Jak krtek k pandě přišel

03. listopadu 2014, 00:00 - Miroslav Zámečník
03. listopadu 2014, 00:00

Politická servilnost vůči Číně obchodu nepomůže. Pro Peking zůstaneme okrajovým partnerem

Právě skončenou návštěvu českého prezidenta Miloše Zemana v Číně, kde byl přijat na nejvyšší úrovni se všemi poctami, můžete vnímat jako velký úspěch, ale také jako definitivní opuštění „havlovské“ zahraniční politiky a naprostý příklon k zahraniční politice motivované ekonomickým pragmatismem.

Přesněji řečeno, klasickým očekáváním, že když „učiníme bezpodmínečně vše, oč žádáte, můžeme v hloubi duše počítat s odměnou“. A tou by měla být těsnější ekonomická spolupráce – nové obchody, investice a větší příliv čínských turistů.

Média sice vyjmenovala podepsaná memoranda, počínaje budoucí spoluprací J&T a kapitálově silné čínské skupiny CEFC přes kontrakty ŽĎAS v hutnictví a První brněnské strojírny Velká Bíteš v leteckém průmyslu až po produkci animovaného seriálu, v němž si čínská panda má hrát s malým českým krtečkem. Při vší úctě k pandám a krtečkům, tohle na nějaký makroekonomicky postřehnutelný efekt pro českou ekonomiku nevypadá.

Je hezké, že mamutí Bank of China bude mít v Česku pobočku, nicméně centrála pro střední a východní Evropu nebude v Praze, ale ještě letos ji otevřou v Budapešti, kde se Viktor Orbán k obdivu k říši středu přiznal o hezkých pár let dříve. Dokonce ani toužebně očekávaná vzdušná Hedvábná stezka v podobě přímého leteckého spojení mezi Prahou a Šanghají ještě není napevno dohodnutá – Číňané, kteří nepochybně pragmatiky jsou, musejí přemítat nad tím, jakou přidanou hodnotu pro ně tahle větev novodobé Hedvábné stezky asi tak bude mít.

Ani obchod, ani investice

Český prezident sice hovořil jak z čínského zahraničněpolitického partesu, ale nic nenasvědčuje tomu, že by se v dohledné době něco změnilo na našem hlubokém deficitu v obchodu s Čínou. Za deset let od roku 2004 dosáhl kumulovaný schodek vzájemného obchodu astronomických dvou bilionů sto padesáti pěti miliard korun českých, jen za letošní leden až srpen pak necelých 192,5 miliardy korun. To samozřejmě nejde jen tak spravit a připusťme, že nenajdete člena EU, který by schodek v obchodě s Čínou neměl. Když to není v obchodu, pak by to mohlo být v investicích čínských společností v Česku, ale ani zde dosavadní výsledky nejsou slavné. V zemi působí dvě firmy se zaznamenáníhodným objemem výroby; v jednom případě se jedná o montovnu LCD televizorů společnosti Changhong v Nymburce, ve druhém o konzervárnu firmy Maling v Hrobčicích na Teplicku, která vyrábí lančmíty a vepřové ve vlastní šťávě. Alespoň něco, ale je dobré si kumulovaný objem investic, produkce, exportu i zaměstnanosti veškerých firem z kontinentální Číny působících u nás srovnat s firmami z Tchaj-wanu, což přece není v rozporu ani s pragmatismem, ani s politikou „jedné Číny“. Tchajwanci v Česku „zapustili“ seriózní peníze jako investoři (půl miliardy dolarů) a zaměstnávají tady osmnáct tisíc lidí, z toho 80 procent českých občanů. Jasně že jsou to v podstatě montovny kombinované se servisním střediskem, ale stejně jako nevadí konzervárna nebo montovna z kontinentální Číny, nemůže vadit ani ta z Tchaj-wanu a nezapomínejme, že Foxconn je z hlediska obratu za loňský rok šestou největší společností a třetím největším vývozcem v Česku. Kdybychom hledali opravdu významný high-tech projekt, na němž se budou podílet asijští investoři a přidaná hodnota bude vytvářena v Česku, pak je opět nutné konstatovat, že investoři jsou nikoli z Číny, ale z Malajsie, přičemž jedním z nich je bývalý dlouholetý malajsijský premiér Mahathir bin Mohamad. Oněch 200 milionů dolarů, které malajsijská Aspirasi Pertiwi SDN BHD investuje během příštích několika let do rozvoje letecké výroby v kunovickém Evektoru, umožní dokončit vývoj, podstoupit certifikaci a zahájit sériovou výrobu víceúčelového dvoumotorového letounu s kapacitou devět až 14 osob EV-55 Outback. Nic takového se v českém leteckém průmyslu nestalo už mnoho let a podpisu smluv letos v červnu v Kuala Lumpuru přihlížel nikoli prezident, ale český velvyslanec. České partnery navíc podle všeho nesužují obavy, že by investor sebral know-how a přesunul výrobu dokončeného a certifikovaného letadla někam k rovníku, což je v případě Číny jedna z opravdu široce sdílených obav, které se zakládají na opakované zkušenosti s tamní slabou ochranou duševního vlastnictví.

Hluboké koutou

Když už chceme být pragmatiky, tak do důsledků, neboť ve výsledku se úspěch neměří tím, zda vás přijal sám „Syn nebes“, ale na kolik korun lze s příslušným časovým odstupem efekt ekonomické diplomacie vyčíslit. Bude pozoruhodné sledovat, zda bezmála rituální koutou (úklona prováděná na znamení nejhlubší úcty před čínským císařem vkleče na kolenou s hlavou dotýkající se země), do nějž se česká zahraniční politika s nástupem nové vlády a prezidenta Miloše Zemana ve vztahu k Číně pustila, bude mít nějaký pro Česko příznivý ekonomický efekt. V minulosti se bohužel na příkladu několika států ukázalo, že čím výše Číňany na žebříčku prioritních zemí posunujeme a čím více vládních delegací s podnikatelským doprovodem k nim jezdí, tím neslavněji vypadají tvrdá exportní data. Silná negativní korelace by se v tom najít dala, ale jeden chce doufat, že tam není žádná kauzalita, tedy že se nedaří právě proto, že se až příliš snažíme. Prezidentská cesta do Číny ovšem neznamená jen názorně předvedený průlom v zahraničněpolitické doktríně České republiky, ale také velmi zvláštní způsob, jak si představujeme podporu českého byznysu při pronikání na zahraniční trhy, když ten byznys prokazatelně není český. Je celosvětově normální brát s sebou velký byznys, dělají to všichni, a pragmatik by měl přijmout i to, že se po boku prezidenta na setéma tkání s jeho protějškem ocitne nejbohatší podnikatel, kterého tímto u hostitele hlava státu podpoří a dá jeho záměrům v hostitelské zemi punc legitimity.

Národní svéráz to získává teprve tehdy, když si uvědomíte, že Home Credit Consumer Finance Co. Ltd., jakkoli je jeho „drajv“ impresivní a úspěch mu přejme, konsoliduje svoje výsledky v Nizozemsku, takže v Česku z této expanze neuvidíme ani korunu na daňových výnosech a také skoro nic na pracovních příležitostech. Z vlastnickoprávního hlediska by za expanzi Home Creditu v říši středu měl orodovat nizozemský premiér, či dokonce panovník, nikoli český prezident.

V současné Americe by to bylo bráno jako exemplární příklad „inversion“, tedy vyhýbání se korporátní daňové povinnosti změnou domicilu, což je momentální velký politický hit, a Obama by něco takového nepřežil. Nepřežil by to mimochodem ani žádný jiný prezident Spojených států, neboť spojení politiky s velkým byznysem při pronikání na zahraniční trhy je plus minus akceptováno, ale pod podmínkou, že daný v cizině podporovaný byznys vytváří doma pracovní místa a platí v mateřské zemi daně. Velmi obdobná by byla reakce v Británii nebo v Německu.

Že český prezident následně odletí soukromým letadlem pronajatým dvěma mocnými a vlivnými finančními skupinami, aby ušetřil dvě hodiny za mezipřistání a stihl všechny ceremonie státního svátku, je jenom dokreslující detail, sám o sobě docela charakteristický. Takhle tady žijeme a myslíme a už nám to ani nepřijde. l

Český prezident hovořil jak z čínského zahraničněpolitického partesu, ale nic nenasvědčuje tomu, že by se v dohledné době něco změnilo na našem hlubokém deficitu v obchodu s Čínou. 2 155 000 000 korun činí kumulovaný schodek vzájemného obchodu mezi Českem a Čínou od roku 2004

200 mil. USD investuje malajsijská Aspirasi Pertiwi SDN BHD v příštích několika letech do rozvoje letecké výroby v kunovickém Evektoru

18 tisíc lidí zaměstnávají v Česku tchajwanské firmy, z toho je 80 procent Čechů

O autorovi| Miroslav Zámečník • zamecnik@mf.cz

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče