Hvězdná chvíle Prahy

17. prosince 2012, 00:00 - Jakub Křešnička
17. prosince 2012, 00:00

České firmy mají větší šance zapojit se do kosmického průmyslu. Prostřednictvím GSA se má proinvestovat až 250 miliard eur

Když kněžna Libuše pronášela svoji věštbu, kterak se sláva města velikého bude dotýkati hvězd, netušila, že její vidina se vyplní v roce 2012. Na začátku září se v pražských Holešovicích slavnostně otevřely brány GSA, evropské agentury dohlížející na projekt Galileo. Jistě netřeba připomínat, že jde o globální navigační satelitní systém konkurující americkému GPS. V budoucnu bude o GSA i Praze slyšet stále více, i s jejich pomocí se rozdělí investice v miliardách eur. Šanci mají i malé české firmy.

„V Evropském parlamentu jsme se speciálně zasazovali o to, aby v projektu Galileo připadlo 40 procent přímých investic na subdodávky malých a středních firem pro velké hráče. Podle odhadu se v aplikacích navazujících na projekt Galileo očekávají do roku 2025 investice až 250 miliard eur,“ říká poslanec Evropského parlamentu Vladimír Remek, první kosmonaut ze zemí dnešní Evropské unie.

Úspěšný rok Pro projekt Galileo byl rok 2012 vyloženě úspěšný. Během října se na oběžnou dráhu dostaly další dva satelity pro budoucí navigační systém, takže na orbitě už obíhají čtyři družice schopné ostrého provozu. Zajištěno je i financování a výroba celkem 24 družic pro příští dva roky.

Evropská kosmická agentura ESA, která projekt Galileo zajišťuje, navíc nehlásí žádné problémy s realizací projektu. Znamená to, že do konce roku 2014 by mělo být v provozu plné pokrytí vybraných služeb spojených s Galileem. Tou dobou už bude panovat pořádný ruch i v kancelářích GSA, která se do budovy bývalé České konsolidační agentury přestěhovala z Bruselu. „Otevření sídla v Praze je prvním úspěchem agentury. Dalším úkolem, který před agenturou stojí, je převzetí odpovědnosti za řízení programu EGNOS od ledna 2014 a Galileo od roku 2016,“ uvedl s odkazem na rozšiřování agendy GSA její ředitel Carlo des Dorides.

Úspěchem pro Česko byla i v listopadu udělená bezpečnostní akreditace pro pražské sídlo. Certifikací musely projít nejen procesy pro nakládání s daty, ale i k tomu určené procesy. Pro zabezpečení utajovaných informací se muselo například zabránit i parazitnímu elektromagnetickému vyzařování (PEV) počítačů a serverů, z něhož se dají vyčíst citlivá data. České měřicí systémy PEV přitom podle Jaroslava Šmída, náměstka ředitele Národního bezpečnostního úřadu, koupilo i NATO.

„Proces stěhování proběhl oproti všem předpovědím takzvaných expertů bez problémů a v rekordně krátké době. Nešlo jen o přípravu budovy, ale také o vyjednání hostitelské a nájemní smlouvy, kde se ve spolupráci s ministerstvem zahraničí podařilo udělat velký kus práce v relativně krátkém čase,“ říká Karel Dobeš, vládní zmocněnec pro spolupráci s GSA a také mluvčí a člen Koordinační rady ministerstva dopravy pro kosmické aktivity v ČR.

Při zmínkách o ministerstvech a stále se objevujících výměnách ministrů a plánech slučování resortů se člověk neubrání otázce, jak by takové změny mohly projekt Galileo a jeho fungování v Praze ovlivnit. Dobeš z toho obavy nemá, všechny kosmické aktivity Česka jsou řízeny právě Koordinační radou. Jejími členy jsou zástupci všech zainteresovaných ministerstev i Úřadu vlády. Navíc jen během šestileté snahy Česka o získání agentury pro Prahu se na dopravě vystřídalo šest ministrů a dvojnásobek náměstků. A samotná vláda se obnovila třikrát.

Místo pro každého Do Prahy se v listopadu přestěhovalo 45 zaměstnanců GSA, z nichž zhruba deset pocházelo z Česka. V současnosti v úřadu pracuje už přes šedesát lidí. Jejich počet bude postupně růst spolu s rozšiřující se agendou GSA. Koncem příštího roku už by v pražských Holešovicích mělo pracovat 180 zaměstnanců agentury.

Šanci na přijetí má každý, kdo splní požadavky. GSA rozdíly mezi národnostmi nedělá a ani Evropská komise zatím žádné poměry nepožaduje. Pro výběrová řízení do pracovních pozic stačí jen sledovat internetové stránky GSA. Aktuálně se například do Prahy hledají tři lidé do oddělení lidských zdrojů se základním platem pohybujícím se okolo tří tisíc eur měsíčně. Evropský plat v Česku je sice díky přepočtům Evropské komise o něco nižší než například v Belgii, Británii nebo ve Francii, kde sídlí další instituce spojené s Galileem, na druhou stranu čeští zaměstnanci nemusejí řešit obtížnější rodinné stěhování a umístění dětí do škol. Větší šanci na zapojení do kosmického průmyslu mají i české firmy. Děje se tak i kvůli zvýšení českých členských příspěvků do programů Evropské kosmické agentury (ESA).

Dosud platilo ministerstvo dopravy spolu s ministerstvem školství ročně zhruba 285 milionů korun, pro nejbližší roky částka v listopadu narostla přibližně o 90 milionů korun.

„Kosmická kancelář je financována právě z příspěvků členských států. Investice do volitelných programů se prostřednictvím zakázek ESA vrací členskému státu až z devadesáti procent,“ vysvětluje Jiří Kolář, ředitel České kosmické kanceláře a nově také viceprezident Mezinárodní astronautické federace.

I když zakázky pro ESA většinou získávají zavedené koncerny jako EADS Astrium či Thales Alenia Space, se subdodávkami mají české firmy bohatou zkušenost. Za poslední čtyři roky bylo uzavřeno téměř 60 kontraktů s českou účastí a ministerstvo dopravy očekává, že v příštím roce to bude zhruba dvacet dalších. „Předností investic do kosmických technologií je právě jejich komplexnost a přesah oblastí od výzkumu přes výrobu až k využití

v různých službách. Návratnost investic se pohybuje mezi čtyř- a pětinásobkem,“ připomíná Dobeš.

České firmy se podílejí třeba na vývoji součástek pro novou nosnou raketu ESA. Ta má být lehčí, a tím i ekonomičtější na provoz.

S výpočty pomáhal například Výzkumný a zkušební letecký ústav, firma SYNPO zase vyvinula izolační vrstvu pro palivové nádrže na kapalný vodík.

„Teď čeká náš polymerní systém s obsahem nanočástic několik testování, než se ozkouší přímo ve vesmíru,“ řekl vedoucí programu Jiří Zelenka, který v SYNPO řídí České centrum pro nanostrukturované polymery a polymery z obnovitelných zdrojů. Pokud testy izolačního nátěru dopadnou dobře, může si ho firma nechat patentovat a využít i komerčně. Uplatnění by našel například v leteckém nebo automobilovém průmyslu.

A nemusí zůstávat jen u evropských projektů.

Příkladem může být i brněnská firma Frentech, která se přes spolupráci s ESA vypracovala během tří let mezi špičkové dodavatele kosmické mechaniky. Výrobky dodává například i pro novou generaci amerických komunikačních družic Iridium Next. Výsledkem tohoto projektu bude vyslání 81 telekomunikačních družic na oběžnou dráhu Země. Při rozevírání jejich solárních panelů pomůže družicím právě přesná mechanika z brněnské firmy. „Je za tím spousta dřiny. Musíte cestovat po konferencích, nebát se investovat a koneckonců dělat i chyby,“ popisuje ředitel společnosti Pavel Sobotka.

Aplikované šance Všechny zmíněné aspekty ostatně při spolupráci na projektech pro ESA zdůrazňují zástupci Koordinační rady ministerstva dopravy pro kosmické aktivity v ČR i České kosmické kanceláře, kteří se jinak umějí vzájemně pěkně „špičkovat“. Firmy, které se chtějí uplatnit v kosmickém průmyslu, musejí mít nejen vysokou technickou úroveň, ale měly by zvládat i perfektní dokumentaci celého procesu, komunikaci s partnery. V evropské konkurenci se hodí i ostré lokty.

Největší šanci mají firmy v oblasti aplikací, které využívají navigační systém Galileo, jenž bude podstatně přesnější než jeho americký protějšek GPS. Jejich zvyšující se zájem i připravenost ukazuje i zapojenost do soutěže Galileo Masters. „Cílem soutěže je posílit aktivní vztah odborné i široké veřejnosti ke globálním družicovým navigačním systémům a zároveň stimulovat vznik nových aplikací postavených na GNSS. Bez podpory navigačních technologií není možný ani komplexní rozvoj dopravních systémů, a proto chce ministerstvo dopravy tento sektor i nadále podporovat. Těší mě, že regionálního kola se letos zúčastnilo patnáct soutěžních nápadů, což je nejvyšší počet od zapojení ČR do soutěže v roce 2005,“ uvedl při předávání ocenění za Českou republiku tehdejší ministr dopravy Pavel Dobeš.

V Praze i holešovickém sídle GSA bude příští rok rušno. Chystá se vynesení dalších družic na oběžnou dráhu, testování systému v reálných podmínkách i dokončení pozemní infrastruktury. GSA bude pracovat na komunikaci s průmyslem i institucemi pro přípravu aplikací pro Galileo i systém EGNOS, který se již používá pro leteckou dopravu.

„V příštím roce by také měla začít úzká spolupráce mezi GSA a nově založeným GNSS Center of Excellence v Praze. Ve spolupráci s ministerstvem dopravy se budou pořádat odborné konference a informační workshopy pro firmy i výzkumné instituce,“ upozorňuje Karel Dobeš na to, co by si čeští zájemci o kosmické zakázky neměli nechat ujít. l

Koncem příštího roku už by v pražských Holešovicích mělo pracovat 180 zaměstnanců agentury

O autorovi| Jakub Křešnička • kresnicka@mf.cz

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče