, jako je vysokorychlostní internet, chytré sítě. Rozvíjíme jednu věc, která se jmenuje strukturované financování, což znamená investice financované z více zdrojů. Jde například o PPP projekty. Jelikož rozpočty jsou napjaté, potřebujeme PPP projekty, aby se pokračovalo ve výstavbě infrastruktury.

* Jste aktivní také v Řecku. Co tam v současnosti děláte?

Je třeba navázat speciální vztah s jejich bankami, které jsou stále podkapitalizované. V Řecku je nesmírně důležité poskytovat pracovní kapitál. To bychom například v Německu nikdy dělat nemuseli. Řekové potřebují podporu pro svůj bankovní systém. Chceme tam rozvinout myšlenku mikrofinancování, abychom tam znovu navodili podnikatelského ducha.

* Mimochodem, čekáte v Řecku další bankovní krizi?

Ne. Řecká vláda dělá skutečně maximum a je pro ni těžké dodržovat přesně doporučení Evropské komise, Mezinárodního měnového fondu a Evropské centrální banky. Vědí ale, že nemají jinou možnost.

* Možností je odchod z eurozóny…

Jiná možnost jednoduše znamená, že se tamní ekonomická situace zhorší. EIB dělá všechno proto, aby Řekům pomohla, proto jsme také v Řecku posílili. Zřídili jsme speciální pracovní skupinu pro Řecko a máme jednoho člověka přímo na místě, který se snaží nabídnout Řekům nástroje EIB, jako jsou pracovní kapitál a mikrofinancování, o nichž jsem mluvil.

* Byl jste dlouho ministrem financí Rakouska. Teď působíte jako úředník v EIB. Co byste řekl, že může pomoci evropské ekonomice, aby rychleji rostla?

Řekl bych, že hlavním tahounem ekonomiky je předvídatelnost. Jste-li investor, který uvažuje o investici, kde se návratnost čeká za deset let, a nevíte, jaké bude regulatorní prostředí, tak se budete držet zkrátka a nezainvestujete. Předvídatelné prostředí je nesmírně důležité. Dá se pochopit, že chuť riskovat je pramalá. Mohou za to hlavně zkušenosti posledních několika pokrizových let. Ale když víme, do čeho rádi investují institucionální investoři jako pojišťovny, penzijní fondy a podobně, proč nevytvoříme trh s těmito druhy aktiv, například v infrastruktuře? Připadá mi někdy trochu divné, že evropské pojišťovny musejí hledat investiční příležitosti v zahraničí. Proč jim to, co chtějí, nenabídneme v Evropě? Hledáme rovnováhu mezi předvídatelností a ochotou investovat do rizikovějších projektů, protože nemůžeme ovlivnit přímo geopolitickou situaci.

* Nestabilitu přináší v současnosti například hrozba brexitu…

Ano, o tom také diskutujeme. A proto musíme jasně dát najevo předvídatelnost a ochotu rozhodnout, že zřídíme společný kapitálový trh, jednotný trh a zlepšíme regulatorní prostředí. Tady se musejí přičinit i jednotlivé státy.

Během prvních osmi měsíců se nám podařilo dosáhnout investic za 60 až 65 miliard eur. Wilhelm Molterer (60) • Nyní je ředitelem Evropského fondu pro strategické investice. • Současně je viceprezidentem a členem výkonného výboru Evropské investiční banky. • Býval dlouholetým poslancem rakouského parlamentu. • V letech 2007 až 2008 působil i jako vicekancléř a ministr financí Rakouska. • Vedl Rakouskou lidovou stranu.

Řecká vláda dělá v současnosti skutečně maximum a je pro ni těžké přesně dodržovat doporučení Evropské komise, Mezinárodního měnového fondu a Evropské centrální banky. Vědí ale, že nemají jinou možnost.

O autorovi| Jiří Zatloukal, zatloukal@mf.cz

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče