Je to marné, je to marné, je to marné

22. září 2014, 00:00 - PAVEL PORAL
22. září 2014, 00:00

Německo už nechce Evropu dobývat, ono ji nechce ani koupit Evropská centrální banka se snaží rozdýchat ekonomiku eurozóny, co jí rotačky stačí. Minulý týden nabídla evropským komerčním bankám možnost čerpat­ financování prostřednictvím programu TLTRO, který má podpořit poskytování úvěrů Z nabídky 400 miliard eur si banky došly pro 86 miliard. Byla to tedy skoro polovina než i tak pesimistické očekávání analytiků předpovídajících umístění 150 miliard eur.

Prostě evropské ? rmy neinvestují, a tudíž zájem o úvěry je nízký. Je to dáno obecně mizernou poptávkou, protože nereformované evropské ekonomiky s vysokou nezaměstnaností se těžko dočkají nějaké nákupní horečky. Vysoká zadluženost domácností a ? rem je pak druhou bariérou, na niž naráží nabídka bankovních úvěrů. Je to do značné míry důsledek marných a škodlivých roků vládního boje s recesí různými podpůrnými programy, které vytvářely na trhu dojem, že se na chvilku jen přikrčíme, vláda a Evropská centrální banka nám půjčí deštník a pojede se dál. Strukturální reformy ve velké části Evropy neproběhly, a nyní dokonce vyšly z módy.

Kromě toho banky, nemající čisté svědomí před podzimními zátěžovými testy, které prý mají už konečně poněkolikáté opravdu prověřit jejich kapitálovou vybavenost, jsou raději, když jim v bilancích přibývají státní dluhy na úkor těch rizikovějších podnikových.

Je to jen další doklad, kterak ani nestandardní měnové nástroje nezabírají v podmínkách společné měny užívané velmi odlišnými ekonomikami a předluženými vládami. ECB již takto natištěné peníze nesterilizuje, a snaží se tak zvedat měnovou zásobu v naději, že zabrání tím, že vyvolá citelnou ve zdravých severních ekonomikách. Němci se s tím zkrátka budou muset smířit a Jihu to pomůže. Tahle mantra je ta poslední, kterou euro má. Že se tak podaří kompenzovat změnu ve výkonnosti a konkurenceschopnosti třeba mezi Německem a Itálií od roku 1998, kdy byly napevno a s konečnou platností stanoveny přepočítací poměry marky a liry na euro, do dnešní doby, je ale silně nepravděpodobné.

A zase se bude muset mluvit nikoli o měnové, ale skální unii a o transferu německého bohatství na chudý Jih.

Jenže Německo už nemá dávno velmocenské ambice a po dvou prohraných válkách už nechce nejen Evropu dobývat, ale ani si ji nechce koupit. Chce mít své peníze hezky v Berlíně ve štrozoku. Je to prostě marné, marné, marné.

O autorovi| PAVEL PORAL paralp@mf.cz

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče