Jak rozbít koncepci zadávání zakázek

28. července 2014, 00:00 - ING. MARTIN ŘEHOŘEK
28. července 2014, 00:00

Centrální systém zadávání veřejných zakázek se rozplynul kvůli nedůslednosti státní správy

Když před pár lety přišlo ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) s projektem Národní infrastruktura pro elektronické zadávání veřejných zakázek (NIPEZ), řekl jsem si – konečně. Už nebudu muset hledat, kam veřejní zadavatelé „ukryli“ oznámení a zadávací dokumentaci veřejných soutěží. Vše bude centralizováno, dostupné na jednom místě. Velké zakázky budou zveřejňovány centrálně na způsob Centrální adresy a ostatní veřejné zakázky malého rozsahu, případně „podlimitky“ budou vyhlašovány na elektronických tržištích. Výsledkem snahy MMR a několika veřejných soutěží byl nakonec Informační systém o veřejných zakázkách (ISVZ) a pět elektronických tržišť veřejné správy. Vše vypadalo nadějně.

Ukázalo se, že jsem se radoval předčasně. Zpočátku se sice všichni zadavatelé snažili, aby oznámení o veřejné soutěži bylo včetně zadávací dokumentace na ISVZ. Velmi rychle si ale většina z nich zvykla ulehčit si svoji práci, a naopak ji velmi ztížit uchazečům. Na ISVZ začali publikovat pouze oznámení o zakázkách a zadávací dokumentaci schovali do dalších systémů.

To by mi ani tak nevadilo, pokud se přes odkaz z ISVZ dostanu k zadání. Vadí mi však, že mne veřejný zadavatel nutí k registraci do svého proprietárního systému, ve kterém zadání ukrývá. Dnes mám těch různých registrací za sebou opravdu hodně. Výsledkem je spousta účtů, které použiji jenom občas. Při představě, že potenciálních zadavatelů, kteří jsou schopni přijít s vlastním e­systémem, je zhruba osm tisíc, se toho fakt děsím.

A já se ptám: Proč se mám registrovat k proprietárnímu e­systému, který se snaží vypadat jako certifikované elektronické tržiště, když jím prostě není? Vždyť to je zcela proti konceptu elektronizace státní a veřejné správy, v rámci kterého má uživatel možnost používat pro přihlašování se k různým IT systémům jeden uživatelský účet.

Očekával jsem, že koncept veřejných zakázek půjde od NIPEZ ještě dál, vstříc uchazečům.

Například možností využít přihlašovacích údajů k datovým schránkám pro přístup k e­tržištím veřejné správy, která jsou součástí NIPEZ.

Skutečnost je však jiná. Nedůsledností státní správy se centrální systém zadávání veřejných zakázek rozplynul do mnoha dílčích proprietárních systémů. Proč se tak stalo?

Doufám, že to není jenom proto, že veřejný zadavatel chce dopředu vědět, kdo si stáhl zadávací dokumentaci, aby se zakázkou mohl případně manipulovat. Pokud by tomu tak bylo, pak je to zásadní popření celého principu transparentnosti zadávání veřejných zakázek a zejména rozbití koncepce zadávání veřejných zakázek. Proděláváme na tom všichni.

O autorovi| ING. MARTIN ŘEHOŘEK, výkonný ředitel Newps.cz

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče