Jednatelské omyly

08. června 2015, 00:00 - VÁCLAV VLK
08. června 2015, 00:00

Odpovědi na tři nejčastější otázky českých jednatelů Společnosti s ručením omezeným jsou u nás zřejmě nejčastěji používanou formou obchodní společnosti. Každé „eseróčko“

musí mít alespoň jednoho jednatele.

V českém podnikatelském prostředí se tak pohybuje značné množství jednatelů, pochopitelně různou měrou vybavených odbornými znalostmi a právním povědomím. Ve své poradenské praxi pozoruji, že některé otázky kladou jednatelé opakovaně. Tady jsou tři z nich.

Otázka první „Mohu, mám, či dokonce musím mít jako jednatel se,svou‘ společností uzavřenou pracovní smlouvu?“

Ačkoli se právní úprava a především pak názor soudů již od počátku 90. let minulého století v zásadě nemění, tato otázka se stále vrací. Pro její zodpovězení je zásadní uvědomit si, že základním znakem pracovněprávního vztahu, založeného pracovní smlouvou, je závislost. Zaměstnanec koná práci podle pokynů svého zaměstnavatele ve stanovené pracovní době. To je zjevně s povahou jednatelské činnosti neslučitelné. Jednatel nemá ve společnosti žádného nadřízeného. Společníci prostřednictvím valné hromady mají do chodu společnosti zasahovat v otázkách svou povahou spíše strategických. Jednatel také není vázán pracovní dobou, jeho odpovědnost není omezena čtyř a půl násobkem průměrného měsíčního výdělku, známým z pracovněprávních vztahů. Jednatelskou činnost proto nelze vykonávat na základě pracovní smlouvy, tedy v pracovním poměru. Není ani přípustné, aby jednatel měl se společností, v níž je jednatelem, uzavřenu pracovní smlouvu, podle které by měl konat činnost třeba i jen zčásti se překrývající s činností jednatele. Neplatné jsou tak – v praxi časté – pracovní smlouvy jednatelů s druhem práce ředitel, generální manažer, vedoucí závodu apod. Nelze zcela vyloučit, že jednatel bude mít se společností pracovní smlouvu uzavřenou. Půjde však o případy spíše výjimečné, kdy druhem práce nebude činnost manažerská, rozhodovací, ale spíše činnost výlučně odborná (například vývojář softwaru, designér apod.).

Otázka druhá „Mohu jako jednatel zmocnit jinou osobu, aby za mě vykonávala činnost jednatele?“

Jednatel je povinen vykonávat svou činnost osobně. Valná hromada, případně jediný společník zvolili do funkce jednatele konkrétní osobu, a je tudíž pochopitelné, že by se neměli dočkat toho, že jednatelskou činnost ve společnosti najednou vykonává z vůle (vlastně spíše „zvůle“) jednatele někdo jiný.

Společnost, zastoupena jednatelem, samozřejmě může pověřit třetí osobu, aby vykonávala za společnost určité činnosti či právní jednání. Takový postup bude mít zpravidla odraz v plné moci. Vyloučit nelze ani plnou moc generální. Jednatel musí při udělování takového zmocnění postupovat s péčí řádného hospodáře, tedy dbát na odpovědný výběr zástupce a jeho činnost pak dostatečně kontrolovat. Žádný z těchto postupů však nelze zaměňovat s tím, že by se jednatelské funkce ujal, byť na přechodnou dobu, někdo, kdo jednatelem zvolen nebyl.

Otázka tŘEtí „Mohu jako jednatel společníkovi vyplatit zisk dříve, než společník o výplatě zisku rozhodne?“

Jednatelé společností s ručením omezeným, které mají jediného společníka, jsou zejména v posledním čtvrtletí kalendářního roku nejednou vystaveni požadavku jediného společníka, aby mu vyplatili ze společnosti zisk. To, co mělo být společníkovi vyplaceno podle rozhodnutí, které společník učinil do konce června (vycházíme z toho, že účetním obdobím je rok kalendářní), však již vyplaceno bylo. Řádná účetní závěrka za končící období ještě zcela pochopitelně sestavena nebyla. Co teď?

Nejvyšší soud již dříve dospěl k závěru, že o výplatě zisku lze rozhodnout pouze do šesti měsíců od skončení účetního období. Není tak možné, aby společník například v říjnu či v listopadu rozhodl, že mu má být vyplacen zisk za minulý rok či vyplacena částka z nerozděleného zisku minulých let.

Zákon o obchodních korporacích připouští možnost zálohy na výplatu podílu na zisku. Není to ovšem tak jednoduché. Zálohu na výplatu podílu na zisku je totiž možné vyplatit jen tehdy, pokud bude sestavena mezi tím ní účetní závěrka a z té vyplyne, že společnost má dostatek prostředků na rozdělení zisku.

Výše zálohy na výplatu podílu na zisku nemůže být vyšší, než kolik činí součet výsledku hospodaření běžného účetního období, nerozděleného zisku z minulých let a ostatních fondů ze zisku snížený o neuhrazenou ztrátu z minulých let. Jednatel tedy musí být velmi obezřetný. Pokud by totiž společníkovi poskytl z prostředků společnosti zálohu na výplatu podílu na zisku, aniž by pro to byly splněny zákonné podmínky, jednal by v rozporu s péčí řádného hospodáře a přivodil by tím pro sebe riziko odpovědnosti za škodu vzniklou společnosti.

Autor tohoto článku by byl potěšen, pokud mohl být tento článek alespoň pro některé čtenáře jistým opravníkem obecně oblíbených omylů.

Zaměstnanec koná práci podle pokynů svého zaměstnavatele ve stanovené pracovní době. To je zjevně s povahou jednatelské činnosti neslučitelné.

O autorovi| VÁCLAV VLK • advokát, associate partner, Rödl & Partner

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče