Jak naplnit košík

11. srpna 2014, 00:00 - IVA RADOSTOVÁ
11. srpna 2014, 00:00

Češi potřebným pomáhají, korporátní charitu však brzdí daně V České republice žije bezmála 15,4 procenta lidí ohrožených chudobou nebo sociálním vyloučením. Více než milion a půl lidí denně řeší, zda své peníze utratí za jídlo, nebo bydlení a věci jako léky či oblečení. Lidé ve finanční nouzi proto často volí laciné varianty stravování, v obchodech kupují nejlevnější potraviny, mnohdy hladovějí a v důsledku ohrožují své zdraví. Pomoc pak nacházejí v humanitárních organizacích, ale ty jim bohužel ani nejsou schopny pouze ze svého rozpočtu uhradit veškeré potraviny, které by měli mít.

Přitom potřebují pomoc také. Žádají o ni potravinové banky, které jídlo pro sociálně slabé shromažďují. A banky, aby nezely prázdnotou, žádají zase o pomoc další a další instituce. Řetězec pokračuje, jedni se obracejí na druhé a problém stále zůstává v zemi i s kořeny.

Klíčovou organizací v tomto systému je Česká federace potravinových bank, která od roku 2006 v České republice ročně shromažďuje a předává chudým stovky tun potravin.

Jednotlivé potravinové banky skladují a distribuují potraviny do více než 150 charitativních a sociálních zařízení po téměř celé republice, přes která na 25 tisíc lidí v nouzi dostává čas od času potravinovou pomoc.

DAŇ Z DOBROČINNOSTI Na zabezpečení takového množství potravinové pomoci je potřeba značné množství potravin, kterého se však nedostává. Není to ani tak neochotou pomoci, jako spíše podmínkami, které ti, kteří ono potravinové bohatství vlastní a rádi by jej darovali, k darování mají.

Obchodní řetězce, podílející se na zásobování potravinových bank spolu s prvovýrobci, podniky potravinářského průmyslu a státem, jenž dodává potraviny z národních přebytků, nemají svou pozici lehkou. Na skladech jim často zbývá mnoho zboží, kterému prošla lhůta minimální trvanlivosti a do prodeje za plnou cenu už není vhodné. V rámci svých strategií společenské zodpovědnosti by pak rádi toto zboží darovaly ve prospěch sociálně slabších.

Jenže není dar jako dar, a že za dobré skutky se platí, v tomto případě platí dvojnásob, respektive 15 procent. Z každého darovaného zboží je totiž potřeba zaplatit daň v hodnotě 15 procent ceny zboží. A čím víc chcete pomáhat, tím více platíte. Možná se není čemu divit, že obchodní řetězce takové zboží raději vyhodí… ABSURDNÍ PLÝTVÁNÍ Podle statistiky Organizace OSN pro výživu a zemědělství přibližně třetina světové produkce potravin končí jako odpad. Likvidovány jsou mimo jiné právě i potraviny, které neodpovídají estetickým nárokům maloobchodních řetězců, nebo potraviny, kterým prošla doba minimální trvanlivosti, a to i přes to, že nejsou nijak zdravotně závadné a ani jejich kvalita není nijak snížena.

Jenom v Česku se vyprodukuje odhadem 729 tisíc tun potravinového odpadu ročně, což představuje víc než 69 kilogramů na osobu, v Evropské unii je pak ročně vyhozeno asi 89 milionů tun potravin, tj. cca 122 kilogramů na hlavu. Potravinářský průmysl se na potravinovém odpadu podílí z 39 procent.

Tato absurdní situace, která je důsledkem mnoha vlivů, způsobuje silnou ekologickou zátěž a problémy neřeší, naopak vytváří jiné, které se za pomoci dalších nákladů řeší. Přitom problém jednoho by mohl být řešením druhého, a vznikl by tak koloběh pomoci, díky němuž by se ušetřilo i vydělalo zároveň… POTRAVINOVÁ SBÍRKA Minulý rok se u nás díky aktivitě České federace potravinových bank, Armády spásy a odborné platformy firem Byznys pro společnost konala historicky první Národní potravinová sbírka na pomoc sociálně slabým, do které se zapojila široká veřejnost. V řadě obchodů po celé republice bylo možno do speciálních nákupních vozíků darovat trvanlivé potraviny, které posléze putovaly právě do potravinových bank a z nich do sociálních zařízení.

Vybralo se více než 66 tun potravin, jež následně zasytily ty z nás, kteří na jejich nákup nemají. Tato aktivita, zcela běžná v okolních evropských zemích, dala Čechům příležitost manifestovat, do jaké míry je téma chudoby zajímá. A zájem rozhodně nebyl malý.

Úspěch sbírky byl nejen srovnatelný s výsledkem v ostatních zemích, ale některé z nich, třeba Maďarsko, dokonce předčil.

Úspěch Národní potravinové sbírky přinesl nejen mnoho konkrétních kusů potravin, ale také příležitost k zamyšlení, jak je jednotlivci vnímáno hospodaření s potravinami. Na jedné straně je vidět velký zájem o řešení problému, na straně druhé ve firmách i v samotných domácnostech dochází ke značnému plýtvání (domácnosti jsou zodpovědné za 43 procent celkového objemu vyhozených potravin). Nebylo by lepší méně shromažďovat a více zohledňovat svět, ve kterém žijeme? Těm, kterým toto téma není cizí a nechtějí čekat, až se něco stane „shora“, organizátoři Národní potravinové sbírky opět dávají možnost přispět svou troškou do mlýna. Letos 22. listopadu se bude konat další ročník potravinové sbírky, v níž každý z nás může pomoci svým darem nebo dobrovolnickou aktivitou.

Z každého darovaného zboží je třeba zaplatit daň v hodnotě 15 procent ceny zboží.

O autorovi| IVA RADOSTOVÁ, Blue Gekko

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče