Jídlo jako diagnóza

13. dubna 2015, 00:00 - Daniel Deyl
13. dubna 2015, 00:00

Ortorexie je buď trik nenasytné psychiatrie, poziční tah v marketingové válce na trhu s potravinami, nebo skutečně „nová“ nemoc

Steven Bratman zdravě trpěl. „Byl jsem schopen myslet pouze na jídlo. Ale přestože jsem si uvědomoval, že když se hrabu v hlíně, abych našel syrovou zeleninu a divoké bylinky, jednám obsesivně, bylo pro mě velice obtížné zbavit se toho, osvobodit se. Zdravé jídlo mě svedlo na scestí,“ píše americký psychiatr Bratman. Své zkušenosti v komunitě lidí na severu státu New York, podobně jako on posedlých požíváním superzdravého jídla, zhodnotil bohatě: objevil nové psychické onemocnění, dal mu jméno a sestrojil metodiku k jeho diagnostikování. Nebo si nové onemocnění vycucal z prstu, aby se lépe etabloval ve své branži; nebo je to ještě jinak. Hledání jednoznačné odpovědi na otázku, která z verzí je pravdivá, je odvislé – jak už to v psychiatrii chodí – více od názorů hledajícího než od faktů, jichž je poskrovnu.

Nové onemocnění se jmenuje orthorexia nervosa; člověk, jenž jím trpí, „se obsesivně zabývá vyhledáváním čistých a zdravých potravin za účelem vylepšení vlastního zdravotního stavu“, praví Bratman. Je to škodlivé hned dvakrát. Zaprvé, v závislosti na typu diety dotyčný vyřazuje ze svého jídelníčku celé skupiny potravin bez ohledu na míru jejich potřebnosti pro své tělo. Zadruhé, v pokročilejších případech vede takové jednání k sociální izolaci dotyčného. Pokud v restauraci, kam ortorektika pozvou přátelé, nemají sójové klíčky a růžičkovou kapustu, zůstane raději doma a sám.

Diagnóza čili nic?

Některé ze současných dietetických vln jako by si o diagnózu říkaly samy o sobě i bez obsesivního chování. Pojídači syrové či raw stravy (i Češi v jejich řadách trvají na tom, že se to musí říkat anglicky) se zříkají evoluční výhody, již lidstvu poskytuje tepelné zpracování jídla. Lepek, mléko i cukr jsou zapovězeny nejen jim, nýbrž i „čistým“ konzumentům; „může se vám stát, že zaslechnete diskusi o ‚superfood green smoothie‘ po hodině jógy, která vám jen tak mimochodem taky vyčistí žlučník“, napsal o posledně jmenované skupině nelichotivě i měsíčník The Atlantic, jenž jinak přijímá ostatní výdobytky liberálního stavu mysli s otevřenou náručí. Paleožrouti zase smějí spolykat biftek, ale kdepak na ně s mlékem, nebo dokonce s obilninami a jinými „toxickým látkami“.

Potíž je v tom, že nikdo neumí rozhodnout, jestli ortorexií skutečně trpíte, nebo jste jenom velmi moderní a zároveň věnujete složení své večeře trochu výstřední dávku pozornosti. Standardizovaná diagnostická kritéria pro řečené onemocnění neexistují. Bratman sestrojil test, jehož pomocí vytipoval profese s nadprůměrně častým výskytem „svého“ onemocnění – odborníci přes dietu (například v Rakousku jich má ortorexií trpět 12 procent), učitelé jógy, lékaři, modelky a múzičtí umělci. Jeho stoupenci z Boloňské univerzity zase sestavili jiný test, podle něhož ženy jsou k ortorexii náchylné dvojnásobně více ve srovnání s muži.

Ačkoli tedy výzkum tohoto typu nikomu nesděluje mnoho nového, letos v březnu zaplavily zprávy o ortorexii masová i sociální média.

Titulek internetového časopisu Slate Magazine Nová porucha příjmu potravy? vyjadřuje směs zájmu a nedůvěry za všechny. Od lidí, kteří se sami nekompromisně živí sójovými klíčky, zazněla očekávaná kritika. („Znamená to, že kdo chce jíst zdravě, je blázen?“ ptá se sarkasticky server Cornucopia.org, který se takovými věcmi zabývá.)

Až sem je všechno v pořádku: celkem bezvýznamný spor balancující na tenké hraně oddělující vědu a módu je daní, již společnost platí za kombinaci relativní prosperity a vysoké dávky individuální svobody. Když Západ přivykl autonehodám, gangsta rapu i telemarketingu, duel části psychiatrie s odpírači sporáku snese nejspíš také.

Osmnáct let odkladu

Bratmanův objev – či vynález – nové nemoci tím však nekončí. To nejzajímavější na ortorexii je, že vůbec není nová: Bratman o ní poprvé psal již v roce 1997. Takových textů vycházejí však každý měsíc po celém světě stovky; aby se nová diagnóza ujala (a stala se záminkou pro předepsání toho či onoho drahého léku, což je v běžné praxi raison d’etre psychiatrické diagnózy), musí ji uznat Americká psychiatrická asociace. Ono uznání na sebe bere podobu popsání v asociačním Diagnostickém a statistickém manuálu. Tato klíčová publikace vyšla poprvé v roce 1952 a každých několik let vychází její aktualizovaná verze.

Dosud poslední vydání, DSM-5 z roku 2013, rozeznává čtyři kategorie poruch příjmu potravy: kromě dobře známých anorexie a bulimie ještě „jinou specifickou poruchu příjmu potravy“ a „nespecifikovanou poruchu příjmu potravy“. Ortorexii manuál nepopisuje – ale může se to brzy změnit. A právě tady se to celé začíná komplikovat.

„Lékaři specialisté se ani tolik nepřou o to, jestli by měla ortorexie být klasifikována v manuálu DSM, nýbrž především o to, jaký status by měla získat. Skutečně je řeč o nové, dosud nepopsané nemoci, nebo o variantu psychických poruch příjmu potravy, jako jsou anorexie a bulimie, nebo o typ poruchy spadající do kategorie úzkostných stavů?“ napsal The Atlantic.

Temná lobby, nebo…

Logická otázka zní: proč se z ortorexie najednou stalo téma teď, osmnáct let po Bratbiopotraviny manově de facto soukromé definici? Příznivci výstředních diet v tom jednoznačně vidí temnou ruku korporátních výrobců potravin, případně farmaceutické lobby. „Tato mediální snaha o popularizaci ortorexie coby duševní poruchy má sloužit cíli vykolejení revoluce v potravinářství a je odsouzena k zániku,“ tvrdí například text, jenž se objevil na oblíbeném serveru dietních nadšenců Organicconsumers.

com a zároveň na silně levicovém serveru Globalresearch.ca.

Tímto směrem však mnoho stop nevede.

Farmaceutům, kteří jsou jinak schopní lecčeho, z léčení ortorexie nejspíš zlatý důl nekyne. Při léčbě poruch přijímání potravy není medikace to nejdůležitější; anorexií trpí jedenáct milionů Američanů, ale léky, jež na svoji nemoc berou, se v žebříčcích nejprodávanějších přípravků neumísťují.

Co se konkrétně ortorexie týče, lékaři dosud spíš spoléhají na rezidentní léčbu (v pobytových zařízeních namísto v nemocnicích), i přes odpor zdravotních pojišťoven, které se zdráhají takové postupy hradit.

Potravinářská lobby už by měla mít lepší motiv. Trh s organickými potravinami by měl při současném tempu růstu (globálně kolem deseti procent) v roce 2018 dosáhnout bilionu dolarů, tedy téměř dvaceti procent veškerého potravinového trhu. Nakolik to znamená ohrožení současných korporátních gigantů v branži, však je jiná věc. Většina nejúspěšnějších organických značek již tak či onak je v jejich rukou. Podle serveru Cornucopia.org mělo v roce 1995 devadesát procent amerického organického trhu pod kontrolou 81 nezávislých výrobců; do poloviny roku 2014 jich zbylo patnáct.

Jednou ze skutečností, které by mohly mluvit proti spikleneckým teoriím, je právě dynamický růst organického trhu. Jak roste počet lidí, kteří mají o takový druh stravy zájem, může růst i počet lidí, kteří snahu jíst zdravě ženou ad absurdum. To by mohlo znamenat, že zprávy o ortorexii bez ohledu na její medicínské zařazení jsou víceméně pravdivé – i přestože se objevují ve sdělovacích prostředcích. l

Když Západ přivykl autonehodám, gangsta rapu i telemarketingu, duel části psychiatrie s odpírači sporáku snese nejspíš také. Top ten světového trhu s potravinami Údaje se vztahují k roku 2013 nebo k poslednímu fiskálnímu roku v období 2013–2014 Zdroj: Forbes, Food Processing

1. nestlé S.a. (Švýcarsko) tržby: 103,5 mld. USD výdaje na reklamu: 3 mld. USD Čistý zisk: 11,2 mld. USD Počet zaměstnanců: 333 tisíc – jediná potravinářská firma s tržbami přes sto miliard dolarů organické značky: Sweet Leaf Tea, Tribe Mediterranean Foods, tradiční značky: Nescafé, Nesquik, Cheerios

2. Unilever Group (Británie, Nizozemsko) tržby: 68,5 mld. USD výdaje na reklamu: 7,4 mld. USD Čistý zisk: 6,7 mld. USD Počet zaměstnanců: 174 381 organické značky: Timotei, Organic Delight tradiční značky: Lipton, Hellmann’s, Ben & Jerry’s - potraviny (všechny) představují zhruba polovinu tržeb, zbytek tvoří hygienické prostředky pro domácnost

3. Pepsico inc. (USA) tržby: 66,4 mld. USD výdaje na reklamu: 2,5 mld. USD Čistý zisk: 6,7 mld. USD Počet zaměstnanců: 274 tisíc organické značky: Naked Juice tradiční značky: Pepsi, Mountain Dew, Doritos

4. the coca-cola co. (USA) tržby: 46,9 mld. USD výdaje na reklamu: 3 mld. USD Čistý zisk: 8,6 mld. USD Počet zaměstnanců: 130 600 organické značky: Honest Tea, Green Mountain Coffee tradiční značky: 47 procent produktů nese značku Coca-Cola, Fanta, Bonaqua, Cappy, Schweppes

5. mondelez international, inc. (USA) tržby: 35,3 mld. USD výdaje na reklamu: 1,9 mld. USD Čistý zisk: 3,9 mld. USD Počet zaměstnanců: 107 tisíc organické značky: Green & Black’s, Back to Nature tradiční značky: Cadbury, Nabisco, Oreo – firma vznikla odloučením od Kraft Foods (2012)

6. mars, inc. (USA) tržby: 33,0 mld. USD výdaje na reklamu: 2,2 mld. USD Čistý zisk: – Počet zaměstnanců: 60 tisíc organické značky: Seeds of Change tradiční značky: M&Ms, Snickers, Uncle Ben’s – jediná firma z top ten v soukromých rukou

7. Groupe Danone S.a. (Francie) tržby: 29,3 mld. USD výdaje na reklamu: 1,2 mld. USD Čistý zisk: 2,0 mld. USD Počet zaměstnanců: 104 642 organické značky: Stonyfield, Brown Cow tradiční značky: Danone, Dannon - největší producent čerstvých mléčných výrobků, největší trh má v Rusku

8. associated british Foods PLc (Británie) tržby: 21,1 mld. USD výdaje na reklamu: – Čistý zisk: 0,837 mld. USD Počet zaměstnanců: 112 652 organické značky: Jordans tradiční značky: Mazola, Twinings

9. General mills, inc. (USA) tržby: 17,9 mld. USD výdaje na reklamu: 1,1 mld. USD Čistý zisk: 1,8 mld. USD Počet zaměstnanců: 43 tisíc organické značky: LaraBar, Food Should Taste Good tradiční značky: Betty Crocker, Green Giant, Pillsbury

10. Kellogg co. (USA) tržby: 14,8 mld. USD výdaje na reklamu: 1,1 mld. USD Čistý zisk: 1,8 mld. USD Počet zaměstnanců: 30 277 organické značky: Bear Naked, Wholesome and Hearty tradiční značky: Kellogg’s, Keebler, Pringles 5 bil. USD je přibližný objem veškerého světového potravinového trhu (2014 podle USDA Economic Research Services)

1 bil. USD by měl činit objem globálního trhu s organickými potravinami již v roce 2017 nebo 2018 (odhad podle Euromonitor International)

7,5 % meziročního růstu předpovídá Euromonitor International jen organickým nápojům až do konce příštího roku (trh s ostatními nápoji by měl v téže době růst o 6,75 %)

104 mld. USD je objem amerického trhu s organickými potravinami (2014)

10 mil. hektarů (5,6 % celkové zemědělsky využívané plochy) bylo na konci roku 2013 obhospodařováno organicky, nejvíce v Rakousku – 20 procent

Vybrané otázky z dotazníku ORTO -10, jímž neduh diagnostikují vědci z Boloňské univerzity

• Myslíte na zdravé jídlo tři hodiny denně nebo déle?

• Plánujete svůj jídelníček na více než jeden den dopředu?

• Je pro vás skutečnost, že jíte správně, stejně důležitá nebo důležitější než radost, již vám jídlo poskytuje při požívání?

• Zhoršuje se kvalita vašeho života v období, kdy zintenzivňujete dietu?

• Jste na sebe přísnější než v době, kdy jste se kvalitou jídelníčku nezabývali?

• Vážíte si sebe sama více kvůli tomu, že jíte zdravě?

• Vzdáváte se jídel, která vám dřív činila radost?

• Je pro vás potíž najíst se jinde než doma? Dělá vám to problém v sociálním životě?

• Pociťujete stud nebo vinu, když se od své diety odchýlíte?

• Když jíte tak, jak vám připadá vhodné, máte pocit, že máte svůj život pod kontrolou? (Pokud jste na více než dvě předcházející otázky odpověděli kladně, můžete mít problém s ortorexií; měli byste vyhledat lékaře.)

Zdroj: The Atlantic

Čím spotřebitelé zdůvodňují nákup biopotravin (respondenti měli více možností) 55 % zdravá výživa 53 % snaha vyhnout se chemickým reziduím 44 % snaha podpořit životní prostředí 35 % lepší chuť biopotravin 31 % lepší zacházení se zvířaty

Zdroj: Soil Association (VB)

O autorovi| Daniel Deyl • deyl@mf.cz

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče