Jsme otevření, nabízíme rovné příležitosti

20. června, 00:00 - Jaroslav Matějka
20. června, 00:00

Finská IT společnost Tieto podniká po celém světě. Mohutně investuje už dvanáct let i v Ostravě, kde má svoji třetí největší pobočku. Na severu Moravy v současnosti zaměstnáváme přes 2200 lidí a letos přijmeme zhruba tři sta dalších," říká Katariina Kravi, výkonná viceprezidentka společnosti Tieto, která má na starost oblast lidských zdrojů.

* Z Ostravy se pomalu stává po Praze a Brně další IT centrum České republiky. Přitom ještě nedávno bylo tohle město synonymem pro těžký průmysl, hutnictví, doly. Jak se vám zde daří získávat IT specialisty?

Ve větší míře ten proces začal před pěti šesti lety. Oslovovali jsme mladé dívky a chlapce přímo na univerzitách, pak jsme je školili, posunovali kupředu. Ale máme u nás i lidi, kteří jsou s námi delší dobu, třeba přes deset let. Což je důkaz, že se nám je daří udržet. Nyní hledáme odborníky na seniorní pozice. A to nejen z Ostravy, ale i ze sousedních oblastí. Najímáme talenty třeba z Polska. Denně k nám dojíždí z této sousední země tři sta lidí.

* Tieto se zabývá hlavně správou datacenter, podnikovými systémy nebo internetem věcí. Kolik má celkem zaměstnanců?

Tieto zaměstnává více než 13 tisíc expertů v téměř 20 zemích. I z Ostravy řeší často miliardové zakázky pro severské státy a společnosti. Roční obrat společnosti je přibližně 1,5 miliardy eur, česká pobočka se na tom podílí zhruba desetinou.

* Jaký je věkový průměr zaměstnanců v Česku?

Třicet čtyři let.

* A kolik z nich je žen?

Zhruba 15 procent.

* To není nic

Máte pravdu. Ale je to takové odvětví. V Česku jich je méně než ve skandinávských centrech. Hodně proto v Česku investujeme do toho, abychom je přitáhli, a to už na univerzitách. Sponzorujeme pro ně speciální programy. Ale myslím si, že pokud by se mělo něco opravdu změnit, pokud by měly ženy mít větší zájem o IT, tak je třeba s podobnými programy začít už mnohem dříve.

* Myslíte tedy, že se české ženy samy obávají vstoupit do této oblasti?

Tohle je otázka pro české ženy. Na to neumím odpovědět. Ale je zde dost obvyklé pohlížet na oblast IT jen jako na technickou. Což ale není. Když se podíváte na světové IT společnosti, tak v každé z nich je mnoho pozic, které nejsou vyloženě technické“. I v těchto společnostech je třeba komunikovat se zákazníky, navrhovat design a mnohé další.

* Přitom v Česku už takový příklad zapojení žen do odvětví, kde se dříve neobjevovaly, je. Daří se to v automobilovém průmyslu, v mladoboleslavské Škodě Auto

Moje osobní zkušenost je, že když přijmete několik prvních žen a ty uspějí, tak potom přilákají další. Ale musíte mít několik dobrých modelových příkladů. Během své kariéry jsem jich zažila mnoho.

* Jak se vašim zaměstnancům v Ostravě zamlouvá skandinávská byznysová kultura?

Zamlouvá, je totiž pozitivně naladěná. Vychází z předpokladu, že všichni mají stejné příležitosti. A to na všech úrovních. Je to jako v běžném životě. Tam je také málo hierarchie. Na lidi se pohlíží jako na sobě rovné. Jste otevřený, nekoukáte na druhého s nějakými předsudky, dáváte všem stejné příležitosti. My opravdu hodně věříme na stejné příležitosti pro všechny, pro obě pohlaví, ženy i muže.

* To však říká v mnoha společnostech kdekdo, ale skutečnost bývá často jiná.

Tohle, o čem hovořím, je ale DNA všech našich společností ve Skandinávii. Je to i o tom, jak k sobě lidé přistupují. Jak se například my, vedoucí představitelé společnosti, máme tendenci chovat k druhým. Zrovna teď jsme měli v Ostravě mítink s lidmi. Bylo tam 800 zaměstnanců. A jeden se ptal, zde je možné hovořit s někým z vedení bez formálních dovolení. Jistě že ano, zněla odpověď. To je naprosto přirozené. Každý může hovořit s každým. Sednout si například ke komukoli z vedení při obědě. Je to hodně i o otevřenosti. Zaměstnancům musíte naslouchat, snažit se je pochopit, sdílet s nimi informace. Sdílení je velmi důležité. V tom si myslíme, že je skandinávská byznysová kultura napřed před ostatními.

* V Česku se nyní hodně debatuje o zaměstnávání starších lidí. Když je někomu 55 let, většinou je přehlížen. Jak je to ve skandinávských zemích?

Tohle je dnes opravdu naléhavá otázka. Něco podobného se děje i ve skandinávských zemích. Také v nich se hodně debatuje o věkové diskriminaci. Když je někomu padesát, začíná mít nejrůznější problémy. U nás se nyní odchází do důchodu v 65 a 67 letech. Navíc se ta hranice postupně zvyšuje. Je to ale otázka pro každou společnost. Musí brát v úvahu to, že 67letý člověk už nebude pracovat 24/7, jak je často někde zvykem. Je třeba zvážit, jakou pozici může ještě zastávat OE třeba jako poradce, který pracuje tři čtyři dny v týdnu.

O autorovi| Jaroslav Matějka, spolupracovník redakce

Mohlo by vás zajímat

 Geolog Václav Cílek (foto Martin Pinkas/Euro)

Václav Cílek: Ocitáme se ve světě nerovnováhy

Hongkong - ilustrační foto

Ekonomicky nejsvobodnější zůstává Hongkong, Česko si výrazně polepšilo

 Twitter

Twitter je krok od převzetí. Zájem může mít Google i Salesforce

 Ilustrační foto

MMF: Řecko potřebuje výrazně snížit dluhovou zátěž

 Budova německé Commerzbank v Hamburku

Commerzbank bude propouštět. O práci přijde 5 tisíc lidí

Krávy, ilustrační foto

Čína zrušila zákaz hovězího z USA. Lační po mase z ciziny

  • Vlastimil Harapes: Nemám rád cyklostezky a chci zakázat…

  • František Stárek: Už jsem si myslel, že budu v klidu

  • Karolína Topolová: Dovoz ojetých aut se nevyplatí

  • Alexandra Kala: Sleva je u mě zakázané slovo

  • Radka Dohnalová: Lídři by měli rozvíjet své talenty a…

  • Václav Cílek: Vyhnuli jsme se Kurdistánu

  • Petr Lávička: České maso bývá předražené

  • Michal Horáček: Jen já a lidi

  • Miroslav Bárta: Káhiru dobylo jenom pár set jezdců

Hry pro příležitostné hráče