Jen chtít nestačí

24. května, 00:00 - Petr Weikert
24. května, 00:00

Koaliční vláda nezvládá dotáhnout do konce zákony proti korupci Sobotkův kabinet se dostává do schizofrenní situace. Na jedné straně vyhlásil protikorupční tažení, na druhé jeho poslanci dělají všechno proto, aby důležité zákony neprošly. Ve hře jsou nyní tři zťnich. Už na současné schůzi mají zákonodárci šanci potopit normu, která by měla zavést pravidla pro neprůhledné předvolební kampaně. Podle všeho se jim to povede.

POSPÍCHEJ POMALU

Nejde o rozpor, jestli je protikorupční tažení jen módní vlnou, nebo jestli si takto vyhlášená snaha zaslouží potlesk. Už „akce čisté ruce“ někdejšího premiéra Miloše Zemana ukázala, že na protikorupční vládní kampaně se musí nahlížet s odstupem. Teď jde o to, že koaliční poslanci přímo boří deklarovanou snahu vlády, a vzniká tak otázka, proč se Sobotkův kabinet o protikorupční zákony vůbec snaží.

Způsobů, jak je nabourat, využívají poslanci hned několik. Na aktuální schůzi začínající 24. května by měli poslat do třetího čtení zákon s pravidly pro volební kampaně. Poslanci ho ale evidentně zdržují. Ve druhém čtení byl už v prosinci. Pokud ho nyní nepošlou dál, reálně hrozí, že nebude platit pro příští volby v roce 2017. Shodují se na tom jak sami vládní poslanci, tak zástupci protikorupčních organizací.

„Těžko říci, jestli kolegové, kteří tvrdí, že ten zákon chtějí, také svoje sliby naplní,“ říká lidovec Ludvík Hovorka, jeden z těch, který navrhl zpřísnění normy „zaparkované“ ve druhém čtení. „Zákon mají sice poslanci na programu, je před ním ale předřazena spousta dalších bodů a obáváme se, že se na něj ani tentokrát nedostane řada. Přitom podle zkušeností ze sousedního Slovenska, kde už platí, víme, že schvalování trvá zhruba dvanáct měsíců,“ říká Vít Šimral, politolog z iniciativy Rekonstrukce státu.

Novelu zákona o sdružování v politických stranách vláda předložila do sněmovny už loni v srpnu. Platit by měla od 1. ledna příštího roku, projednat ji ještě musí Senát a podepsat prezident. Nad hospodařením stran by podle ní bděl nový pětičlenný úřad, který by měl na starost také kontrolu stranických výročních finančních zpráv.

Obě komory parlamentu by do něj také musely stihnout nominovat své zástupce a ministerstvo financí v rozpočtu nalézt příslušnou výdajovou kapitolu. Politické strany dostanou za úkol rovněž kvůli transparentnosti zkonsolidovat svoje peněžní účty, aby jich neměly desítky po regionech jako například ČSSD. Strany budou mít také povinnost zřídit transparentní účet. Nyní ho sice některé vedou, paralelně s ním ale mají několik dalších. Na veřejném účtu tak mohou vystavit jen vybrané operace.

POSLANECKÉ OPRAVY

Vládní návrh má trhliny. Kontrola se například nedotýká firem, které si strany zřizují a přes něž mohou plynout do pokladen skrytě peníze. Že se to v minulosti dělo, ukazuje například případ Věcí veřejných, které byly podezřelé z praní peněz přes svůj časopis Pražan. Problémem jsou i spolky či jakékoli třetí osoby při financování kampaní. Mohou platit stranám propagaci, a strany by se tak vyhnuly finančním stropům, které normy spojené s financováním stran zavádějí.

Úpravy mají zajistit pozměňovací návrhy. Jeden zťnich, od poslance Plíška z TOP 09, by dokonce zakazoval stranám půjčovat si peníze jinde než od bankovních institucí. Zákonodárce tím míří na neomezený zdroj financování v hnutí ANO miliardáře Andreje Babiše. Pokuty za překročení zákona jsou ale malé.

Za kompletně černou kampaň by strana mohla dostat nejvýše dvousettisícovou sankci, což je při objemu milionů korun vydaných na propagaci jen nevýznamná částka.

PÁTÁ KOLONA

Zatímco poslanecké změny u financování politických stran vlastně dávají smysl, jen je zákonodárci stále odsouvají, pro novelu zákona o registru smluv mají jinou taktiku. Oč jde? Na začátku roku podepsal prezident první velký protikorupční zákon Sobotkova kabinetu. Přikazuje státním úřadům a firmám publikovat uzavřené smlouvy, aby byly veřejné prostředky pod veřejnou kontrolou. Zákon bude platit od letošního 1. července, zároveň ale běží roční zkušební lhůta bez sankcí.

Poslanci neváhali a hned k němu vytvořili novelu. Navrhl ji ministr zemědělství Ma rian Jurečka, který tvrdí, že by zákon poškodil státní podnik Budějovický Budvar. Tvrzení je to velmi sporné. Podniky jako Budvar budou moci zakrývat sumy, za něž nakupují, začernit budou moci i informace rovnající se obchodnímu tajemství. Obavy, že by konkurence mohla poslat Budvar do půlmiliardové ztráty během jednoho roku, jak ředitel firmy deklaroval, se tak jeví spíše jako liché. Poslanci ale využili Jurečkův návrh k tomu, aby z kompetence zákona vyňali ještě další podniky. Pokud by jejich nápady prošly, ztratil by předpis de facto na účinnosti.

K novele se sešlo více než deset pozměňovacích návrhů. Čtyři zťnich třeba podal koaliční poslanec a bývalý ministr průmyslu Milan Urban. Podle něj se i jiné podniky, stejně jako Budvar, pohybují na konkurenčním trhu a zákon by se na ně neměl vztahovat. Navrhuje proto vyjmout ty státní podniky, příspěvkové organizace a obchodní korporace, v nichž má stát (nebo územní samosprávný celek) většinovou majetkovou účast a jež jsou založeny za podnikatelským účelem.

Součtem Rekonstrukce státu jde o roční obrat tři sta miliard korun. Namátkou jde například o podniky, jako jsou Česká pošta nebo Lesy České republiky, jejichž hospodařením se opakovaně zabývala policie.

Také ostatní nápady novelu nařeďují. Místopředseda hospodářského výboru Martin Kolovratník žádá výjimku pro Český rozhlas a Českou televizi, poslanec Jan Chvojka z ČSSD chce zase ulevit nemocnicím, které by nezveřejňovaly svoje nákupy. Nemocnice už přitom v původním zákonu výjimku mají. Veřejné nebudou jejich smlouvy se zdravotními pojišťovnami.

PANIKA V HLEDIŠTI

Obavy nemocnic jako by ztělesňovaly paniku všech, na které má zveřejnění smluv dopadnout. Česká televize argumentuje ohrožením přenosů z olympiády, regionální politici zase varují před nebezpečím pro veletrh Země živitelka. Co novela v praxi přinese, ukázala před pár dny Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP).

Hned od 1. července, kdy vstoupí v platnost zákon o zveřejňování smluv, chce prověřovat nákupy nemocnic. Tým jejích analytiků posoudí v registru smluvní vztahy nemocnic s dodavateli kardiostimulátorů, defibrilátorů a dalších zdravotnických prostředků. VZP pak zaplatí nemocnicím méně za ty prostředky, které podle smlouvy nakoupily levněji, než vykázaly pojišťovně. Pojišťovna má podle náměstka Petra Hoňka signály, že některé nemocnice účtují za materiál víc, než za kolik ho nakoupí.

Registr smluv budou mít poslanci také na pořadu právě začínající schůze. Na rozstřelení původního zákona ale mají dost času a nemusejí spěchat. Pokud se instituce nebudou zákonem řídit, zatím jim pokuty nebo neplatnost nezveřejněných smluv nehrozí.

Třetím protikorupčním zákonem, který sněmovna ne a ne schválit, je návrh na omezení podnikání členů vlády. Říká se mu „lex Babiš“, protože právě na lídra ANO míří. Od příštího volebního období by podle Jana Chvojky z ČSSD člen vlády nesměl být ovládající osobou ve firmách, musel by skončit do dvou měsíců po nástupu do funkce v kabinetu. V případě porušení zákona by takový člen vlády navíc ztratil ve firmě podle Chvojkova návrhu hlasovací práva, neměl by podíl na zisku a společnost by nemohla dostat státní pomoc, například dotace. Další část poslancova návrhu by pod podobnými sankcemi zamezila členům vlády vlastnit média, konkrétně televizní a rozhlasové stanice a periodický tisk. Televizní nebo rozhlasové společnosti by mohly přijít o vysílací licenci.

Zákon ale pravděpodobně v tak ostré verzi neprojde. Andrej Babiš pohrozil odchodem z koalice. Vládní strany se tak spíš drží protikorupčními zákony vzájemně v šachu.

Jediné, co se Sobotkovu kabinetu v protikorupčním boji povedlo, je zákaz anonymních akcií a úprava legislativního procesu tak, aby ve sněmovně v návrzích zákonů nemohly překotně vznikat změny. Na to, že je rok a půl do voleb, to u údajně protikorupční vlády není velký úspěch.

Koaliční poslanci přímo boří deklarovanou snahu vlády, a vzniká tak otázka, proč se Sobotkův kabinet o protikorupční zákony vůbec snaží. 300 mld. Kč ročně může ujít veřejné kontrole, pokud poslanci vyjmou z registru smluv městské a státní firmy. 90 mil. Kč má být strop pro strany při volební kampani do sněmovny.

Obavy nemocnic jako by ztělesňovaly paniku všech, na které má zveřejnění smluv dopadnout. Třeba Česká televize argumentuje ohrožením přenosů z olympiády.

O autorovi| Petr Weikert, weikert@mf.cz

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče