Jede, jede poštovský ajťáček

27. ledna 2014, 00:00 - Jan Sedlák
27. ledna 2014, 00:00

Nevydařený puč v ČSSD bude mít dopad i na to, zda nová vláda – jako předchozí – bude ignorovat strategickou oblast informačních technologií

Společnosti Microsoft a Amazon plánovaly v Česku postavit velká datová centra, která by odbavovala data pro zákazníky v celé Evropě a možná i dalších částech světa. Ze stavby sešlo a Microsoft místo toho investoval 750 milionů eur v Irsku a dalších 250 milionů utratí ve Finsku. Také Amazon plány změnil, a pokud se někdy vůbec dohodne s úřady, maximálně zde vyrostou dvě logistická centra.

Tento příklad je pro Českou republiku typický.

Místo aby se podpořila investice do takzvané znalostní ekonomiky s určitou přidanou hodnotou v informačních technologiích, raději se vytvoří sklady, ve kterých Amazon mimo jiné výhledově plánuje „zaměstnat“ robotické drony místo lidí. Důvodů, proč se něco takového děje, je více, často ale mají společného jmenovatele: státní představitele, kteří tématu informačních a komunikačních technologií (ICT) nerozumějí, nezajímají se o něj, bojí se ho nebo v této oblasti mají vlastní specifické zájmy.

Příklad s datovými centry v sobě kombinuje několik těchto věcí najednou. Investory nejenže odradila nejasná situace na zdejším energetickém trhu (datové komplexy spotřebují velké množství elektřiny), ale také třeba složitá byrokracie (přívod optických linek komplikovaný zábory půdy a podobně). CzechInvest, který s firmami jednal, jednu dobu počítal se zřízením speciálních pozemků vybavených napájením a síťovou infrastrukturou, kam by případní zájemci mohli přijít a v podstatě okamžitě začít stavět. Podle zdrojů týdeníku Euro se nicméně projekt za miliardu korun „odpískal“ s tím, že jde o dlouhodobou záležitost a že vláda tímto nebude podporovat následující garnituru.

Nezájem, nevědomost, strach ICT a internet přehlíží už několik českých vlád po sobě a nezdá se, že by v tom ta nová chystala nějaký obrat. Její představitelé se spíš pohrnou na Ostravsko zachraňovat důl Paskov a obecně budou v kurzu spíš mediálně vděčná témata než dlouhodobé rozvíjení informačních technologií.

Zatímco například v Austrálii, Jižní Koreji, Singapuru či Finsku mělo několik politických stran budování rychlejšího internetu a podporu ICT jako hlavní bod své předvolební kampaně, u nás se tématu podrobněji věnovaly v podstatě pouze dva politické subjekty: KDU-ČSL a zelení. A samozřejmě Piráti, ti se ale soustředili především na otevřený software a svobodu internetu. Ostatní strany tuto oblast v podstatě nereflektovaly, a když už jim přišly dotazy, bylo nutné se v odpovědích spokojit se základními frázemi, které nikoho neurazí, ale také nic nevyřeší.

Informační a komunikační technologie jsou přitom pro budoucnost ekonomiky a vše, co s ní souvisí, naprosto zásadní. Samotné ICT už mají v Česku přímý podíl na HDP kolem šesti procent (a to je dva roky staré číslo, aktuální není k dispozici, ale bude nepochybně vyšší) a jak internet, tak IT se přímo dotýkají prakticky všech dalších oblastí. Příkladem je malé i větší podnikání na internetu, díky kterému jsou v Česku v provozu stovky výdělečných e-shopů, rozvíjí se vývoj mobilních aplikací a podobně. Tuzemské ICT jsou zároveň významným exportním artiklem, Česko už podle údajů statistického úřadu od roku 2002 do světa vyváží více „IT zboží“ než například automobilů. Bez IT a internetu dnes v podstatě není možné podnikat a studovat a i plány Evropské unie počítají s čím dál větším posilováním elektronických aktivit v rámci e-governmentu (elektronické občanky, jednotné systémy mezi zeměmi atd.), nehledě na posilování rychlého internetu. Toto jsou politicky dobře uchopitelná témata, jenže celé ICT mají ještě odvrácenou stranu – velmi špatný obraz, za nějž odvětví „vděčí“ různým státním projektům typu IZIP, datové schránky, registr vozidel či systém na výplatu sociálních dávek. Veřejnost nemá kvůli těmto a dalším kauzám v elektronizaci státu důvěru. NKÚ navíc přišel s tvrzením, že je většina státních IT zakázek zadávána bez výběrového řízení. Politici se tím pádem chtějí tématu vyhnout a nemají žádné ambice ho sami prosazovat.

V pokažených státních zakázkách nehraje vždy zásadní roli korupce či cílené plýtvání, ale mimo jiné nekompetence státních úředníků, kteří nad těmito projekty mají dohled. Je zcela běžné, že dodavatelé informačních systémů přistoupí na projekt, o kterém dopředu vědí, že pro stát bude nevýhodný, protože se prostě úředník nevědomě chytil do sítě. Například v tom, že firma postaví uzavřený systém, do kterého zvládne dopisovat rozšíření a moduly pouze ona, a tím si zajistí dlouhodobé, těžko rozvazatelné smlouvy – viz třeba Opencard.

Některým společnostem tato praxe vyhovuje, jiným však vadí. „Dalo by se říci, že nás a naše konkurenty už prostě nebaví uplácet a hrát podivné hry,“ vzkázal pro týdeník Euro zástupce jednoho z významných státních dodavatelů IT systémů. Firmy a různé zájmové organizace už proto delší dobu volají po tom, aby stát přišel s jednotnou IT strategií. „Nechceme žádné daňové úlevy ani nic podobného, jen jasnou vizi a pravidla,“ dodává zdroj, jenž si nepřál být jmenován.

Digitální jen na papíře Digitální agendu měl nastolit v loňském roce schválený strategický dokument Digitální Česko 2.0. Avšak podobně jako v případě jeho první verze, ani tato povedená varianta naplňována není. „Tyto dokumenty u nás prozatím nikdo nebral v potaz,“ upozorňuje prezident ICT Unie Svatoslav Novák. Unie, svazy, firmy a odborníci už delší dobu volají po tom, aby výchozím bodem pro další směřování státních ICT byla silná centrální autorita.

V podstatě by tak mohlo jít o jakéhosi pokračovatele zaniklého ministerstva informatiky. Velkým problémem je totiž i to, že si každé ministerstvo a další státní instituce řeší informační systémy po svém. Vlivem toho pak meziresortní systémy často nespolupracují, musejí se složitě propojovat, dochází ke zbytečnému utrácení.

Silný orgán zaměřený na informatiku chtěli v budoucí vládě aktivně prosazovat zejména lidovci. „Chtěli jsme prosadit centrální autoritu, která by disponovala pravomocemi pro správu státních ICT. Nemělo to být přímo nové ministerstvo, ale něco méně politicky nestabilního, nicméně s potřebnými pravomocemi a vlivem,“ popisuje Tomáš Svoboda, který má v KDU-ČSL digitální záležitosti na starost.

Tento požadavek se ale v koaliční smlouvě neobjevil (o informatice tam není v podstatě nic) a počítá se pouze se s obnovením činnosti Rady vlády pro konkurenceschopnost a informační společnost (RVKIS), která fungovala už za vlády Petra Nečase. RVKIS je ale pouhý poradní orgán, který vláda může, a nemusí brát v potaz. Navíc je přímo provázaný s ministerstvy.

Za odmítnutím silné ICT autority stojí ČSSD. Sociální demokracie přitom ještě před pár měsíci naznačovala, že by zdejší státní ICT rybník mohla pročistit. Velkou roli v tom měla sehrát dvojice Jeroným Tejc a Miroslav Krejčík. První jmenovaný byl ve své pozici stínového ministra vnitra jasným kandidátem na ministra skutečného a Krejčík, dřívější Tejcův poradce, byl zase jmenován do funkce šéfa ICT divize České pošty. Právě pod ministerstvo vnitra spadá značná část ICT agendy a e-governmentu a Česká pošta má ambice stát se dvorním dodavatelem státních IT. Poštovské ICT aktivity zároveň podléhají vnitru.

Miroslav Krejčík se před nástupem do České pošty prezentoval jasnými koncepcemi, které by stav ICT zlepšily. Do realizace však vstoupil spor lidí kolem Michala Haška, mezi něž patří i Tejc, a Bohuslava Sobotky. Haškovci se po nevydařeném povolebním puči museli stáhnout a Jeroným Tejc přišel o možnost stát se ministrem vnitra. Plány aktuálního osazenstva ČSSD jsou v této oblasti dost neprůhledné.

Česká pošta je problematická dlouhodobě a snahy o změnu zavedených pořádků, kdy ministerstvo vnitra může poště přihrávat nejrůznější státní zakázky, narážejí na tuhý odpor. Příkladem je dřívější šéf ICT divize pošty Tomáš Ječný, jehož loni nahradil právě Krejčík. „Pan Ječný plaval moc rychle proti proudu. Dlouhodobě na neutěšený stav na poště upozorňoval,“ popisuje týdeníku Euro zdroj dobře obeznámený s poměry v České poště. Poslední naděje Přesto stále existuje naděje, že na rozvoj ICT nezapomene. Vůbec poprvé se o celou oblast začal více zajímat vlivný Svaz průmyslu a dopravy, který informační technologie zahrnul do svého programového prohlášení a bude chtít tuto problematiku se státem řešit a podílet se na vládním prohlášení Sobotkovy vlády. Součástí několika bodů, se kterými svaz pracuje, je i vytvoření jednotné strategie implementace digitální agendy.

Podle některých odborníků bude muset ČSSD státní informatiku nakonec stejně řešit. „Sociální demokraté si nemohou dovolit průšvihy typu systému na výplatu sociálních dávek.

Navíc je tu ANO, které na centralizaci tlačí, a ČSSD si kvůli případným neshodám a zájmům v ICT nebude chtít nechat rozpadnout koalici,“ naznačuje zdroj blízký Lidovému domu.

V pokažených státních zakázkách nehraje vždy zásadní roli korupce či cílené plýtvání, ale mimo jiné nekompetence státních úředníků, kteří nad těmito projekty mají dohled.

O autorovi| Jan Sedlák • sedlakj@mf.cz

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče