Hráli jsme kolkovanou

29. července 2013, 00:00 - Adam Junek
29. července 2013, 00:00

Neexistující regulace předzásobení tabákovými výrobky při změně daní znovu rozkývá příjmy státního rozpočtu

Píše se pondělí 3. února 2014. Ministerstvo financí jako tradičně každý první pracovní den v měsíci oznamuje veřejnosti, jak to v uplynulém měsíci dopadlo s rozpočtem. A stejně jako letos bude hlásit, že lednový výběr daní se zvýšil. Pokud se přidají další faktory, jakými tuhle zimu byly příjmy z Evropské unie, může se stát, že Letenská 15 bude zase hlásit rekordní přebytek v hospodaření eráru. Tentokrát to bylo přes 42 miliard korun, což bylo nejvíc od roku 2000 a dvojnásobek oproti lednu 2012.

Možná pak při čtvrtletním hodnocení rozpočtového plnění bude aktuální ministr financí (laskavý čtenář ať si doplní jméno dle libosti, neb týdeník Euro si dnes dubnového vládce státní kasy odhadovat netroufá) opět roztomile tápat, jak se to stalo, že výběr daní je nad očekávání dobrý. Do telefonu hlavnímu ekonomickému analytikovi tohoto týdeníku Miroslavu Zámečníkovi letos Miroslav Kalousek přiznal, že „moc neví, čím to je“. Měl ale čtyři hypotézy a trochu peprnější slovník. Pokud nějakým hnutím osudu vytrvá v čele resortu Jan Fischer, bude mít zřejmě zase několik hypotéz a zřejmě to tentokrát bude bez jadrné mluvy.

Jedním z nesporných faktorů „překvapení“ u rozkývaných příjmů státního rozpočtu je neexistující regulace předzásobení tabákovými výrobky v Česku. Spotřební daň na cigarety se v posledních letech upravovala počátkem roku několikrát. Takže „neočekávaně“ poskočil výběr tohoto desátku na konci roku, a protože splatnost faktur při nákupu kolků je 60 dní, tak potom ještě v lednu (a to podstatně, viz graf Poryvy v odběru kolků). Zato v prvním čtvrtletí to pak vypadá, jako by se v Česku vydali všichni kuřáci na dovolenou, a výrobci proto málem zastavují produkci.

Čísla mluví jasně: v listopadu loňského roku si tabákové firmy v Česku od státu vzaly kolky pro více než 13 milionů kusů cigaret. V letošním únoru jen pro nějakých 300 tisíc. A vzhledem k již zmíněné dvouměsíční splatnosti faktur se vlní i křivka příjmů státního rozpočtu. Spotřební daň z tabáku v lednu přinesla 14 miliard korun, v dubnu se nedostala ani k jedné miliardě.

Staré ceny až do května Z pohledu na graf jasně plyne, že stejná situace nastane i letos. S prvním lednovým dnem roku 2013 začaly platit vyšší sazby spotřební daně. Vzrostly při minimální sazbě z 2,10 koruny na 2,16 za jednu cigaretu. Z krabičky nejlevnějšího kuřiva tak stát nově dostává 43 korun. Pro cigarety s cenou vyšší než nějakých 75 korun pak platí daň ještě vyšší, která se vypočítává jako součet desátku za kus cigarety ve výši 1,16 koruny plus 27 procent z celkové ceny krabičky.

Pro příští rok pak zákon stanovuje, že minimální daň bude 2,25 za jednu „kusovku“, tudíž 45 korun za nejlevnější variantu krabičky.

Zvedat se bude i daň z řezaného tabáku k balení cigaret – letos je to 1635 korun za kilo, nově stoupne na 1800.

Dost důvodů pro výrobce předzásobit se kolky. Nikdo totiž nechce být tím, kdo první bude muset zvednout ceny o průměrné dvě koruny za dvacítkové balení. Zejména u nejlevnějších cigaret je i to pro cenově citlivé zákazníky důvod změnit značku.

„Je to vždy taková hra mezi předními tabákovými firmami, na jak dlouho dopředu se stihnou předzásobit. Když jeden rok zjistíte, že konkurence prodává za staré ceny ještě měsíc poté, co vy už jste museli zdražit, tak se příště předzásobíte víc. Je to trochu začarovaný kruh,“ říká člověk obeznámený s děním v tabákovém průmyslu. Proto taky při změně daňové sazby k Novému roku jsou cigarety za staré ceny k dostání třeba až do května. V méně frekventovaných trafikách je lze ostatně najít dodnes.

Tratí tak především stát. A nejen na nižším výběru spotřební daně v první části roku, ale také na DPH, která se odvíjí od celkové ceny balení. Ale i sami výrobci přicházejí o peníze. Při zdražování se přece jen nějaký ten desetihaléř z každé krabičky zatoulá i k nim.

Volná soutěž jako mantra Jednoduchým řešením, jak zacyklené předzásobování tabákového průmyslu starými kolky zastavit, je regulace. Ta má na území členských států Evropské unie různé podoby. Nejčastěji se využívá časové omezení, tedy stanoví se datum, po němž se krabičky se starými kolky nesmějí prodávat. Výrobci ze svých statistik znají přibližnou spotřebu a naplánují zásobení trhu podle daného data. Stahování a překolkovávání je totiž natolik nákladné, že se jim to rozhodně nevyplatí.

Dalšími možnostmi je stanovení horních hranic buď uvolňování zboží, nebo odebírání kolků. V praxi to znamená, že po určitou dobu před změnou sazby nesmějí tabákové firmy posílat na trh větší než obvyklé množství výrobků, respektive odebírat větší než obvyklé množství kolků.

Poslední a nejpracnější variantou z hlediska kontroly je doměřování daně. Po rozhodném datu je možné prodávat dál výrobky se starými kolky, ale když se na to přijde, musí výrobce rozdíl daně doplatit.

S regulací kupodivu souhlasí nejsilnější hráč na českém kuřáckém trhu Philip Morris.

„Nadměrné předzásobení tabákovými výrobky před změnou spotřebních daní oddaluje účinnost nových sazeb o celé měsíce a má vliv na výši a předvídatelnost daňových výnosů.

Společnost Philip Morris podporuje jasnou a účinnou regulaci předzásobení. Na základě zkušeností jiných členských států EU se jako efektivní řešení nabízí stanovení časového omezení pro prodej tabákových výrobků zdaněných podle předchozích sazeb,“ uvedl pro týdeník Euro Martin Hlaváček, ředitel vnějších vztahů české pobočky společnosti Philip Morris.

České ministerstvo financí však ani jednu z daných variant nevidí jako výhodnou.

„Regulace předzásobení v jiných zemích EU příliš obvyklá není. Z 28 členských zemí ji podle posledních informací využívá sedm států,“ uvádí pro vysvětlení, proč se resort regulací předzásobení nechce zabývat, mluvčí nového šéfa státní kasy Jana Fischera Ondřej Šrámek. To ovšem platí, pokud za regulaci považujeme jen časové omezení prodeje produktů se starým kolkem (viz Omezené křečkování). Celkově nějakou formu řízeného vymizení starých kolků používá celkem 18 zemí Unie.

Dalším důvodem, proč regulaci nezavádět, je špatná zkušenost z minulosti. Česko si totiž v polovině uplynulého desetiletí časové omezení prodeje už zkoušelo. Původní návrh ministerstva vylepšili poslanci, a jak uvádí mluvčí Šrámek, kvůli tomu byla daná problematika nedostatečně ošetřena.

Nakonec se ministerstvo financí rozhodlo od regulace nadobro ustoupit, protože po analýzách, které si provedlo, se bálo, že by mohla ovlivnit volnou soutěž. Takže už při úpravě sazby spotřební daně v roce 2012 žádná omezení nikoho neobtěžovala.

„Zrušením regulace předzásobení bez náhrady došlo ke zjednodušení zákonné úpravy, což je v souladu se snahami o co nejjednodušší a transparentní daňové zákony. Došlo ke snížení administrativní zátěže, dotčeným subjektům ubyly povinnosti. Snížily se náklady na správu daně,“ pochvaluje si Šrámek. A dodává, že regulace byla nahrazena právě postupným, krokovým (tedy častějším, ale menším) zvyšováním daní. „V současné době byly dokončeny analýzy dopadů poslední změny sazby spotřební daně z tabákových výrobků, na jejichž základě bude zvolen další postup,“ upřesňuje.

Komu to prospěje?

Že se ale ministerstvu do žádných změn nechce, dokazuje ještě další prohlášení resortu. Stanovení pevného data doprodeje u konečných prodejců je prý administrativně náročné. „Efektivní kontrola je obtížná, protože jde o více než 60 tisíc konečných prodejců. Varianta byla použita několikrát v minulých letech. Vždy se však vyskytly problémy, zejména s nedoprodanými zásobami tabákových výrobků. Situace byla následně nestandardně řešena prodloužením pevného data doprodeje prostřednictvím poslaneckých pozměňovacích návrhů. Účinnost takového opatření se tedy jeví jako sporná,“ zní z Letenské 15.

I to má ale řešení. „Belgie, Nizozemsko či Maďarsko používají konečné datum doprodeje u velkoobchodníků. Ti se u nás počítají maximálně na desítky, tam by byla kontrola jednoduchá a ani by to významně nezatížilo celní správu,“ kontruje již citovaný znalec oboru.

Záhadou tak trochu zůstává, proč si ministerstvo tímto způsobem rozhoupává výběr daní. Na konci roku strmě vystoupá a v první půli toho následujícího pak z tohoto kohoutku jen kape. V konečném výsledku ke všemu vybere na dani o trochu méně vzhledem k nižšímu výběru DPH.

Snad jen čirou spekulací je fakt, že to poslední předzásobení, k němuž dojde na podzim, vyžene příjmy státního rozpočtu těsně před řádným termínem voleb v příštím roce. Komu to ale přinese prospěch, těžko říct.

Při změně daňové sazby k Novému roku jsou cigarety za staré ceny k dostání třeba až do května. Časové omezení prodeje – tedy stanovení konečného data, kdy smějí buď velkoobchodníci, nebo maloobchodníci prodávat výrobky se starými kolky. • Belgie 2 měsíce ve velkoobchodech (pro rok 2013 pouze rozšířena na 3 měsíce) • Estonsko 3 měsíce v maloobchodech • Maďarsko 15 dní ve velkoobchodech • Nizozemsko 2 měsíce ve velkoobchodech • Polsko 2 měsíce v maloobchodech • Portugalsko 3 měsíce v maloobchodech a horní hranice pro uvolňování zboží do oběhu 4 měsíce před zvýšením spotřební daně • Slovensko 1 měsíc v maloobchodech Horní hranice pro uvolňování zboží do oběhu z daňových skladů – to znamená, že není možné na trh po určitou dobu před zvýšením spotřební daně dodávat větší než obvyklé množství výrobků. • Kypr • Malta • Spojené království Velké Británie a Severního Irska Horní hranice pro nákup kolků – podobná praxe jako u uvolňování zboží, jen tentokrát nemohou výrobci po určitou dobu před změnou sazby odebírat větší než obvyklé množství kolků. • Bulharsko • Dánsko • Lucembursko Doplatek daňových rozdílů – nejobtížněji kontrolovatelný systém regulace předzásobení. Ukládá povinnost výrobci, pakliže je po rozhodném datu na trhu objeven výrobek se starým kolkem, doplatit rozdíl v dani. Prodávat se ale může nadále. • Chorvatsko • Francie • Lotyšsko • Litva • Slovinsko Zdroj: jednotlivé legislativní úpravy členských států

Omezené křečkování Celkem 18 z 28 států Evropské unie nějakým způsobem reguluje předzásobení trhu při změně spotřebních daní z tabákových výrobků.

O autorovi| Adam Junek • junek@mf.cz

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče