Hubenější rok

08. října 2012, 00:00 - Dáša Hyklová
08. října 2012, 00:00

Nižší výkonnost ekonomiky se podepsala i na kontech nejmajetnějších Číňanů

Partnerem strany je skupina PPF

Na seznam tisícovky nejbohatších lidí v Číně, který pravidelně vydává šanghajský Hurun institut, čeká každým rokem netrpělivě celá země. Tváře a jména miliardářů a milionářů, známých i těch nových, jejich životní příběhy a podnikatelské aktivity zajímají všechny, které fascinuje bohatství, úspěch a sláva.

Rupert Hoogewerf, někdejší zaměstnanec společnosti Arthur Andersen původem z Lucemburska, začal žebříček sestavovat společně se dvěma studenty Šanghajské univerzity v roce 1999. Postupně se mu podařilo překonat počáteční averzi mnoha bohatnoucích Číňanů vůči zveřejňování informací o jejich majetku a z publikace se časem stala prestižní záležitost. Bible miliardářů totiž vypovídá o tom, „kdo je kdo“ v čínském byznysu. Zároveň také jistým způsobem odráží nejdůležitější trendy tamní ekonomiky.

Prodělečný solár Platí to i pro nejnovější žebříček zveřejněný koncem září. Z tisícovky nejbohatších lidí v zemi se majetek 469 z nich letos zmenšil, u 37 osob dokonce více než o polovinu. Naopak 291 čínských boháčů si polepšilo a 114 je na tom finančně stejně jako před rokem. Klub nejmovitějších přivítal 150 nových tváří.

Kvůli menšímu hospodářskému růstu mírně ubylo dolarových miliardářů. Dnes jich má Čína 251, což je o dvacet méně než loni.

I když v dlouhodobém srovnání jde spíše o malou korekci. Ještě před šesti lety jich v nejlidnatější zemi světa žilo všehovšudy patnáct. Také objem průměrného bohatství podnikatelů na seznamu klesl v tomto roce o devět procent na 860 milionů dolarů. Stále je to však téměř dvojnásobně více než v roce 2008. „Ačkoli letošek přinesl výrazné ztráty bohatství, je nutno si připomenout, že tito podnikatelé jsou na tom stále o čtyřicet procent lépe než před dvěma lety,“ upozornil ve svém prohlášení Hoogewerf.

Dolarových milionářů se dá v Číně momentálně napočítat 2,7 milionu, z toho 1,02 milionu lidí vlastní majetek převyšující deset milionů jüanů (31 milionů korun) a více než 63 tisíc Číňanů se může pochlubit osobním bohatstvím nad 100 milionů jüanů (309 milionů korun).

Největší ztráty co do objemu majetku letos postihl byznysmeny v oblasti solární energie, textilu a maloobchodu. Naopak zábavní průmysl, IT a těžba zemního plynu vydělávaly.

Poprvé od roku 1999 nepatřilo k nejziskovější činnosti podnikání s nemovitostmi. Předběhla jej průmyslová výroba, díky níž se na seznamu Hurun ocitlo přes dvacet procent čínských boháčů. Dalších 8,6 procenta boháčů z žebříčku si finančně polepšilo tím, že dobře investovalo.

Zlaté limonády Podruhé v průběhu tří let se nejbohatším Číňanem stal Cung Čching-chou, tentokrát s majetkem v hodnotě 12,6 miliardy dolarů (245 miliard korun). Loni skončil s 10,7 miliardy dolarů na druhém místě. Sedmašedesátiletý Cung začal podnikat v roce 1986, kdy si otevřel ve městě Chang-čou první potravinový obchůdek, v němž prodával místním školákům ochucené mléko, vitaminové nápoje a nanuky. Dnes stojí v čele podniku Wahaha Group (název v mandarínštině znamená „smějící se dítě“), největší čínské společnosti na nealkoholické nápoje. S manželkou a dcerou vlastní přibližně 80 procent akcií podniku, který si loni připsal čistý zisk přes miliardu dolarů. K úspěchu mu v minulosti výrazně dopomohl joint venture s Danone, v němž Cung vlastnil 49 procent. Spolupráce fungovala až do roku 2007, kdy francouzská firma zjistila, že z někdejšího partnera se vyklubal jejich největší konkurent na čínském trhu.

Druhým nejbohatším Číňanem je letos osmapadesátiletý Wang Ťien-lin, zakladatel a předseda správní rady realitní společnosti Wanda Group, jež provozuje nákupní střediska a kina. Jeho majetek odhaduje Hurun institut na 10,3 miliardy dolarů.

Třetí příčka patří známému Li Jen-chungovi (Robin Li), charismatickému čtyřiačtyřicetiletému zakladateli vyhledávacího serveru Baidu, v němž momentálně vlastní šestnáctiprocentní podíl. Loni skončil také třetí, nicméně v průběhu posledního roku o devět procent zchudl, jeho aktuální jmění je odhadováno na osm miliard dolarů.

Čtvrté místo obsadil letos osmapadesátiletý Jen Pin s majetkem v objemu 7,9 miliardy dolarů. Většinu peněz si vydělal především prodejem energetického nápoje Red Bull, je totiž majitelem licence pro Čínu. V tomto roce investoval 200 milionů dolarů do nákupu nemovitostí v Londýně, kde plánuje vybudovat centrum pro čínské byznysmeny.

Loňský vítěz, šestapadesátiletý Liang Wenken, jeden ze zakladatelů společnosti Sany Group, která se zaměřuje na výrobu těžké stavební techniky, skončil letos pátý s 7,3 miliardy dolarů. Objem jeho majetku se ve srovnání s loňskem zmenšil o 34 procent.

Sany Group se jako vůbec první z Číny propracovala mezi 500 nejlepších podniků světa vyrábějících těžkou techniku pro stavební průmysl. Liang dnes vlastní ve společnosti 58procentní podíl. Koncem ledna investoval podnik 400 milionů dolarů do spojení s německou firmou Putzmeister Holding GmbH, špičkovým výrobcem čerpadel a omítaček na betonovou směs.

Dračice mezi elitou Mezi desítku nejbohatších Číňanů se letos probojovaly dvě ženy. Osmá pozice patří osmačtyřicetileté Wu Ja-ťün, díky níž se z Longfor Properties stala jedna z nejúspěšnějších developerských firem v zemi. Wu letos v srpnu rezignovala na funkci generální ředitelky, zůstala ale v čele představenstva. Díky majetku v hodnotě šesti miliard dolarů byla již druhý rok po sobě vyhodnocena nejen jako nejbohatší Číňanka, ale zároveň i jako nejbohatší žena planety, která se k obrovskému majetku dopracovala vlastním přičiněním.

Desítku uzavírá jednasedmdesátiletá Čchen Li-chua. Její bohatství ve výši 5,4 miliardy dolarů tvoří především lukrativní nemovitosti v centru Pekingu.

Seznam obsahuje pouze jména občanů pevninské Číny, tedy lidí, kteří se zde narodili a vyrůstali, bez ohledu na to, jaký dnes vlastní pas. Nejbohatším Číňanům je v průměru 52 let. Nejvíce bohatých žije v Pekingu, kde sídlí 123 lidí z žebříčku. Následují Šanghaj, Šen-čen a dále jsou to města Chang-čou a Kuang-čou.

Ne všichni boháči ze seznamu se ke svým majetkům propracovali jen podnikatelskou pílí. Například Chuang Kuang-jü, nejbohatší Číňan z roku 2008 a zakladatel elektronického impéria Gome, v něm sice stále figuruje, nicméně rok od roku se v žebříčku propadá. Vývoj totiž sleduje z vězeňské cely, kde má kvůli úplatkářství, zneužívání informací v obchodu a dalším trestným činům strávit celkem čtrnáct let.

O autorovi| Dáša Hyklová, hyklova@mf.cz

Hodnocení

Zaujala Vás tato zpráva?
Ohodnoťte ji

Loading

Děkujeme za Vaše hodnocení

Komentáře

Mohlo by vás zajímat

Finance
Chcete změnit zdravotní pojišťovnu? Máte čas do 30. září, jinak až za půl roku
Čínské turbulence na trhu s kryptoměnami
Nepovinný PES by měl podnikatelům usnadnit práci. V čem a jak?
Co je dobré vědět o superhrubé mzdě?
Polil vás v hospodě číšník? Kdo to zaplatí?
Auta
Malý crossover XC40 má po premiéře. Bude to první Volvo s…
Kolik toho doopravdy utáhne nový Land Rover Discovery? Možná se budete divit
Mitsubishi oživí jméno Evolution. Bude to koncept spojující vše, co fanoušci nenávidí
Lamborghini Huracán Super Trofeo Evo je „levná“ cesta k závodění
Člověk převlečený za sedadlo? Ano, i to je při vývoji autonomních vozů potřeba
Technologie
Další průšvih s 10nm procesem Intelu? Některé čipy Cannon Lake byly údajně odloženy
Děravý CCleaner byl nakonec zákeřnější. Cisco doporučuje obnovu systémů ze zálohy
Hotová informační průtrž. Google za dva týdny přestaví tyhle smartphony a počítače
Vyšla přelomová verze Minecraftu pro mobily, konzole a Windows 10
HEIF podporují Dropbox a Google Photos, zato OneDrive (a Windows 10) nikoli
Hry pro příležitostné hráče
Zavřít