Insolvence směřují k vnitřní očistě

11. dubna, 00:00 -
11. dubna, 00:00

Nesmí docházet ke kriminalizaci za transakce uskutečněné v dobré víře a v rámci řádné péče, varuje partner PRK Partners Václav Bílý

Rakouská klientela je často důležitá i pro společnosti s českými majiteli. Dobrým příkladem je významná česká advokátní kancelář PRK Partners. Ta s rakouskými klienty začínala a rakouské firmy, ale i společnosti z dalších německy mluvících zemí dodnes tvoří významnou část její klientely.

„Jednou z mnoha oblastí, kde jsme pro německy mluvící klienty pracovali, byly úpadky firem působících v České republice. Přitom právě insolvenční právo zahraniční investory dlouhodobě trápilo a kazilo jinak dobrou pověst českého podnikatelského prostředí,“ říká Václav Bílý, partner PRK Partners.

* Zažívá české firemní insolvenční právo dnes nějaké podstatné změny?

V poslední době se sice diskutují různé změny v oblasti oddlužení nepodnikatelů, nicméně to bude pravděpodobně běh na delší trať. Života firem se spíše dotýká zvýšený důraz na výkon dohledu státních zástupců nad zákonností insolvenčních řízení, chováním insolvenčních správců, dlužníka i věřitelů. Obecně lze totiž vypozorovat do určité míry systémové nastartování kontrolních mechanismů, které dlouho nefungovaly, byť je zákon znal a odborná veřejnost po nich již dlouho volala. Především se v rámci státního zastupitelství vytvořily odborné týmy analyzující konkrétní případy s cílem zjistit možná selhání. Současně státní zástupci začali ve zvýšené míře aktivně vstupovat do běžících insolvenčních řízení, kde vykonávají dohled. Na straně orgánů činných v trestním řízení je vidět nejen prohloubení odbornosti, ale také snaha o systematické rozkrývání nezákonných struktur, které bohužel často poškozují pověst českého insolvenčního práva. Výsledek těchto kroků je samozřejmě věcí konkrétních trestních řízení, nicméně obecný vliv můžeme pozorovat již dnes.

* Má tato aktivita nějaký dopad na běžnou praxi insolvenčních soudů a insolvenčních správců?

Určitě ano. Zvýšený dohled vždy způsobuje vyšší obezřetnost a pozornost všech zúčastněných subjektů. Státní zástupci navíc často mají operativní poznatky z vlastních vyšetřování, tedy mohou vidět a hodnotit skutečnosti, které soud nevidí a vidět nemůže. Navíc nedávno začalo ministerstvo spravedlnosti více akcentovat svou dohledovou roli nad činností konkrétních insolvenčních správců. Systém tedy směřuje k vnitřní očistě.

* Ovlivňuje tento posun i dlužníky a věřitele?

Tento trend se obou skupin dotýká velmi významně, protože represivní složky státu sledují jak chování dlužníka a jeho managementu v době před insolvenčním řízením a v jeho průběhu, tak i chování a kroky věřitelů. Ukazuje se totiž, že mnoho ze sporných případů není či nebylo výsledkem chování jednotlivců, ale šlo o koordinované kroky více subjektů, jejichž důsledkem bylo poškození ostatních věřitelů. Jedná se většinou o aktivitu s velkým škodným důsledkem, mnohdy konanou s vysokým stupněm sofistikovanosti.

* Lze z popsaného trendu vypozorovat nějaká doporučení pro management dlužníků a věřitelů?

Aktuální vývoj ve skutečnosti nepřináší žádné právní novinky, pouze se realizují a naplňují kontrolní schémata, jimiž insolvenční a korporační právo již několik let disponuje. Pro standardní corporate governance či compliance tento trend nebude velkým překvapením. Připravit se nicméně musíme zejména na to, že policie, resp. státní zástupci budou v blízké době hledat hranice toho, kam až mohou ve svém dohledu podle zákona jít, což může přinést negativní důsledky i pro poctivé věřitele. Řada případů je skutkově velmi složitá, a bude proto kladen větší důraz na vysvětlení či notifikace ze stran všech možných účastníků. Management věřitelů by proto měl více sledovat to, jak se chová dlužník, nevykazuje-li nestandardní chování, zda obchodní transakce, která se uskutečňuje, je ekonomicky obvyklá apod. Více se bude také klást důraz na zachování péče řádného hospodáře při jednání s dlužníkem nebo jinými věřiteli, což by se mělo projevit v jejich dokumentaci pro jejich zpětný přezkum apod. Je zároveň důležité, aby nedošlo k vychýlení kyvadla na druhou stranu. Subjekty zúčastněné na řešení insolvence se nesmějí bát kriminalizace za transakce uskutečněné v dobré víře a v rámci řádné péče.

* Domníváte se, že zmíněný trend systémově českému právu pomůže?

Jak jsem zmínil, popsaný trend je projevem skutečné aplikace platného práva, legislativně se nejedná o novinku. Jde spíše o reakci na projevy deviace v těle insolvenčního práva. Valná většina insolvenčních řízení probíhá standardně. Domnívám se, že aktuální trend je projevem sice možná opožděného, ale o to razantnějšího zásahu toho, kdo je k tomu podle práva povolán a kdo se má starat o zákonnost insolvenčního řízení. Očekávám, že v důsledku takovýchto represivních kroků dojde k další kontrole insolvenčních správců a k tlaku na vyšší transparentnost rozhodování soudů.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče