Jak se tiskne drachma

13. července 2015, 00:00 - Daniel Deyl
13. července 2015, 00:00

Co bylo ve hře před rozuzlením řecké finanční tragikomedie - a co Řeky čeká po něm »

Minulý čtvrtek večer, krátce po setmění, zhasla světla na aténské Akropoli. „Rozumějte tomu, jak chcete,“ napsal na sociální síti Twitter amatérský řecký fotograf, který potemnělý Parthenon zachytil. O několik hodin dříve, těsně před vypršením lhůty k tomu stanovené, předložila řecká vláda premiéra Alexise Tsiprase svůj dosud největší ústupek v jednání s mezinárodními věřiteli. Zjednodušeně řečeno, zvýšení daní a snížení penzí jim mělo umožnit v příštích dvou letech splatit 12 až 13 miliard eur výměnou za celkové navýšení dluhu o dalších 53,5 miliardy eur.

Světla na Akropoli za čtvrt hodiny znovu naskočila. Jestli stejně šťastný konec čekal i Tsiprasovo jednání se zástupci věřitelů, setkání ministrů financí eurozóny a nakonec i šéfů vlád celé Evropské unie (naplánovaná na pátek, sobotu a neděli, po uzávěrce tohoto vydání týdeníku Euro), tou dobou nebylo známo.

Ohlasy nejistoty

Bylo však známo leccos jiného: v bohatých čtvrtích na jižním a severním okraji Atén, které předcházející neděli v referendu hlasovaly drtivě (a neúspěšně) pro přijetí tvrdých podmínek věřitelů, stoupl počet žádostí o pas dvojnásobně ve srovnání s loňským rokem, napsal tamní deník Kathimerini. Kousavě dodal, že nejspíš nepůjde o zvýšenou touhu po zahraničních dovolených.

Ohlas podobné nejistoty přinesl i cestovní ruch. Britský list The Daily Mail citoval předsedu řecké turistické konferederace Andrease Andreadise, který oznámil třicetiprocentní propad prodeje pobytů typu last minute.

Tyto pobyty obvykle tvoří až čtvrtinu tržeb ubytovacích zařízení; v prvním červencovém týdnu však zůstaly hluboko pod normálem, přestože řečtí hoteliéři v pesimistickém očekávání již snížili ceny až o polovinu.

Mezitím docházela hotovost řeckým bankám. Přestože kapitálová kontrola, jak praví půvabný finančnický termín, již na samém začátku června zavřela bankovní pobočky, stanovila maximální hodnotu výběru z bankomatu na 60 eur denně a de facto zastavila veškeré zahraniční platby, před většinou řeckých bankomatů se minulý týden tísnily fronty lidí. Podle středečního odhadu nového ministra financí Euklida Tsakalota měly zásoby hotovosti vydržet maximálně několik dnů. Místo, od něhož se budoucnost Řecka bude fyzicky odvíjet, bylo mezitím v klidu. Zjistil to pečlivý reportér Financial Times, jenž se vydal ke střeženému dvouhektarovému pozemku ve čtvrti Holargos na severu Atén, zhruba šest kilometrů od náměstí Syntagma. Stojí tam nevšední podnik: státem vlastněná tiskárna, jedna ze čtrnácti, které jsou v Evropě určeny k tištění eurobankovek. Mezi těmi šílenějšími nápady, které v souvislosti s řeckými finančními patáliemi zazněly, byl i ten, že si Tsiprasova vláda prostě potřebné peníze může natisknout, ačkoli je to málo pravděpodobné. A navíc to nejde tak snadno: tiskárna v Holargu je nastavena pouze na tištění desetieurových bankovek, což by bylo k pokrytí vládních potřeb vrcholně nepraktické, a navíc Řekové ani nemají dostatek materiálu. Kromě toho by proti tomu mohla snadno zasáhnout Evropská centrální banka (ECB). Každá země eurozóny tiskne na bankovky svůj kód (Řecko má „Y“); ECB by tedy mohla platnost řeckých eurobankovek bez nesnází pozastavit.

Tiskárna však může přijít ke slovu jinak.

Ne snad proto, že v Holargu řecká centrální banka zároveň skladuje svoji hotovost - podle

britského listu The Daily Telegraph Řekové žertují, že je to nejzbytečnější místo na světě. Z tiskárny však v minulosti přivážely opancéřované mercedesy do řecké ekonomiky drachmy. Dnes již je reálná představa, že příští zakázkou v Holargu nebude euro, nýbrž právě nová drachma - nebo případně něco ještě jiného. Minulý týden vyšlo najevo, že design, jeden z náročnějších úkolů při zavádění nové měny, už je hotový; například desetitisícovku zdobí tvář Marie Callasové.

Jak by to probíhalo v praxi? Pokud Tsiprasově

vládě dojdou všechny peníze, existuje několik řešení. Jedno z těch méně ničivých by bylo tištění směnek neboli dlužních úpisů (finančník zde namítne, že i bankovka je jen směnka; ale když je vláda dokonale na mizině, i směnka na směnku může přijít vhod).

Ty by bylo možné směnit jak za eura, tak za případnou novou drachmu. Takové řešení má precedens: americký stát Kalifornie tak v roce 2009 překlenul období, v němž se republikánský guvernér Arnold Schwarzenegger

a demokratický Kongres hádali o rozpočet. Veřejnost tehdy směnky přijala; na rozdíl od dnešních Řeků však Kaliforňané nemuseli mít obavy, že za své dlužní úpisy dostanou málo nebo nic.

Nukleární možnost

Kromě toho by takové vydávání směnek naráželo na několik technických problémů, z nichž nejvážnější jsou nutně slabá bezpečnostní opatření proti padělání, nutnost co nejrychlejší výroby a co nejplynulejší distribuce. To by bylo složité i pro sehranou kompetentní vládu, natož pro nesourodou sestavu nováčků v Tsiprasově týmu.

Druhá možnost je nukleární: přechod k vlastní měně. I bez ohledu na politické dopady opuštění eurozóny je to úkol, který nelze technicky vyřešit přes noc. Jen samotné natištění dostatečného počtu bankovek by vyšlo na plus minus 30 až 40 milionů eur - a to by bylo to nejmenší.

Banky by musely zavřít minimálně na několik dnů, aby mohly přeprogramovat své systémy. Parlament by musel bleskově schválit zákon o redenominaci veškerých finančních aktiv a smluv. Za sto nových drachem byste nominálně dostali sto eur, ale ve skutečnosti by hodnota nové měny prudce klesala od první minuty, podle expertů citovaných agenturou Bloomberg minimálně na polovinu. Řecké dluhy v eurech či dolarech by okamžitě fakticky vzrostly na dvojnásobek; vláda by neměla přístup na finanční trhy, dokud by nesplatila své mezinárodní závazky (to jest do aleluja). Země by se stala druhou Kubou: ti šťastnější by tržili eura, ostatní by se pohybovali v drachmové ekonomice, vězící již docela pevně v třetím světě.

To všechno musela mít před víkendem na mysli spolková kancléřka Angela Merkelová, na jejímž rozhodnutí záleželo nejvíce. Její dilema bylo nezáviděníhodné: mohla řecký návrh odmítnout jako nedostatečný, de facto přivolat odchod Řecka z eurozóny a vejít do dějin jako žena, která zastavila evropskou integraci. Pro šéfku vlády země, která od třicátých let minulého století své plány na sjednocování Evropy značně vylepšila, by to byla krutá rána.

Nebo mohla s většími či menšími změnami návrh přijmout, vystavit se nevoli ostatních členů Unie („Co má být? Naše ekonomika se smrskla o 20 procent a my ořezali 30 procent vládních výdajů,“ zaznělo na jednom z jednání z úst lotyšského ministra financí Janise Reirse) a vejít do dějin jako žena, která povolila v eurozóně strašlivý morální hazard.

Když Tsipras na konci loňského prosince vyhrál volby, dostal od italského premiéra Mattea Renziho hedvábnou kravatu. Řekl tehdy, že ji začne nosit, až se jeho země vyrovná s věřiteli. Minulý týden bylo jisté jen jedno - že Renziho kravata v Tsiprasově šatníku může na rozdíl od zbytku Evropy být zcela v klidu. l *

Export řeckého zboží

Pořadí partnerských zemí podle objemu

obchodu, v procentech za rok 2013

1. Turecko 13

2. Itálie 10

3. Německo 7

4. Bulharsko 6

5. Kypr 5

6. Gibraltar 4

7. Británie 4

8. USA 3

9. Makedonie 3

10. Libye 3

21. Rusko méně než 1

Export řeckých služeb

Pořadí partnerských zemí podle

objemu obchodu, v procentech za

rok 2013

1. USA 21

2. Británie 17

3. Německo 12

4. Švýcarsko 6

5. Francie 5

6. Rusko 5

7. Itálie 4

8. Nizozemsko 3

9. Belgie 2

10. Norsko 1

Přímé zahraniční investice

Přírůstek v letech 2011-2013,

v procentech - vlastnictví alespoň

deseti procent podniků

1. Francie 38

2. Švýcarsko 16

3. Německo 13

4. USA 10

5. Španělsko 5

6. Portugalsko 4

7. Belgie 2

8. Británie 2

9. Kypr 2

10. Čína 1

17. Rusko méně než 1

Kam míří řečtí imigranti

V procentech podle země pobytu

v roce 2013

1. Německo 26

2. USA 16

3. Austrálie 15

4. Turecko 10

5. Kanada 9

6. Británie 4

7. Kypr 3

8. Itálie 2

9. Belgie 2

10. Švédsko 1

Rusko na seznamu nefiguruje

Příchozí telefonní hovory

V procentech podle odchozí země,

za rok 2013

1. Německo 33

2. Británie 16

3. USA 14

4. Kypr 10

5. Itálie 6

6. Francie 5

7. Švýcarsko 3

8. Kanada 2

9. Bulharsko 2

10. Nizozemsko 2

Řecko a euro: pád dolů

Rok Hodnocení ratingové agentury Výše státního dluhu Nominální HDP

Standard & Poor‘s (v mld. EUR) (v mld. EUR)

1999 A-

2001 A 148 152

2002 A+ 161 162

2003 A+ 171 179

2004 A 182 193

2005 A 201 199

2006 A 246 218

2007 A 262 233

2008 A 287 242

2009 BBB+ 323 237

2010 BB+ 354 226

2011 CC 379 208

2012 B- 312 194

2013 B- 327 182

2014 B 326 179

2015 CCC+ *322 174*

Vzniká dvanáctičlenná eurozóna

Řecko vstupuje do eurozóny, levně si

půjčuje

Stahují se první mraky - „nedostatek jasné

strategie směřující k vylepšení státních

financí a snižování dluhu“ (S&P)

Udeřila finanční krize; vláda přiznává, že

rozpočtové deficity byly vyšší, než jaké

země udávala

Atény přijímají první záchranný balíček,

jehož podmínky zahrnují „agresivní fiskální

konsolidaci a strukturální reformy“

S&P považuje restrukturalizaci řeckého

dluhu za „selektivní default“

Objevuje se světlo na konci tunelu, ale

29. prosince padá řecká vláda

Ve volbách vítězí radikální levice

* odhady z června 2015

Zdroj: Standard & Poor’s Rating Services, The Wall Street Journal

Jak dlouho by spláceli novou půjčku

Kdyby 50 Počítáme chtěli pro Řekové 000 zjednodušení novou půjčku 50 miliard ve 000 výši eur, 53,5 které miliardy mohou eur 000 Řekové splácet dostat, v některém pokud eur přijmou ze svých dostatečné typických produktů, reformy museli by se pěkně ohánět

1 Jednodušeji 355 řečeno 586 1,35 bilionu 157 korun 310,52 Kč

53 1 kg Kč oliv

Kolik kilogramů oliv je možné

25 571 si za to 392 koupit? tun

47 Ročně 000 vyprodukují tun

(jedlých, nikoli těch na olej)

Jak dlouho by jim trvalo vypěstovat

množství 544 na splacení let dluhu?

500 1 kg sýru Kč Feta

Kolik kilogramů sýru Feta je

2 možné 710 si 909 za to koupit? tun

100 Ročně 000 vyprodukují tun

Jak dlouho by jim trvalo vyrobit sýr

Feta na 27 splacení let dluhu?

260 0,7 l Metaxa Kč

Kolik láhví je možné

5 213 si za to 764 koupit? 377

10 Ročně 000 láhví vyprodukují 000

Jak dlouho by jim trvalo vyrobit láhve

na 521 splacení let dluhu?

Pro šéfku vlády Německa, které od třicátých let minulého století své plány na sjednocování Evropy značně vylepšilo, by to byla krutá rána. Obrat k Rusku? Běh na dlouhou trať Jak jednání Tsiprasovy vlády s věřiteli selhávalo, začaly se množit úvahy o možné ekonomické orientaci země na Rusko. Pohled na nízkou míru propojení obou ekonomik však naznačuje, že takovou cestu by bylo nutné prakticky od základu vybudovat. Zdroje: nationmaster.com, qz.com

Syriza s lidskou tváří O tom, že řecký premiér Alexis Tsipras o dohodu s věřiteli opravdu stál, svědčí jmenování nového šéfa financí. Janise Varufakise, jenž v týmu řeckých diplomatických vyjednávačů fungoval jako ekonomický ekvivalent motorkářského gangu Hell’s Angels, nahradil Euklid Tsakalotos, marxista o řád jemnějšího zrna; nejprve v dubnu jako vyjednávač, v prvním červencovém týdnu pak jako ministr financí. Tsakalotos a jeho kariéra usvědčují z omylu všechny, kdo dají na škatulky nejrůznějších -ismů. Jeho praděd, slavný generál Thrasyvulos Tsakalotos (jenž bojoval proti Turkům po první světové válce a v pozdější občanské válce potíral komunisty, aby se nakonec stal příznivcem socialistického premiéra Andrea Papandreua) se obával, že se z Euklida stane „liberál nebo snad ještě něco horšího“. Jeho tušení bylo jen částečně správné. Euklid, narozený v Rotterdamu jako syn loďařského inženýra, šel studovat na elitní britskou střední školu svatého Pavla a později na Královninu kolej v Oxfordu, kde se věnoval prestižnímu oboru filozofie, ekonomie a politiky. Shodou okolností tak získal přesně stejné vzdělání jako dnešní britský ministr financí George Osborne - ale zavedlo jej jinam; už na Oxfordu byl členem mládežnické řecké komunistické partaje. Kde Varufakis při jednání rád sáhl po jedovatém bonmotu, působí Tsakalotos rezervovaněji a uhlazeněji. Názorově se však od svého předchůdce tolik neliší: coby akademik proslul nejvíce tezí o tom, že Řekové ve srovnání se Západem kladou větší důraz na politickou moc a menší na soukromé vlastnictví. To má podle něho za následek relativně nízký úspěch politických vzorců zaměřených na vybudování volného trhu, přenesených do Řecka ze Západu; argumentuje, že politika Atén by měla tuto realitu brát v potaz více než dosud. Pro pozici vyjednávače Tsiprasova diplomatického týmu je to ideální ideologická výbava. Paradoxně to liberální obavy jeho pradědečka generála potvrzuje i vyvrací najednou. l

O autorovi| Daniel Deyl, deyl@mf.cz

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče