Hra o letadlo

16. července 2012, 00:00 - Pavel Páral
16. července 2012, 00:00

Z kauzy Parkanová se stala kauza Kalousek a z ní bude brzy kauza další vládní krize

Nečasově vládě se dá jistě vytknout mnohé, ale rozhodně ne to, že by nudila veřejnost a média se neměla čím zabývat. Po vydání Vlasty Parkanové, které bylo nepochybně nutné a logické, už jen proto, že samotný institut imunity ústavních činitelů je přinejmenším sporný a neodůvodnitelný, se mohla situace uklidnit.

Vyšetřování mohlo proběhnout až do konce a mohlo skončit odložením věci, protože ono obvinění působí skutečně vykonstruovaně a hledat skutečnou trestní odpovědnost v konání exministryně obrany, navíc v době, kdy už ministryní nebyla, je hodně obtížné.

Jenže kdo si myslel, že kauza takhle v klidu proběhne do ztracena, zatraceně podcenil napětí, které je ve vládní koalici neustále přítomno a čas od času vybuchne v divoké erupci. Stejně jako Kalouskovy nervy v jeho boji za stranickou kolegyni a politickou souputnici Vlastu Parkanovou. O tom, že ministr financí má k melancholickému introvertovi ještě o něco dál než do souhvězdí Plejády, ví každý, kdo sleduje politiku. Kalouskovu ochotu sdělovat své názory na inteligenci, duševní schopnosti či konkrétní názory bližního svého zažila na vlastní kůži i celá řada kolegů novinářů, včetně autora tohoto textu.

Údajné telefonáty s policisty, kteří si stěžují, že na ně Kalousek vyvíjel nátlak kvůli jejich šetření inkriminovaného nákupu letounů Casa, přesto vyvolávají jisté pochybnosti, že právě v těchto případech jde jen o úlety hyperextrovertního ministra.

Nedá se samozřejmě vyloučit možnost, že policisté jsou skutečně nervózní, protože dobře vědí, jak málo průrazné střelivo mají ve spisu, a tak se pokoušejí vylepšit si pozici provokacemi, které jsou nejen za hranicí vkusu, ale i zákona. Je totiž evidentní, že pokud by se v okamžiku zastavení stíhání potvrdila Kalouskova obvinění na adresu policie, že šlo o účelovou kriminalizaci místopředsedkyně Sněmovny a čelné představitelky TOP 09, letěla by do koše pod gilotinou nejen hlava vyšetřovatele Mazánka, ale i policejního prezidenta Lessyho.

Bezesporu však lze spekulovat i o sofistikovanějších pozadích současných událostí. První variantou je, že se hraje o hlavu policejního prezidenta. On už skoro každý zapomněl, že jde o člověka, kterého dosadil Radek John v době, kdy byl ministrem vnitra, proti vůli zbytku vládní koalice. Tento krok vyvolal první vážnou krizi Nečasovy vlády, kterou hasil prezident Václav Klaus.

Nikdo z politiků o Lessyho nestojí a dlouhodobý pobyt v takové funkci bez politické podpory je v Česku fakticky nemyslitelný. Nehledě na to, že Lessymu chybí i podpora jeho přímého nadřízeného, ministra vnitra. A to se Kubice drží zcela vědomě od politických půtek dost daleko. Otázkou pak je, jak by se k případné změně na postu šéfa policie postavila skupina odštěpenců z Věcí veřejných kolem Karolíny Peake. V žádném velkém klidu by to asi neproběhlo. Druhá varianta je trochu machiavelistická. Miroslav Kalousek ve skutečnosti usiluje o rozbití vlády a vyvolání předčasných voleb.

Pád vlády by v ODS zásadně oslabil pozici Petra Nečase. Proti němu se šikuje opozice kolem Petra Tluchoře a staré pražské party, která ucítila novou šanci po rozruchu, který vyvolalo odvolání Jiřího Pospíšila z funkce ministra spravedlnosti. Za současné konstelace však nemá tato skupina šanci se prosadit, protože za premiérem stojí silné moravské regiony a Praha. Z ostatních českých krajů mu proto stačí posbírat relativně málo hlasů, aby na volebním kongresu svou pozici obhájil. Pokud by však neudržel vládu pohromadě, měl by to bezpochyby spočítané.

A to by mohl být i motiv, proč se nyní staví na Kalouskovu stranu a je neobyčejně mírný a vstřícný. V situaci, kdy hraje o všechno, musí volit vůči svému zdatnému soupeři raději taktický ústup než razantní a líbivý postup, který by část jeho voličů ocenila více.

A proč by Kalousek stál o pád vlády? Může kalkulovat s tím, že kauza Parkanové může oslabit nejen celou TOP 09, ale zejména jeho samého uvnitř strany, během následujících dvou let do sněmovních voleb. Z předčasných voleb by přitom mohl vytěžit posílení TOP 09 vůči ODS, protože ta by kvůli vnitřním sporům ztrácela podporu, jež by se na pravé části spektra přesouvala k němu.

Mohla by vynést takový volební výsledek, který by znamenal, že jistě vítězná ČSSD by musela vyzvat ke koaliční spolupráci topku, jež by v rámci své „rozpočtové odpovědnosti“ na nabídku kývla i přes výrazné „programové rozpory“. A Miroslav Kalousek by byl zase ministrem financí ve vládě, jejíž premiér Bohuslav Sobotka by byl nepoměrně slabším protihráčem, než je dnes Petr Nečas.

Přestože nelze ani vyloučit, že Kalousek skutečně ztrácí nervy a dělá hlouposti, jichž by se nedopustil ani nejzelenější politický zelenáč, zdá se celkem velmi pravděpodobné, že stejně jako se kauza Parkanová proměnila v těchto dnech v kauzu Kalousek, kauza Kalousek se promění ve vleklý řetěz vnitrokoaličních konfliktů. A ty pak vyústí přinejmenším ve vládní krizi. l

V situaci, kdy hraje o všechno, musí Nečas volit vůči svému zdatnému soupeři raději taktický ústup

O autorovi| Pavel Páral • paralp@mf.cz

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče