Je lepší mýtné, nebo dálniční kupony?

20. ledna 2014, 00:00 - DANIELA LOMSKÁ, DAVID SNOREK, IVO ŠNÉVAJS
20. ledna 2014, 00:00

Celková bilance výnosů pro stát je u mýtného výrazně příznivější než u dálničních kuponů

V souvislosti s loňskou zprávou Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) o účinnosti mýtného systému v České republice jsou diskutovány otázky výhodnosti či efektivnosti dálničních kuponů i pro nákladní vozidla s hmotností nad 3,5 tuny. Rozhodli jsme se proto popsat argumenty, které poukazují na výhodnost mýtného coby formy platby za použití pozemních komunikací. Je mýtné spravedlivé?

Podle našeho názoru ano. Výše mýtného zohledňuje skutečné dopravní výkony vozidel na zpoplatněných pozemních komunikacích. Tedy splňuje zásadu, že ten, kdo více jezdí a opotřebovává pozemní komunikaci, také více platí. Dálniční kupony představují časové zpoplatnění, právo použití komunikace platí na určité časové období a neodráží tak vzdálenost skutečně ujetou vozidlem po této komunikaci.

Jednou z podmínek pro poskytování dotací Evropské unie na výstavbu pozemních komunikací je stanovení tzv. finanční mezery, která zohledňuje výnosy z dané investice. Mýtné umožňuje stanovit předpokládané a následně i prokázané výnosy pro každý investiční projekt spolufinancovaný EU. Alokace příjmů z dálničních kuponů na konkrétní pozemní komunikaci je však ze své podstaty objektivně nemožná.

Představa, že z mýtného budou stavěny pozemní komunikace, není systémově správná. Mýtné je v zásadě určeno pro zajištění návratnosti prostředků vynakládaných na údržbu a opravy pozemních komunikací a na postupnou úhradu investičních nákladů vynaložených na jejich výstavbu a modernizaci. Do mýtného lze tak ročně započíst zcela uznatelné náklady na opravy a údržbu pozemních komunikací a mýtného systému, ale jen část investičních nákladů, odpisy příslušně snížené o dotace EU.

V nákladovém modelu se nepočítá s ekologickými dopady na dopravní infrastrukturu, čímž se otevírají k diskusi otázky vztahu mezi emisními třídami vozidel a sazbami mýtného. Emisní třída vozidla nesouvisí s mírou opotřebení vozovky. Struktura mýtných sazeb by měla být stanovena tak, aby zohledňovala zejména vliv vozidla na vozovku, a ekologické dopady na životní prostředí by měly být řešeny odděleně od těchto mýtných sazeb.

Vyšší výnosy pro stát Mýtnému podléhají všechna vozidla s hmotností nad 3,5 tuny, tedy především nákladní vozidla a autobusy. Při porovnávání výnosů z mýtného s výnosy z dálničních kuponů je nutné striktně toto porovnání vždy vztáhnout na stejnou kategorii vozidel, tedy rozlišovat výnosy pro vozidla do 3,5 tuny, nad 3,5 tuny a nad 12 tun.

Z údajů Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) a Ředitelství silnic a dálnic ČR bylo zpracováno porovnání čistých výnosů pro stát za období let 2000 až 2012, a to pro vozidla s hmotností nad 3,5 tuny. Čisté výnosy pro stát u mýtného byly určeny odečtením investičních nákladů (postupných splátek investic do mýtného systému) a provozních nákladů. Čisté výnosy pro stát z prodeje dálničních kuponů byly určeny odečtením výrobních a distribučních nákladů na jejich prodej.

Provoz mýtného systému byl zahájen 1. 1. 2007, kdy byla zpoplatněna vozidla s hmotností 12 tun a více. V roce 2010 bylo zpoplatnění vozidel rozšířeno též na vozidla s hmotností nad 3,5 tuny. V tomtéž období byl také ukončen i prodej dálničních kuponů pro příslušnou hmotnostní kategorii vozidel.

U každého investičního případu, tedy i u výstavby mýtného systému, úhrada počátečních nákladů snižuje čisté výnosy z investice. Přesto od zahájení provozu mýtného systému je zřejmý trend zvyšování jeho ročního výběru. Nižší nárůst výnosů v roce 2009 byl způsoben snížením dopravních výkonů zpoplatněných vozidel kvůli hospodářské krizi.

Další zlom v trendu výběru mýtného nastal v roce 2012 z důvodu tzv. Euro V efektu. V té době došlo totiž k navýšení mýtných sazeb s výjimkou sazeb pro vozidla s emisní třídou Euro V a vyšší. Zároveň se začal i výrazně přeměňovat vozový park z aut s nižší emisní třídou na auta s emisní třídou Euro V a vyšší, jejichž podíl na realizovaných dopravních výkonech začal růst. Výnosy z mýtného se tak znatelně snižovaly bez ohledu na stabilní dopravní výkony.

V budoucnu lze předpokládat, že tento trend bude i nadále pokračovat a může způsobit snížení výběru mýtného až o 30 procent v porovnání s rokem 2011. Zdrojem pro úpravu mýtných sazeb je také inflace, kterou by měl stát promítnout do sazeb mýtného, což se ale neděje.

Celková bilance výnosů pro stát je u mýtného výrazně příznivější než u dálničních kuponů. Navíc nelze počítat s významným navýšením příjmů z prodeje dálničních kuponů, protože dopravní výkony vozidel či jejich počty na zpoplatněných komunikacích rostou jen velmi zvolna.

Z pohledu státu jako vlastníka zpoplatněných pozemních komunikací je zřejmé, že zavedení mýtného bylo správným krokem. To ukazují i zkušenosti z okolních zemí. Navíc díky zavedení mýtné povinnosti v okolních státech se část tranzitující dopravy přesunula do České republiky na dnes již v mnoha místech přetíženou silniční síť.

mýtné, neBo KUpony?

Mýtné přináší více finančních prostředků potřebných zejména na údržbu a opravy silniční infrastruktury než dálniční kupony. Při diskusi nad efektivitou mýtného systému vyjádřenou poměrem výnosů a provozních nákladů je nutné uvažovat parametry, které ovlivňují veličiny v čitateli a jmenovateli tohoto ukazatele.

Zatímco jmenovatel je ovlivňován zejména výsledky výběrového řízení, pak čitatel souvisí s účinností systému identifikace zpoplatněných vozidel (a ten je v současnosti kolem cca 99,9 procenta), s množstvím dopravních výkonů a také i s výší a strukturou mýtných sazeb, které jsou určovány vládním nařízením.

Vláda tak může systém efektivně podpořit, zejména při stanovení tarifní a rozvojové politiky mýtného ve střednědobém horizontu.

V roce 2016 končí smlouva se stávajícím poskytovatelem služeb provozu mýtného systému. Je proto nejvyšší čas stanovit budoucí rozsah mýtného systému a následně připravit a realizovat potřebná zadávací řízení a vybrat perspektivní, snadno rozšiřitelné a nákladově optimální řešení pro další období. ?

O autorovi| experti v oddelení podnikového poradenství, Deloitte

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče