Inspirace ze Švýcarska

10. června 2013, 00:00 - Slavoj Czesaný
10. června 2013, 00:00

K silným stránkám švýcarské ekonomiky patří konkurenceschopnost, nízké zadlužení a vysoká zaměstnanost i v dobách krize

Švýcarská ekonomika má přední postavení v seskupení zemí OECD téměř ve všech relevantních indikátorech makroekonomického vývoje. I v čase současné finanční a hospodářské krize se dařilo této zemi zvyšovat ekonomickou úroveň, jež v přepočtu HDP na obyvatele přesahuje 48 tisíc dolarů. Jde především o důsledek takového nastavení hospodářské politiky, které usiluje o souběh udržitelnosti ekonomického růstu a vnitřní a vnější makroekonomické rovnováhy.

Ke specifice růstu výkonnosti ekonomiky Švýcarska patří skutečnost, že se ve většině let poslední dekády pohybuje vůči eurozóně převážně v nadprůměru. Došlo jen ke krátkodobému a nehlubokému výkyvu HDP do recese, který se uskutečnil v roce 2009. Růstová stabilita se vyskytuje ve vývoji spotřeby domácností, pouze jednoroční výkyv byl evidován u investic. Špičkovou pozici má Švýcarsko v konkurenceschopnosti. Již několik let za sebou, a to v letech 2009 až 2012 zaujalo Švýcarsko první místo na světě v indexu konkurenceschopnosti.

Pozitivní indikátory Švýcarsko je zemí s nejnižší mírou nezaměstnanosti v Evropě, která ani v krizových letech nepřekročila čtyři procenta. Rovněž další indikátory trhu práce mají pozitivní vývoj, neboť růst zaměstnanosti, produktivity práce a mezd mají poměrně stabilní růstový trend. Míra zaměstnanosti převyšuje 80 procent a patří k nejvyšším na světě.

Dosažené výsledky prokazují velmi dobré institucionální nastavení pracovněprávní legislativy. Přitom specifikem švýcarské ekonomiky je, že i přes vysokou zaměstnanost nevznikají nadměrné inflační tlaky a inflace je dlouhodobě nízká a stabilní. Bez významnějších nestabilit se vyvíjely v předkrizové fázi hospodářského cyklu ceny bydlení, takže se nevyskytovaly problémy se splácením hypotečních úvěrů a rovněž zdraví bank nebylo tímto způsobem ohrožováno.

Silnou stránkou ekonomiky je i vývoj bilance veřejného rozpočtu, který vykazuje přebytky příjmů nad výdaji, a to globální dluhové krizi navzdory. Tento výsledek má značnou oporu v uzákonění vyrovnanosti veřejného rozpočtu. Přitom výdajová stránka veřejného rozpočtu nepřekračuje 34 procent HDP, takže v porovnání s jinými vyspělými zeměmi vykazuje Švýcarsko nízký stupeň přerozdělovacích procesů a zdanění, které tak nezatěžuje ceny a napomáhá v nemalé míře konkurenceschopnosti ekonomiky.

Významnou roli v úspěchu švýcarské fiskální politiky lze přičíst uplatňování přímých elementů demokratického vládnutí.

K dalším silným stránkám ekonomiky patří v porovnání s jinými zeměmi vyšší míra národních úspor, která se pohybuje kolem 33 procent HDP a vysoce překračuje míru investic. Běžný účet platební bilance tak má zpravidla dvojciferné přebytky a svědčí o efektech přímých investic v zahraničí.

Silná měna oslabuje export Určitým problémem švýcarské ekonomiky však byly nadměrné tlaky na posilování švýcarské měny. Ve vývoji ekonomiky bylo i přes výrazné posílení švýcarského franku dosaženo vnitřní i vnější makroekonomické rovnováhy, ale vývoz začal v posledních letech slábnout. Švýcarská centrální banka proto zavedla i některé méně konvenční nástroje měnové politiky, jako je horní limit na výměnu eura za švýcarský frank, a uplatňuje i intervence na devizovém trhu v případě potřeby švýcarskou měnu oslabit.

V záměrech dalšího směřování hospodářské politiky je zvýšení potenciálu ekonomického růstu za pomoci odlehčení daní fyzických osob a přesunutí zátěže na širší platformu daně z přidané hodnoty. K důvodům této změny v daňové struktuře lze zařadit možnost zvýšených daňových příjmů z rozsahově nemalé zahraniční turistiky.

Vycházeje z poznatků současné finanční krize diskutuje se rovněž možnost změny regulace dvou hlavních bank, u kterých se má v zájmu oslabení bankovních rizik zvýšit kapitálová přiměřenost o pět procent. K dalšímu záměru hospodářské politiky v budoucím období patří orientace na nákladově efektivní způsob dosahování energetických úspor v dopravě, v průmyslu a při renovaci domů.

Některé z cílů a nástrojů švýcarské hospodářské politiky, jako jsou zákon o vyrovnaném rozpočtu, výdajové limity, korekce nadměrného posilování měny, nízké daně posilující konkurenceschopnost, přesuny části rozhodovacích procesů do regionů a existence dostatečné pružnosti na trhu práce, lze považovat za inspirativní pro ty země, v kterých se dosud nedaří zvyšovat odolnost vůči krizovým situacím. l

Švýcarská ekonomika se ve většině let poslední dekády pohybuje vůči eurozóně převážně v nadprůměru.

O autorovi| Slavoj Czesaný • VŠE Praha

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče