Jacek se blíží

02. května, 00:00 - Vadim Fojtík
02. května, 00:00

Polští těžaři se snaží přebrat OKD odběratele. Zatím se jim to nedaří

Když jeden z manažerů polské těžební rmy Kompania Weglowa předčítal na poradě vedení společnosti z novin pasáže o situaci OKD v sousedním Česku, zářila z něj spokojenost. „Nejsme v tom sami,“ mohl si myslet on i jeho kolegové. A vyrazili do protiútoku. Podle informací týdeníku Euro před několika týdny vyjeli do Česka sondovat situaci zástupci polských těžebních rem.

„Několik polských obchodníků již oslovilo pár největších českých odběratelů uhlí z OKD s tím, že jsou ochotni nabídnout lepší cenu, servis a že u nich nehrozí, že skončí v konkurzu,“ potvrdil dobře informovaný zdroj. Dle dalších zdrojů již polští vyjednávači ohledávali terén mimo jiné ve rmách ČEZ, Arcelor­ Mittal Ostrava nebo Alpiq.

Zatím prý neuspěli. Ale pokud má OKD do budoucna fungovat alespoň v nějaké životaschopné formě, může být polská konkurence velkým problémem. Proč Důvodů je několik. Třeba ten, že OKD v době konjunktury vyběhlo s některými tradičními českými odběrateli s tím, že dostane v zahraničí lepší ceny. I proto rma vyváží zhruba 55 procent produkce, většinou do Polska. Tady ale roste tlak na odběratele, aby brali především domácí, tedy polské uhlí.

MILIONY NA SKLÁDCE

Co se týče černého uhlí, je situace ve střední Evropě poněkud odlišná od zbytku kontinentu. Evropské odběratele z větší části zásobují obchodníci s uhlím z Austrálie a USA. Jenže přivézt ho do přístavu, přeložit na vlak a dovézt až na Ostravsko a okolí je pořád dražší než ho odebírat od místních těžařů. I proto OKD a jeho polská konkurence přežívají tak dlouho.

Zatímco Česku vytěžitelné zásoby (tedy surovina, jejíž dolování dává aspoň trochu ekonomický smysl) černého uhlí již pomalu, ale jistě docházejí, v sousedním Polsku ho mají na rozdávání. Země má největší zásoby černého uhlí v Evropě. V devatenácti dolech se ročně vytěží asi sedmdesát milionů tun uhlí, polské doly ale mají potíže s odbytem.

Na přelomu loňského a letošního roku na jejich skládkách leželo více než osm milionů tun černého uhlí a dalších více než sedm na skládkách elektráren. Stejně tak jako OKD má i většina polských dolů problémy s rentabilitou provozu. S výjimkou dolu Bogdanka, který těží hlavně dražší koksovatelné uhlí, jsou ve ztrátě.

Jenže tady je další velká hrozba pro OKD, polský stát jako majitel dolů chce do jejich záchrany a ozdravění investovat v přepočtu miliardy korun, k čemuž se snaží získat povolení v Bruselu. Současně s tím provádí, i když pozvolna, restrukturalizaci těžebního průmyslu. Připravují se opatření, která mají částečně omezit dovoz konkurenčního černého uhlí do Polska. To vše za neustálého tlaku polských těžařů na pokles cen. Což je další tlak na OKD, který společnost nemusí zvládnout.

VĚTŠÍ DIVIDENDA NEŽ ZISK

I když právě v Polsku je paradoxně řešení, které by mohlo prodloužit existenci OKD o několik desítek let – polský důl Morcinek. Ve velkoryse projektovaném dole začala těžba v roce 1986, v roce 1999 ho ale kvůli vysokým ztrátám zavřeli. V těsném sousedství polské „jámy“ je na české straně důl ČSM, který je za současné situace schopen přežít do roku 2026. Pokud se ale využije jeho infrastruktura, je možné z české strany odtěžovat uhlí v sousedním polském revíru dolu Morcinek.

Celkem by tak bylo možné získat 53,5 milionu až 58,5 milionu tun černého uhlí, což je těžba na zhruba třicet let. Problém je v tomhle případě ale čas. Optimální by totiž bylo zahájit těžbu již příští rok. Reálné je získat všechna potřebná povolení až někdy po roce 2023, což by znamenalo, že bude zapotřebí udržet důl ČSM při životě dalších sedm let, než by začal vydělávat. Takže času moc není.

Toho ostatně nemá dost ani samotné OKD. Majoritní vlastník AHG neuspěl se svými vyděračskými metodami, kdy se snažil do záchrany OKD nančně zapojit český stát, a doly tak míří do insolvence. Je jasné proč – kvůli špatnému vedení rmy, poklesu cen uhlí a nepochopitelnému vyplácení neúměrně vysokých dividend, jejichž výše neodpovídá ziskovosti rmy.

V letech 2006 až 2012 vydala společnost OKD na dividendách 65,3 miliardy korun, přitom zisk rmy za zmíněné období dosáhl 34,7 miliardy korun. Výše celkově vyplacených dividend tedy představovala 188 procent dosaženého zisku v letech 2006 až 2012. Ještě je třeba upozornit, že v roce 2006 ovládl OKD Zdeněk Bakala a rok 2012 byl posledním, ve kterém skončila těžební rma v zisku.

„I proto vyzýváme představenstvo a dozorčí radu OKD, aby po minulých vlastnících žádaly navrácení části vyplacené dividendy, která je nad rámec standardního výplatního poměru,“ říká majitel rmy Arca Pavol Krúpa. Slovenský miliardář již několikrát upozornil, že je ochoten OKD od současných vlastníků koupit. Zatím neuspěl. Navíc v záchraně OKD má konkurenty, rmu chce provozovat společně trojice podnikatelů Paukner, Koláček junior a Ulčák. Kdo ale očekává záchrannou akci typu Kuře pomáhá, bude zklamán. Marže z prodeje uhlí jsou stále zajímavé a dostat se k detailům obchodních kontraktů OKD má také svoji velkou cenu.

O autorovi| Vadim Fojtík, fojtik@mf.cz

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče