Invaze barbarů

22. června 2015, 00:00 - MIROSLAV ZÁMEČNÍK
22. června 2015, 00:00

Online bankovní služby mění trh. Banky, které zaspaly, skončí Mohamed El-Erian si právem klade otázku, kudy se budou ubírat finanční služby pod dvojím tlakem regulátorů a inovací. Začněme z jiné části světa, z té, kde je bankovní účet výjimkou, kde skoro nikdo není pojištěn a kde nejlepší zabezpečení ve stáří představují děti a rozvětvená rodina. Odhadem dvě a půl miliardy lidí na téhle planetě totiž bankovní účet nemají, a pokud nějaké úspory drží, jsou buď pod matrací, anebo třeba zhmotnělé ve stádu koz. Dostat úvěr je ještě obtížnější, jestliže nechtějí spoléhat na „neformální bankéře“ na bicyklech a zaplatit lichvářský úrok. V řadě kultur přitom rodina či komunita působí nejen jako sociální záchranná síť, ale i jako velká bariéra akumulace kapitálu. Jinými slovy, když jste při penězích a máte z čeho pomáhat, jste v rámci rodiny vázáni povinností pomoci, a potřebných se najde vždy dost. O peníze tedy brzy přijdete.

V tomhle prostředí je mobilní telefon darem z nebes, protože dnes už musíte být v opravdu velké díře, abyste neviděli i v rukou chudáků mobily. A kde jsou mobily, tam je i infrastruktura a prostor pro mobilní aplikace, které umožňují levný a spolehlivý platební styk. Zprostředkovávají také informace o cenách na trzích a následně i mikropůjčky a spoření v drobném. V ekonomickém rozvoji hrají finanční služby obrovskou roli. Sehrály ji v devatenáctém století v Česku, sehrávají ji dneska v rozvojových zemích, kde přeskočily celou vývojovou etapu výstavby klasické finanční infrastruktury a přešly rovnou do mobilních technologií.

teCHNOlOGiCKÁ aFriKa V Keni využívají mobilního platebního styku tři čtvrtiny dospělého obyvatelstva. Tito lidé zároveň poprvé v životě mohou ukládat peníze a půjčovat si za rozumných podmínek. Ty jsou dány nesrovnatelně nižšími provozními náklady, než mají mikrofi nanční instituce, které sice působí v terénu, ale jejich obchodní model je drahý. Naopak mobilní technologie představují základní platformu, která se zaplatí již ze základních telefonních služeb. Zároveň poskytuje množství dat, jichž je možné využít pro hodnocení klientů (například kdo pravidelně nabíjí kartu a ukládá peníze, ten je dobrým potenciálním dlužníkem).

V kombinaci s biometrickými občankami pak máte systém, který umožňuje jednoznačně identifi kovat klienta, a vyhovuje tak i požadavkům regulátorů. Občanky s biometrickými prvky dnes vydává také více než miliardová Indie a nejlidnatější africká země Nigérie začala loni vydávat biometrické občanky rovnou s dobíjecí platební kartou, do čehož se chytře zapojila společnost MasterCard.

Čínská vláda vydala svým technologickým obrům v podobě Alibaby, Tencentu, Baidu nebo Xiaomi bankovní licence. Jejich online banky budou primárně konkurovat kartelu čtyř čínských polostátních bank. Dělají to hlavně jednodušším platebním stykem (například Alipay) nebo svými fondy peněžního trhu, nabízejícími podstatně lepší výnos než klasická bankovní depozita. A když už jsme u toho, co si o tom asi tak myslí stratégové v PPF, kteří spojovali s čínským HomeCreditem velké naděje? Ten poskytuje splátkový prodej pořád v kamenných obchodech.

Podle průzkumu firmy McKinsey 70 procentům dotazovaných Číňanů nevadí představa, že budou mít jenom online účty. Vysoká penetrace chytrých mobilů v Číně v kombinaci s vyspělým ekosystémem velkých technologických firem, které disponují daty o svých klientech, přímo volá po tom, aby to čínským bankám „natřely“. To, že na trhu je prostor v podobě úrokového diferenciálu, tedy rozdílu mezi úroky, které platí soukromé firmy na úvěrech a které dostávají střadatelé na vkladech, potvrzuje rychlý rozvoj paralelního financování v podobě peerto-peer (P2P) úvěrových platforem. Ty bez bankovního zprostředkování přímo propojují potenciální věřitele s dlužníky a jsou dneska v Číně větší než ve Spojených státech a Británii dohromady.

Prostor pro nové bankovní služby neexistuje jenom v Číně, ale i ve vyspělých zemích, Česko nevyjímaje. Americký lídr P2P financování je postavený na poznatku svého zakladatele Renauda Laplanche, který si v polovině minulého desetiletí všiml, kolik dostává na běžném účtu a kolik dělají úroky na nesplaceném zůstatku na jeho kreditní kartě. Dnes je jím založený Lending Club, který má za sebou úspěšnou primární emisi akcií, lídrem na americkém trhu, přičemž nabízí investorům docela slušné zhodnocení a zároveň rozložení rizika. Umožňuje jim totiž financovat jenom zlomky (od 25 dolarů) požadovaných částek poskytovaných žadatelům o půjčku. Ti sice musejí projít skóringem (který intenzivně využívá nejrůznější datové zdroje), ale žádost je vyřízena rychle. Vše včetně podmínek splácení a úroků je přehledné, a hlavně žadatelé vše vyřídí online. To, že si mnohé banky ve své klíčové kompetenci nechaly ujet vlak, dokazuje skutečnost, že si od Lending Clubu půjčky kupují.

Narušitelé Ty firmy, které dovedou využít chytrých telefonů a propojit aplikace se svým byznysem, se nemusejí bát. Starbucks má úspěšnou platební aplikaci s dvanácti miliony uživatelů, protože jim každé jedenácté kafe dává zdarma.

Banky, které s úspěchem provozovaly svůj klasický obchodní model, čelí tomu, co před osmnácti lety nazval harvardský profesor Clayton Christensen „dilematem inovátora“, tedy rozhodováním, zda přijmout inovaci, kterou ještě klienti nevyžadují a která potenciálně nabourává marže, anebo naopak přijmout rytmus inovačních narušitelů a postavit se do čela pelotonu.

Najdete banky, které cílevědomě transformují svůj byznys a vytvářejí aplikace přitahující uživatele snadnými, personalizovanými a bezpečnými službami, jež nemusejí bezprostředně souviset se samotným bankovním byznysem. Důležité je, aby bankami protékaly peníze. Některé vsadily na kameru v telefonu, přičemž tyto kamery využívají nejen k ukládaní depozit (v Americe jsou dodnes běžné šeky) a placení složenek, ale i k převodům zůstatků na kreditních kartách. Z mobilu můžete poslat peníze rodině s osobním vzkazem a okamžitým dodáním anebo diskrétně o peníze upomenout třeba nájemníky nebo obchodní partnery, přičemž banka zařídí vše ostatní včetně přehledů, oznámení a upomínek.

Jsou banky, které chodí nakupovat do Lending Clubu. Ty skončí.

V Keni využívají mobilního platebního styku tři čtvrtiny dospělého obyvatelstva.

máš mobil? Příběh M-Pesy – mobilní finanční služby pro lidi, kteří nemají bankovní účet

2007

1 Telekomunikační firma Vodafone spustila pro Safaricom a Vodacom,

2 největší mobilní operátory v Keni a Tanzanii, platby a mikrofinanční služby s využitím mobilních telefonů: • transfer peněz a platební styk mezi uživateli • ukládání a výběr hotovosti (prostřednictvím sítě agentů Safaricomu, kteří přijímají vklady a nabíjejí účet, nebo naopak vyplácejí hotovost; lze i přes bankomaty) • placení účtů • nákup kreditů do mobilu • transfer prostředků mezi uživatelem a bankou (služba M-Kesho ve spolupráci s keňskou Equity bank nabízí mikropojištění, mikroúvěry a úročené vkladové účty) V Keni protéká přes M-Pesu objem peněz odpovídající polovině HDP země; služba má 17 milionů aktivních uživatelů. Kolik to stojí: převod 1000 KES (asi 250 korun) mezi uživateli stojí 15 KES (4 koruny), výběr 1000 KES v hovotosti od agenta 27 KES; vklady jsou bez poplatku.

2008

3 M-Pesa zavedena v Afghánistánu, kde mimo jiné jejím prostřednictvím dostávají výplaty afghánští policisté (mnozí si mysleli, že dostali přidáno, protože jejich šéfové si před zavedením výplat „přes mobil“ vybírali svůj desátek). Služba je velice úspěšná v převodech peněz, běžně se používá v P2P systémech, při splácení půjček i platbách za boží.

2011

4 Zavedena v Indii.

2013

5 Zavedena v Lesothu,

6 Mosambiku a Egyptě.

2014

8 Zavedena v Rumunsku; ani v Rumunsku není bankovní účet naprostou samozřejmostí, a tak se M-Pesa hodí.

2015

9 Zavedena v Albánii. V kombinaci s jednoznačnou indentifikací uživatele prostřednictvím občanského průkazu (Indie a Nigérie vydávají biometrické) brání systém praní peněz, ve spolupráci s bankou či více bankami umožňují mobilní technologie levné zpřístupnění finančních produktů a služeb v rozvojových zemích – velmi mocný nástroj ekonomického rozvoje.

Zdroj: www.safaricom.co.ke; archiv autora

O autorovi| MIROSLAV ZÁMEČNÍK, zamecnik@mf.cz

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče