Jenom ješitnost?

15. června 2015, 00:00 - PAVEL PÁRAL
15. června 2015, 00:00

Za Babišovou šetrností v ČEZ není nic jiného než frustrace z toho, že se mu dosud nepodařilo odstřelit Beneše a dosadit tam vlastní lidi

ČEZ prý musí šetřit, a tak nevyplatí členům svých statutárních orgánů nějakých pětadvacet milionů na odměnách, rozhodl ministr Babiš, který sám spravuje státní rozpočet, a to velmi nešetřivě, až rozdávačně v socialistickém duchu této koaliční vlády. No, nic proti tomu. Ministerstvo financí vykonává v ČEZ akcionářská práva a na svůj postoj má nesporně nárok.

O spoření to ale fakt není. Firma plní důsledně svůj plán, podle něhož má uspořit letos nějakých šest miliard na provozních nákladech, takže těch pětadvacet milionů odměn je nejen zanedbatelná částka, ale jsou to také docela zasloužené peníze. Asi nikdo v obchodních kruzích nepochybuje o tom, že tohle Babišovo spoření je projev frustrace nad tím, že se mu dosud nepodařilo Beneše z čela největší české firmy odstřelit a dosadit do vedení své lidi tak, jak to udělal v Čepru a v Meru. A zároveň je to tlak na ty členy dozorčí rady, pro něž jsou každoroční odměny opravdu velkým přilepšením k standardním příjmům, aby byli při příštím hlasování „vnímavější“ a lépe odečítali ze rtů svého chlebodárce. Ten zjevně pokračuje v pokusu o ovládnutí ČEZ a nehodlá se ho vzdát ani za nic. Stačí si vzpomenout na jeho silně podrážděnou reakci, když sociální demokraté trochu zazlobili a zkoušeli ve sněmovně pozměnit mu kompetence a výkon akcionářských práv přesunout pod svého ministra průmyslu a obchodu Jana Mládka. Babiš okamžitě bez váhání reagoval hrozbou odchodu svého hnutí z vlády. Nyní se zřejmě snaží zlomit nezávislé členy dozorčí rady a přetáhnout je na svou stranu. Pak by se mu otevřela cesta k dosazení vlastního managementu.

SPOLEHLIVÁ DOJNICE Vzniká tak samozřejmě otázka, o co mu v ČEZ vlastně jde. Zlepšení hospodaření to nepochybně být nemůže. Český energetický gigant je v evropském srovnání mimořádně úspěšnou firmou a vytváří velmi slušný zisk v naprosto tragických podmínkách energetického trhu na kontinentě. Drží vyplácení velmi vysoké dividendy, která je ze dvou třetin příjmem státního rozpočtu.

Trvalé podezírání šéfa ČEZ Beneše a zejména jeho předchůdce Martina Romana z nějakých nepravostí se k velké Babišově lítosti zřejmě ukazuje jako liché nebo nedokazatelné, protože už rok sedí v dozorčí radě a slídí ve všech papírech Babišův první náměstek Lukáš Wagenknecht. Přitom podává nějaké trestní oznámení každý týden, v ČEZ ale jaksi pořád nenašel nic, s čím by mohl operovat. Nakonec na trhu se obecně ví, že Beneš se ve vztahu ke svému bývalému šéfovi a letitému příteli výrazně emancipoval. A ví to tudíž i Babiš. Beneš se navíc ke svému státnímu šéfovi, který mu jde od začátku po krku, chová stále velmi loajálně.

Zavilost útoku na ČEZ může být také projev osobní ješitnosti, která našemu ministru financí nepochybně není cizí. Už léta se mu nestalo, že by nebylo po jeho, a tak Benešovu odolnost bere možná příliš úkorně. Ale to by ještě bylo docela dobré a přijatelné vysvětlení. DIVOKÉ SPOJENÍ Tím jediným zbývajícím důvodem je totiž snaha připojit k ČEZ penězovodní trubky vlastních firem, jako se to podařilo třeba v Čepru, které už odebírá řepkový metylester jen a pouze od Babišů, i když ještě loni to byla jen polovina.

Spojovat elektrárenskou firmu s rodinou Agrofertu nějak přímočaře nejde. Je sice nesporným faktem, že chemičky i masokombináty té elektřiny spotřebují opravdu hodně, ale v opačném směru není co nakupovat, když si odmyslíme kostelecké párky, které by mohly v budoucnu ovládnout elektrárenské kantýny od Aše až do Varny.

Jenže když si uvědomíme, že nový energetický zákon znovu otevírá dveře bioplynkám (s nimiž úspěšně bojoval už Martin Roman vyškolený na solárech, zvítězil a zkazil tím Babišovi nadějně rozjetý byznys), tak už by se asi dalo o nějakých obchodních zájmech spekulovat. A daňoví poplatníci by se při těchto spekulacích měli rychle chytnout za peněženku. Ale Roman už není a Beneš prohlašuje, že budoucností ČEZ jsou investice do obnovitelných zdrojů, čímž jde velkému šéfovi hezky naproti. Takže je to přece jen pouze o osobní ješitnosti?

O autorovi| PAVEL PÁRAL paralp@mf.cz

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče