JAK(NE)UTOPIT OTU PAVLA

18. července, 00:00 - Ondřej Stratilík
18. července, 00:00

Obce kolem Berounky se hádají kvůli přehradě, kterou nikdo nechce stavět

Rum! Kde je rum? Rychle ho dejte Míše!“ Před chvílí se cvakla“ pod jezem Čilá a jako každý vodák to teď musí zapít. Nic si z toho nedělej,“ utěšuje ji kamarád, zatímco si Míša prohlíží čerstvé modřiny pod koleny a škrábance od kamenů. Během chvíle je lahev tuzemáku prázdná, z lodi se vylije voda a pluje se dál.

Takovéhle situace se teď na Berounce opakují každý den. Vodácká sezona vrcholí a nepřekazí ji ani nízká hladina řeky. Ostatně je to znát i v kempech. Jitka Veselá, majitelka tábořiště Ahoj u Skryjí, už pár minut po poledni nepouští dovnitř auta. Je plno.

Z řeky co chvíli vystoupí další parta, aby se občerstvila a postavila stany.

Cestou do hospody se zastavují u karavanu Jitky Veselé, kde podepisují petici proti stavbě suché protipovodňové nádrže na Berounce. Lidem se tady zakazuje sbírat trilobity, že je tu vzácná příroda, ale nápad na přehradu najednou nevadí,“ lamentuje odpůrkyně stavby Veselá.

A není zdaleka jediná, kdo nesouhlasí se studií, s níž před několika měsíci přišlo Povodí Vltavy. Aby ochránilo usedlosti a obce na dolním toku Berounky a okraj Prahy před povodněmi, vytipovalo čtyři místa na řece, kde by mohla vzniknout až čtyřicetimetrová hráz, která by vysokou vodu zadržela v úzkých kaňonech.

Voda až ke stropu

Podle propočtů vodohospodářů by během stoleté vody mohlo nad hrází vzniknout jezero o rozloze až deset kilometrů čtverečních. Přehrada by před vysokou vodou ochránila 3615 staveb, naproti tomu 984 objektů by museli stavitelé zdemolovat a desítky lidí vystěhovat. Vznik obřího poldru by mohl vyjít až na pět miliard korun.

A i když by voda po několika dnech zase odtekla, místní mluví o definitivním konci vzácné krajiny. I kdyby povodeň přišla jednou za padesát let, úplně to tady zanese.

Krásný kraj Oty Pavla by byl definitivně zničen,“ obává se místostarostka Skryjí Milada Grillová.

S kalnou řekou by připlulo i množství kamení a bahna, které se usadí a vytvoří třeba i několik metrů vysokou vrstvu. Po opadnutí vody bude trvat několik týdnů, než majitelé kempů, vodních elektráren a starých mlýnů nánosy uklidí.

Detailně si tady koneckonců pamatují na následky povodní z roku 2002 a 2013. Berounka se tudy přitom jen prohnala a odtekla. Před čtrnácti lety jsem měl vodu ke stropu, v roce 2013 mi sahala k prahu,“ ukazuje majitel malého bistra pod skryjským mostem na svůj kiosek. Ale ono stačí, když jen trochu zaprší jako před dvěma týdny. Řeka se hned vylije, nechává po sobě strašně bordelu a zanese celou louku,“ pokračuje výčepní.

Nebudeme vám nic vnucovat

“e je vize přehrady ve skalách pod Křivoklátem přece jen bizarní, nakonec uznalo i samo Povodí Vltavy. Na začátku prázdnin rozeslalo na obecní úřady zásadní dopis. Státní podnik Povodí Vltavy nemá ambici někomu něco vnucovat,“ napsal Petr Kubala, generální ředitel povodí.

Především díky postoji odpůrců a jejich hlasitým akcím zatím vodohospodáři od vize protipovodňové přehrady couvají.

Jenže co by se mohlo jevit jako příběh se ššastným koncem pro řeku a přírodu, znamená další vyhrocení situace.

Kubalův dopis naštval obce a města na dolním toku, které už od povodní v roce 2013 žádají po povodí, aby zajistilo jejich ochranu před velkou vodou. Z dřívějších studií vyplynulo, že žádná jiná opatření v této oblasti nedokážou zadržet tolik vody jako poldr. Což ostatně znovu ve svém dopise potvrzuje i Petr Kubala.

A proto se radnice na Dolní Berounce ke stavbě hráze upínají. Jako například Lety u Dobřichovic. Stávající ochrana proti vodnímu živlu vybudovaná v polovině minulého století už nefunguje OE když v srpnu 2002 přišla povodeň, bez potíží valy překonala konala a zalila čtvrtinu obce včetně 93 rodinných domů, sokolovnu, mateřskou školu i obě hospody. Mnohatýdenní odklízení vyšlo na 7,5 milionu korun, další miliony stály opravy.

Zdejší starostka Barbora Tesařová už několikrát prohlásila, že ve stavbě hráze vidí jedinou možnost, jak zachránit lidi a jejich obydlí.

A Lety nejsou jediné. Poldr chce většina ze členů Svazku obcí Regionu Dolní Berounka. Dopis z Povodí Vltavy budeme projednávat na chystané schůzi svazku obcí,“ nechce zatím starosta Dobřichovic Petr Hampl odhalovat další kroky. Dá se očekávat, že přehradu budou prosazovat dál. Sto let plánů

Odpůrci stavby jsou proto stále ve střehu. Nic není u konce, petiční akce pokračuje a b čuje dál,“ reaguje Jitka Veselá. Místostarostka Skryjí Milada Grillová se připojuje: Je jen otázkou času, kdy ten nápad zase někdo vytáhne.“

Plán na výstavbu mohutné křivoklátské přehrady není vůbec nový. Poprvé se o ní uvažovalo před sto lety, až před druhou světovou válkou ale přišlo konkrétní zadání. Díky nádrži mělo okolí získat vodu i elektrickou energií.

Po roce 1938 vymysleli Němci úplně jiný plán OE přehrada měla sloužit jako zásobárna vody, jíž by se vylepšovala splavnost Labe. Po roce 1948 se vodohospodáři vrátili k původní myšlence. Komplikované přípravné práce ukončilo na sklonku 80. let minulého století vládní usnesení.

Proto není jasné, co se může stát, když někdo studii Povodí Vltavy opráší, nebo s jakým postupem přijdou lidé z Dolní Berounky. Odpůrci poldru chtějí na vládu a na ministry zatlačit, aby myšlenku definitivně pohřbili zákonem.

Politici ale zatím krčí rameny. Takovou normu nikdo nepřipravuje. Zaklínají se, že Křivoklátsko se obejde bez speciální legislativy. Záměr na výstavbu suché protipovodňové přehrady se v těchto podmínkách jeví nerealizovatelný a odpor veřejnosti tam bude vždy,“ myslí si Richard Brabec (ANO), ministr životního prostředí. Důvody, které by stavbu přehrady vrátily do hry, by musely být opravdu katastrofické OE například velká povodeň,“ uklidňuje lidi na Horní Berounce. Těm ovšem přešlapování politiků nestačí.

žádají jasné rozhodnutí, k němuž by zákonodárce měly přinutit petice, kde je dnes více než deset tisíc podpisů.

Stopku výstavbě by nicméně mohl dát uvažovaný Národní park Křivoklátsko. Jeho smyslem je zakonzervovat zdejší přírodu. Obyvatelé oblasti OE včetně odpůrců přehrady OE se ale bojí, že s národním parkem by přišla řada omezení a zákazů, které by znepříjemnily zdejší život a podnikání.

Co takhle vyčistit dno?

Podle chalupářů a starousedlíků, pro něž je Berounka smyslem života a knížky jejího obdivovatele Oty Pavla povinnou četbou, řeka dokáže pojmout daleko víc vody, pokud se bude pravidelně čistit od nánosů a kamení. V některých místech by se tak koryto prohloubilo více než o jeden metr a lépe zvládalo vyšší průtoky.

U takových slov souhlasně pokyvují hlavou chataři z osady pod zvíkoveckým mostem. Starší z nich si ještě pamatují na nebožtíka Beneše, který kdysi vjel do řeky se svým lopatkovým bagrem a dno vyčistil. I když je to už několik desítek let, od té doby se prý nikdo jiný k takové očistě neodhodlal.

Diskuse o přehradě zajímá i botaničku Petru Procházkovou. Na Berounce teď tráví rodinnou dovolenou. S nohama ponořenýma v líné řece tvrdí, že pokud by na ní vznikla přehrada, zmizejí odtud vzácné druhy vodních rostlin.

A bojí se i toho, že přijde o místo, kam pravidelně jezdí na prázdniny. Na střídačku sjíždíme všechny naše řeky, takže na Berounce jsme jednou za pět let.

A když to srovnám, tak takhle klidnou a zatočenou řeku u nás nikde jinde nenajdete,“ tvrdí.

Shoduje se s ostatními vodáky. I když většina z nich zná řeku jen z lodě nebo z kempů, nyní podepisují petici proti přehradě hlavně oni. Podle jednoho z nich, který si právě molitanovou houbou vysouší loď pod jezem, by si už nikdo nemohl ověřit, jak to Ota Pavel myslel, když stráně nad řekou popisoval jako krásnou zahradu či zámecký park. Možná by úplně stačilo, kdyby lidi na dolní řece přestali stavět domy zbytečně blízko vody v zátopových oblastech,“ zvedá pádlo a se zvoláním ahój!“ se odpichuje od břehu.

I kdyby povodeň přišla jednou za padesát let, úplně to tady zanese. Krásný kraj Oty Pavla by byl defi nitivně zničen. Možná by úplně stačilo, kdyby lidé přestali stavět domy zbytečně blízko vody v zátopových oblastech. Jenže co by se mohlo jevit jako příběh se šťastným koncem pro řeku a přírodu, znamená jen další vyhrocení situace.

Křivoklátská přehrada Studii posuzující možnosti výstavby suché přehrady na horním toku Berounky si nechalo vypracovat Povodí Vltavy. Chtělo tak vyjít vstříc obcím na dolním toku, které po povodních v roce 2013 žádaly větší ochranu před velkou vodou. Hráz, která může být dlouhá až 220 a vysoká 30 metrů, by mohla vzniknout v jednom z těchto čtyř míst: u Čertovy skály, Nezabudic, Branova či Roztok. Případná stavba by spolkla až pět miliard korun.

O autorovi| Ondřej Stratilík, stratilik@mf.cz

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče