Article, show

Hradní fascinace skandinávským modelem je chvályhodná. Prezident by jej mohl začít neuplatňovat ve svém okolí

04. ledna 2016, 00:00 - MIROSLAV ZÁMEČNÍK
04. ledna 2016, 00:00

Milošovo vánoční poselství Je už takovou tradicí týdeníku Euro podrobit některá zásadní vyjádření prezidenta republiky Miloše Zemana ekonomickému rozboru a vánoční „poselství“ si to rozhodně zaslouží. Je naprosto v pořádku, když hlava státu šíří optimismus a zahání blbou náladu, kdyby ovšem nevytvářela nesplnitelná očekávání a občas nemlžila.

Pokud jde o příspěvek hospodářské politiky vlády k ekonomickému růstu, je nesporné, že tady se o něj zasloužily dva faktory, jednak přímá výdajová politika vlády (přidávat je hezké), jednak úsilí dočerpat evropské dotace v posledním možném termínu. Loni se podle propočtů ministerstva průmyslu mohl příspěvek „závěrečného boje o evropské zrno“ podílet na růstu ekonomiky více než jedním procentním bodem, v podstatě čtvrtinou veškerého přírůstku HDP.

Letos se to zcela určitě nebude opakovat, protože čerpání v novém programovém období se bude rozbíhat ztuha, a bude zajímavé sledovat, jak budou komentována data nasvědčující „mírnému zašpuntování“ penězovodu z EU. Prezident­ekonom měl asi spíš než o „svěracích kazajkách“ utrousit nějaké slovo o tom, že rezignovat na strukturální reformy v čase vrcholící konjunktury není zrovna nejchytřejší, a mohl by se podívat na vývoj veřejných investic a spotřeby.

Ale budiž.

HLAVA NETUŠÍ

Růst mezd je jistě pozitivní zpráva, méně pozitivní je ale zjištění, že hlava státu úplně přesně neví, jak se u nás indexují důchody, tedy že jde o třetinu reálného růstu mezd od té doby, co byl naposledy reálný mzdový vývoj zohledněn (2011 – proto byl tak nízký nárůst pro letošní rok), plus 100 procent úhrnného indexu spotřebitelských cen, o které se navyšuje základní výměra, tedy devět procent průměrné mzdy k rozhodnému období. Do přesných kalkulací se nepouštějme, důchodci si ale rozhodně polepší.

Naopak lze v podstatě s prezidentem Zemanem souhlasit v jeho základní tezi, že motivaci k práci při současné dobré poptávce po pracovní síle posílí rozdíl mezi pracovním příjmem a životem na dávkách. Debata o minimálních mzdách je sice i v Česku živá, ale při své současné úrovni nepředstavují pro trh práce deformaci.

Náš pan prezident nejvíc klopýtá, když se od něj nějaká vize očekává. A když už z něj něco vypadne, loví ve Skandinávii.

Potíž není ve skandinávském modelu (mně se také líbí), ale je v jeho precizní interpretaci – musíte projít celou skandinávskou abecedu, a nikoli si vybírat v jejich smörgasbordu jenom to, co se nám líbí. Třeba v případě příjmových daní fyzických osob není možné se inspirovat jenom vysokou mezní sazbou daně, ale musíte vnímat také to, že nastupuje už velmi blízko průměrného příjmu, třeba v Dánsku se platí 60 procent z toho, co převyšuje 1,2násobek průměrného platu. Je dobré si uvědomit, že mají i velmi vysoké sazby DPH, v Dánsku jenom jednu – 25 procent. A zase, DPH je náhradou příjmové daně, protože u příjmově slabších vrstev zdanění spotřeby při velmi nízké míře úspor v podstatě funguje jako „příjmovka“.

Ve Skandinávii je procentuálně mnohem méně lidí zaměstnáno jako OSVČ v oblastech, kde se platí hotovostí, navíc se tam platí kartami, takže každý (i živnostník) za sebou zanechává elektronickou stopu, a rekonstruovat příjem a majetek je tedy v případě daňového auditu finančním úřadem snadná práce. Kouzlo vynucení vysoké daňové povinnosti občanů spočívá ve velmi malé možnosti úniku, protože křížová kontrola postihne drtivou část příjmů v ekonomice. Vysoké daně neplatí jen bohatí – platí je všichni.

ČESKÁ VÝJIMEČNOST

Vysoká míra zaměstnanosti souvisí s nastavením pracovního zákonodárství – při vysokém daňovém zatížení práce. V Dánsku s nejvyšší příjmovou daní fyzických osob lze propouštět lidi na hodinu a bez odstupného. Dostanou solidní sociální podporu, ale firemní cash flow v obtížných ekonomických časech zatěžován není a propuštění musejí práci hledat nebo se rekvalifikovat.

Česko se za poslední čtvrtstoletí konstituovalo velmi odlišně, pracuje s úplně jiným kapitálem důvěry v byznysu i ve vztahu vlády a občana. Pravice viděla světlo v anglosaské inspiraci, ale hodně pozapomněla na vládu práva a „sanctity of contract“. Levice u nás ve skutečnosti netíhla a netíhne ke Skandinávii, ale spíše k systému založenému na dosti ležérním vztahu k veřejným financím a na sociálních dávkách, které příliš nemotivují k práci. Výsledkem toho cikcak snažení je docela specifický sociálně­ekonomický model, který je prostě „náš“. Do budoucna není udržitelný, ale je rozhodně kultivovatelný.

Skončeme asi takhle: skandinávský model není pro nás, mimo jiné proto, že vyznává takový standard při správě veřejných věcí, v němž by například hradní kancléř nedokráčel ani na první nádvoří.

O autorovi| MIROSLAV ZÁMEČNÍK, zamecnik@mf.cz

Hodnocení

Zaujala Vás tato zpráva?
Ohodnoťte ji

Loading

Děkujeme za Vaše hodnocení

Komentáře

Mohlo by vás zajímat

Finance
Zisky mobilních operátorů? Přes 10 miliard korun ročně
OSVČ a výdajový paušál v praktických příkladech
Kdy jsou vaše peníze na internetbanking v ohrožení?
Konec vesnických prodejen? Vyřeší jejich ztrátovost dotace?
"Bude to dobrý rok," banky a stavební spořitelny počítají výsledky v polovině roku 2017
Auta
Škoda odstartovala sériovou výrobu modelu Karoq. První…
První autonomní Kamaz bude nasazen během fotbalového mistrovství
Po Francii chce prodej aut se spalovacím motorem zakázat také Velká Británie
Galerie na středu: Na tyto tříválce vám nestačí ani půl milionu
Německo chce neupraveným autům z aféry Dieselgate odebrat registraci
Technologie
Podoba referenčního Radeonu RX Vega je venku. AMD ho chce stavět proti GTX 1080
Ransomware v posledních dvou letech vydělal přes 25 milionů dolarů
Chrome 60 lepí 40 děr a podporuje Touch Bar na nových Macboocích Pro
Core i7-8700K má prý turbo 4,7 GHz. I při zátěži šesti jader může běžet nad 4 GHz
Web si oddychne. Adobe plánuje ukončit vývoj a podporu a Flashe v roce 2020
Hry pro příležitostné hráče
Zavřít