Jak Rusy bolí nové sankce

28. července 2014, 00:00 - Daniel Deyl
28. července 2014, 00:00

Americká protimoskevská opatření jsou polovičatá. Ta evropská sestávají téměř výhradně z proklamací

Marco Tronchetti Provera si mohl 10. července oddechnout. Šéf italské firmy Pirelli, pátého největšího výrobce pneumatik na světě, právě udělal výborný obchod: za 26procentní podíl ve firmě dostal na dřevo 680 milionů eur, což se téměř rovná celému loňskému zisku. Pro firmu tím získal tolik potřebnou hotovost a pro sebe upevnění vlastní pozice.

Na druhé straně stolu v proslulém firemním sídle v milánské čtvrti Bicocca seděl jeho nový partner, jemuž Provera za ty dobré zprávy vděčil. Mírně korpulentní padesátník vypadal spíš jako kovaný sovětský kágébák než jako italský byznysmen – a zdání neklamalo. Oním mužem byl Igor Sečin, jeden z nejmocnějších mužů současného Ruska, šéf ruského ropného kolosu Rosněfť (a neformální vůdce siloviků, konzervativní frakce uvnitř Kremlu, nabité Sečinovými kolegy z někdejší KGB).

Politické krytí Šéf Rosněfti mohl být stejně spokojený jako Provera. Jeho firma je jednou z těch, jež ohrožují americké sankce kvůli angažovanosti Ruska na Ukrajině. Sečin sám je ve Washingtonu na černé listině. Do USA nesmí a americké banky dostaly od ministerstva financí příkaz zmrazit jeho soukromá aktiva (pokud však je známo, významný majetek v USA nemá).

V Evropě však na žádném seznamu není, takže mu nic nebránilo dojet do Milána a de facto si koupit politický vliv. Provera je znám širokým záběrem svého působení v italském byznysu od La Scaly po Telecom Italia a výbornými politickými kontakty. Sečin nemohl mít přijetí do představenstva Pirelli (spolu se třemi dalšími kolegy z Rosněfti) lépe načasované: osm dnů poté sestřelili ukrajinští separatisté – podle všeho ruskou zbraní – malajsijské cestovní letadlo. Spojené státy i Evropská unie začaly mluvit o zostřování ekonomických sankcí vůči Moskvě. Světe, div se – právě Italové byli během příslušných jednání nejhlasitějšími odpůrci jakýchkoli razantních opatření.

Pro Rosněfť to byla výborná investice. Firma za první letošní čtvrtletí utržila 40 miliard dolarů. V obavě z toho, že by mohla v důsledku Američany vedené mezinárodní ostrakizace přijít o zdroje financování, si nechala stranou zásoby hotovosti ve výši 21 miliard – a neváhá je vydávat na strategické investice. Čtyři dny poté, co Sečin oficiálně vstoupil do italské firmy, oznámil, že Rosněfť koupí za půl miliardy dolarů venezuelský provoz firmy Weatherford (většinu od venezuelské vlády), výrobce vybavení pro těžbu ropy. Z celkových 60 tisíc zaměstnanců Weatherfordu jich ve Venezuele pracuje na osm tisíc. Rosněfť by tím alespoň částečně vyřešila dlouhodobý problém vlastní všem ruským firmám v branži, nedostatek technologií a know-how. Kromě toho má Rosněfť v záloze ještě například dohodu s britskou společností BP (jež koneckonců již v ruské firmě vlastní téměř pětinový podíl). BP se zavázala předplatit si od Rosněfti ropné produkty za půldruhé miliardy dolarů, což by Sečinovi a spol.

umožnilo pohodlně splácet dluhy i v případě, že by od firmy západní banky i investoři dali pod tlakem Washingtonu ruce pryč. A samozřejmě je tu nezanedbatelná lobbistická síla BP, jež má nyní dobrý důvod bránit jakýmkoli důraznějším sankcím – potřebuje dostat, za co už jednou zaplatila, napsala agentura Bloomberg.

Evropa pod tlakem Tažení Rosněfti dokumentuje slabou účinnost ekonomických sankcí vůči Moskvě, zejména evropských. Během jednání Evropské rady – již po sestřelení malajsijského letadla – se evropští lídři tak tak dohodli na tom, že pozastaví investice do Ruska ze strany Evropské investiční banky a Evropské banky pro obnovu a rozvoj (v druhém případě ani to není zcela jasné).

To je za hranou výsměchu pojmu sankce, jak napsal britský deník Daily Telegraph.

Vinu podle něj nesou vlády všech velkých evropských hráčů, protože žádná z nich nechce ohrozit vlastní byznys s Ruskem. Francouzský prezident François Hollande se nechal slyšet, že „prodá do Ruska válečné lodě Mistral navzdory přesvědčování o opaku“.

Pod domácím tlakem je i německá spolková kancléřka Angela Merkelová, již podle týdeníku Der Spiegel ostře kritizuje šéf tamní obchodní a průmyslové komory Martin Wansleben za těžkosti, které německým vývozcům působí i mírné sankce z prvního kola. Loňský vzájemný obchod Ruska a Německa představoval 66 miliard dolarů, za letošek se očekává (i kdyby sankce nepřiostřily) propad o plných 14 miliard.

Zbývá Británie – a ta i přes ostrá rétorická cvičení ministerského předsedy Davida Camerona dosud „nezrušila jedinou smlouvu o vojenských dodávkách do Ruska“, napsal Telegraph, aniž by upřesnil, o jaké dodávky jde. žádné velké drama Americké sankce jsou ostřejší. „Sankce ukazují na dobrou znalost rozhodování v našem energetickém systému,“ citovala ruská agentura ITAR-TASS Farese Kilzieho, šéfa konzultační firmy Creon Energy. „Nejsou plošné, nýbrž jsou zacíleny přesně na citlivé body našeho energetického sektoru. Každou jeho část ovládá nějaký monopolní hráč, a bude-li sankcemi postižen, odnesou to i ostatní – logistika, doprava a technologické firmy.“

Sankce mohou zmařit, nebo přinejmenším zkomplikovat plány Rosněfti na těžbu v Severním ledovém oceánu, zatímco Novatek bude mít potíže se svým plynovým projektem Jamal. Gazprombank zase například vlastní 49 procent firmy Vladivostok LNG, jejíž strojírenská pobočka OMZ se zabývá náhradou ztraceného dovozu v branži.

Na druhé straně ani americké sankce nejsou ochromující. Ani jeden ze čtyř nejvíce postižených ruských subjektů například nebude mít v USA zmrazená aktiva ani jim Washington nebrání obchodovat v dolarech. Jakkoli tedy sankce vypadají na první pohled hrozivě, píše deník The New York Times, jejich dopad se nebude od dopadu těch současných nijak dramaticky lišit.

Rosněfť v obavě ze sankcí našetřila zásoby hotovosti ve výši 21 miliard a teď je vydává na strategické investice. I ty nejpostiženější ruské subjekty mají volně přístupná aktiva v USA a mohou nadále obchodovat v dolarech.

Opatrné hrozby

Sankční opatření Spojených států a Evropské unie vůči Rusku v souvislosti s krizí na Ukrajině (hospodářské údaje za rok 2013)

USA Americké sankce se týkají subjektů rozdělených do čtyř skupin: 1) Finance a energetika Zákaz poskytování financování s horizontem delším než 90 dnů pro následující firmy: • Gazprombank OAO – finanční instituce s 45 tisíci firemních klientů a třemi miliony klientů soukromých; má přes 40 poboček v Rusku a řadu poboček v zahraničí; specializuje na privátní bankovnictví – obrat 0,96 mld. USD • VEB (bývalá Vněšekonombank) – státní finanční instituce, jež slouží jako rozvojová banka a zároveň jako platební kanál pro ruskou vládu ve styku se zahraničím; šéfa jmenuje prezident, v čele dozorčí rady je premiér; jejím hlavním úkolem je starat se o splácení vnějších ruských a někdejších sovětských dluhů, vybírání plateb od regionálních ruských exekutiv a dohlížet na projekty, jež v Rusku probíhají za účasti zahraničních finančních institucí • OAO Novatek – největší ruský nestátní producent zemního plynu (ve skutečnosti stát drží ve firmě zhruba třetinový podíl, jejž ovšem podle zakladatelské smlouvy mohou vykoupit spoluzakladatelé banky Leonid Michelson a Gennadij Timčenko; právě posledně jmenovaný byl terčem již prvního kola sankcí) – obrat 6,9 mld. USD • Rosněfť – největší ruská ropná společnost a třetí největší producent plynu; její šéf Igor Sečin je terčem sankcí již od jara – tržby 102 mld. USD 2) Zbrojovky Majetek následujících firem v USA tamní ministerstvo financí zmrazilo a občanům USA s nimi zakazuje obchodovat: • Almaz-Antěj – výrobce raketových systémů země-vzduch • Bazalt – výrobce munice (včetně bomb a granátů) • JSC Sozvezdie – výrobce komunikačních a kntrolních systémů • JSC MIC NPO Mašinostrojenia – výrobce raket • Kalashnikov Concern – pobočka státní zbrojovky Rostec, výrobce palných zbraní • KBP – výrobce naváděných střel, především protitankových • Radio-Electronic Technologies – vývojář a producent elektronického bojového vybavení • Uralvagonzavod – státní výrobce různého vojenského vybavení a zbraní, zejména tanků 3) Ukrajinští separatisté Jsou na „černém seznamu“ USA, konkrétní postihy nebyly zvěřejněny. • Lidová republika Luhansk – převzala kontrolu nad částí území na východě Ukrajiny • Lidová republika Doněck – převzala kontrolu nad částí území na východě Ukrajiny; šéf tamní separatistiké milice Igor Strelkov odmítl mírový plán prezidenta Petra Porošenka • Alexandr Borodaj – samozvaný premiér Lidové republiky Doněck; někdejší poradce dnešního krymského premiéra Sergeje Aksjonova • Feodosija – firma, která dohlíží na krymský dovoz a vývoz (do března patřily její klíčové nemovitosti v přístavech ukrajinské plynové společnosti Naftogaz) 4) Politici Tito lidé se připojili na černou listinu osob, jejichž majetek je v USA zmrazen a kteří mají do země zakázán vstup: • Sergej Beseda – šéf 5. oddělení FSB pro zahraniční špionáž • Oleg Saveljov - ruský ministr pro krymské záležitosti, zodpovídá za integraci Krymu do Ruské federace • Sergej Něverov – zástupce předsedy Státná dumy, iniciátor zákona o připojení Krymu k Rusku • Igor Ščjogolev – poradce prezidenta Vladimira Putina ohledně Krymu

Evropská unie Evropské sankce se podle komuniké Evropské rady ze 16. července týkají financování nových projektů dvěma mezinárodními institucemi: „Evropská rada žádá Evropskou investiční banku, aby nevstupovala do nových projektů v Ruské federaci.“ (EIB dosud do Ruska investovala dohromady 1,6 miliardy eur, letos ještě ani cent.) „Členské země EU budou koordinovat činnost svých zástupců v představenstvu Evropské banky pro obnovu a rozvoj s cílem pozastavit financování nových aktivit.“ (EBRD dosud v Rusku investovala 24 miliard eur.) Zdroje: U. S. Department of the Treasury; European Council, EUCO 174/14

O autorovi| Daniel Deyl, deyl@mf.cz

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče