Jaký si to uděláš…

24. května, 00:00 - PAVEL PÁRAL
24. května, 00:00

Sobotkovsko­babišovský režim utahuje regulační šrouby a nutí lidi zapomínat, že ke svobodě patří odpovědnost

Čtvrtstoletí svobody, jaké si v Česku užíváme, bylo asi dost dlouhou dobou na to, abychom ztratili ponětí, jakou má svoboda cenu a jak je bez ní společnosti i jednotlivcům zle. Zákazy, příkazy, regulace, registry všeho o všech přibývají za této vlády zcela nevídaným tempem. Ono omezování lidské svobody je v celé západní civilizaci trendem, který trvá o mnoho déle než od roku 2014, kdy u nás nastoupil sobotkovsko­babišovský režim. Nicméně je logické, že pravicová opozice ve vládních zásazích do soukromí lidí a omezování jejich rozhodování nachází své nosné téma. TOP 09 byla rychlejší než ODS a obula se do toho svým Seznamem nesvobody, v němž vyjmenovává šestnáct zákonných norem bezpochyby omezujících svobodný život v Česku.

LIKVIDAČNÍ ZÁKONY

Najde se však v dnešní době dost voličů, pro něž je toto téma skutečně nosné a podstatné a kteří jsou ochotni se za svou svobodu brát ještě dříve, než ji úplně ztratí Vždyť v samotné TOP 09 není jednotný názor na jeden z nejmarkantnějších zásahů do lidské svobody – někteří její poslanci dokonce navrhují přitvrzení brutálního protikuřáckého zákona. Ten přitom zcela zjevně omezuje podnikání v rozsahu, jehož jsme nebyli od roku 1989 svědky. Pro část hostinských se fakticky rovná vyvlastnění jejich živnosti. O omezování práv konzumentů legálních a silně zdaněných drog nemluvě. To všechno pod maskou péče o zdraví lidu úspěšně ukrajuje naši svobodu, aniž si to uvědomují i ti, kteří za ni tak kovaně bojují. Protikuřácký zákon na „topáckém“ seznamu není a zjevně nebude.

Na seznamu je samozřejmě elektronická evidence tržeb a kontrolní hlášení, které opravdu finančním úřadům zjednoduší kontroly a usnadní život, ale jak je z výsledků plnění státního rozpočtu zjevné, tak přínosy u již fungujících kontrolních hlášení nejsou doložitelné. Na druhé straně vzniká neuvěřitelně rozsáhlá databáze o podnikání v Česku. Někdo ví, kdo s kým, kolik a za kolik. Zůstanou tyto informace neskutečné finanční hodnoty opravdu skryté, nebo se stanou základem oboustranně výhodného spojenectví vysokých, neodvolatelných úředníků s vybranými oligarchy, kteří díky přístupu k cenným datům totálně ovládnou domácí byznys a pak i veškerou politickou moc v zemi Jenže opět: velká část voličů tuto hrozbu evidentně podceňuje a nechá se přesvědčit argumentem, že daně je přece třeba platit a s těmi, co šidí, je nutné zatočit.

ÚŘEDNÍ BUZERACE

Podobné je to i s takovou záležitostí, jako je právo úředníka vstoupit do vašeho domu a zkontrolovat, čím topíte v kotli. Ano, smrad ze spálených PET lahví je hodně nepříjemný, ale nikdo si ještě nedovede představit, jak nepříjemná může být a bude realizace tohoto úřednického práva, nebo spíše zvůle. Opět převládá pocit, že „Ordnung muss sein“. Volání po pevné ruce, která v zemi udrží pořádek, sílí.

A nastupují i další totalitární praktiky. Například ministryně Marksová hodlá prostřednictvím úřadů práce pokutovat soukromé firmy, jestliže neodměňují ženy stejně jako muže. Bez znalosti výkonnosti, náročnosti práce a pracovních podmínek strká stát nos do pracovněprávních vztahů, do nichž mu pranic není.

Je nutné přiznat, že je to hlavně důsledkem toho, jak se společnost a politika rozcházejí s principem, že ke svobodě patří odpovědnost. A že prosazující se socialismus, který přebírá čím dál větší odpovědnost za život občanů, nakonec nevyhnutelně vede k omezování jejich svobod. Děje se tak nejen u nás salámovou metodou, s podporou Evropské unie, v jejíchž starých zemích tento proces pokročil mnohem dále.

Předznamenává to vzpouru, protože lidé nechtějí žít v nesvobodě a postdemokracii, i kdyby to měla být zlatá klec. Příchod změny signalizuje raketový nástup protisystémových stran ve všech rozhodujících zemích Evropy i úspěch Donalda Trumpa v USA. Migrační krize v tomto případě není příčinou, ale jen poslední kapkou, která padla do džbánu. Ale neexistuje žádná záruka, že to, co přijde, nebude horší, než to, co je. A to je v pořádku.

Protože kdo chce žít svobodně, musí přijmout jednoduché pravidlo – jaký si to uděláš, takový to máš. Což platí pro jednotlivce i pro národy.

O autorovi| PAVEL PÁRAL paralp@mf.cz

Mohlo by vás zajímat

 Petr Holec

Česká ústava potřebuje klauzuli proti demenci

 Pivo - ilustrační foto

Východní expanze: Kozlovny míří do Ruska

Praha Poliklinika Modřany

Praha je i nadále vlastníkem Polikliniky Modřany

 Budova Říšského sněmu v Berlíně

Nálada podnikatelů v Německu je nejlepší od jara 2014

 Společnosti Aircraft Industries představila 15. července novinářům na letišti v Kunovicích na Uherskohradiťsku nový letoun L-410 NG.

Kunovická letadla se budou dál vyrábět v Česku, tvrdí majitelé

Tomáš Kuchta (Zdroj: ČTK)

Chaos ve VoZP: ředitel se o svém odvolání dozvěděl z Babišových novin

  • James Cusumano: Pochybuji, že Elvis žije

  • Vlastimil Harapes: Nemám rád cyklostezky a nejraději bych…

  • František Stárek: Už jsem si myslel, že budu v klidu

  • Karolína Topolová: Dovoz ojetých aut se nevyplatí

  • Alexandra Kala: Sleva je u mě zakázané slovo

  • Radka Dohnalová: Lídři by měli rozvíjet své talenty a…

  • Václav Cílek: Vyhnuli jsme se Kurdistánu

  • Petr Lávička: České maso bývá předražené

  • Michal Horáček: Jen já a lidi

Hry pro příležitostné hráče