Horší než po Mečiarovi

30. března 2015, 00:00 - Petr Horký
30. března 2015, 00:00

Ukrajina je na tom hodně špatně, ale může se aspoň poučit z našich zkušeností, říká poradce dvou ukrajinských ministrů Ivan Mikloš

Sotva se u Doněcka přestalo střílet, Ukrajince čeká další nepříjemnost – od dubna jim vláda dvojnásobně zdraží plyn. „Válka není důvodem odkládat reformy,“ říká Ivan Mikloš, který byl strůjcem reforem na Slovensku po pádu Vladimíra Mečiara a jenž nyní s transformací radí vládě v Kyjevě.

* Kolik času trávíte na Ukrajině?

Fyzicky tam trávím zhruba deset dní v měsíci, ale věnuji se jí i z domova. Není to úplně stoprocentní úvazek. Spíše tak dvoutřetinový.

* Jde to skloubit s prací poslance slovenského parlamentu?

Není to vždy jednoduché, ale dá se to. Na Ukrajinu jezdím tehdy, když není zasedání parlamentu.

* A o čem častěji přemýšlíte? O Slovensku, nebo o Ukrajině?

Teď asi častěji o tom, co se děje na Ukrajině.

* Vy pracujete jako poradce hned dvou ukrajinských ministerstev, financí a hospodářství. Jak jste tu práci vlastně získal?

Noví ministři ukrajinské vlády (Natalija Jaresko a Ajvaras Abromavičius – pozn. red.) mě oslovili nezávisle na sobě. V minulosti jsem dělal reformy, které spadaly do působnosti obou těchto ministrů. Navrhl jsem tedy, že bych mohl radit oběma resortům, a oni s tím souhlasili. Výhodou je, že sídlí ve stejné budově. Moje kancelář je na ministerstvu financí v osmém patře, ale často jsem i ve čtvrtém, kde sídlí ministerstvo hospodářství.

* Vzal jste tu práci hned, nebo jste se rozmýšlel?

Já na Ukrajinu jezdím zhruba rok. Poprvé jsem tam byl před rokem v březnu po Majdanu na velké konferenci, jejímž tématem byly potřebné reformy. Pak jsem byl na několika podobných akcích, které pořádala Evropská banka pro obnovu a rozvoj, případně nějaké think tanky. Zřejmě na základě mých vystoupení i výsledků slovenských reforem mě tito dva ministři oslovili. Takže zkušenost s Ukrajinou pro mě není zcela nová. Zkušenosti z jiných transformací jde nyní využít na Ukrajině. Ta země je ve velmi těžké situaci a má spoustu nevýhod. Jednou z mála výhod je, že se může poučit z úspěšných i neúspěšných reforem.

* Kolik takových poradců, jako jste vy, v Kyjevě působí?

Poradců je tam hodně. Měli jsme jedno setkání, na které premiér Jaceňuk pozval všechny zahraniční poradce. Bylo tam asi čtyřicet lidí. Většina z nich tam působí prostřednictvím Evropské unie a americké vládní agentury USAID. Individuálních poradců je mnohem méně, ale přesné číslo nevím. Velmi známým poradcem je Michail Saakašvili, bývalý gruzínský prezident, který je poradcem prezidenta Petra Porošenka a zároveň šéfem poradců národní reformní rady. To je koordinační orgán, jehož členy jsou premiér, prezident, ministři a poslanci. Já jsem též členem této rady. Kromě toho na Ukrajině působí proreformní think tanky. Jeden z nich je VoxUkraine, jehož jsem také členem.

* Chodíte rovněž na zasedání vlády?

Zúčastnil jsem se jednoho zasedání, chtěl jsem nasát atmosféru.

* Jaká je? Tři ministři jsou cizinci, mluví se tam anglicky?

Mluví se ukrajinsky nebo rusky. Všichni cizinci mluví rusky. Já dělám poradce právě dvěma z těch tří cizinců. Ministryně financí je Američanka, ale žije na Ukrajině posledních dvacet let. Ministr hospodářství je Litevec, žije ale na Ukrajině asi osm let, má za ženu Ukrajinku. Ukrajinsky rozumí, ale nemluví, mluví však rusky. Ministr zdravotnictví je Gruzínec, ale toho jsem ještě nepotkal. Je zajímavé, že ta vláda je velmi dynamická, jsou v ní manažeři, technokraté ve věku mezi třiceti a čtyřiceti roky. Z dvaceti členů vlády jen dva nemluví anglicky. V poslední vládě prezidenta Janukovyče to bylo přesně naopak – pouze dva ministři uměli anglicky.

* Co je vaším úkolem na ministerstvech?

Nejvíce pracuji na daňové reformě. Během tohoto roku by měl vzniknout úplně nový daňový systém, který by měl platit od začátku příštího roku. Další důležitá věc je reformní program dohodnutý s Mezinárodním měnovým fondem (MMF), jejž vláda schválila před dvěma týdny. Na jeho základě Ukrajina získala první balík peněz, který pomůže její situaci zlepšit. Samotný program MMF obsahuje řadu reforem, ale ani to nestačí. Na Ukrajině je třeba změnit úplně všechno.

* Nemáte ruce svázané právě podmínkami pro čerpání půjčky od MMF?

Půjčka je podmíněná tím, že Ukrajina musí dělat reformy veřejných financí, bankovnictví, energetiky. Není překážkou pro reformy, ale jejich nástrojem. Co je však klíčové – Ukrajina musí dělat reformy ne proto, že to vyžaduje MMF nebo někdo venku, ale protože země ty reformy potřebuje. Ten vztah k reformám je klíčový. Na příkladu Řecka, kde byly reformy protlačeny zvenčí, vidíme, k čemu to vede.

* Proč by situace na Ukrajině měla být jiná než v Řecku? Reformy jsou součástí balíku MMF, provádějí je cizí ministři, kteří mají zahraniční poradce… Jak má Ukrajinec ty reformy vzít za své?

Nejdůležitějšími lídry v zemi jsou prezident a předseda vlády. Za poslední rok tu došlo k obrovským změnám v politické oblasti. Lidé na Majdanu jasně vyjádřili svoji vůli ve prospěch integrace do Evropy a reforem. Byl zvolen prezident Porošenko, který získal silný integrační a reformní mandát. Byl zvolen parlament, vznikla vláda složená z pěti koaličních stran, přičemž všechny tyto strany měly v programu orientaci na Západ a potřebu reforem. Toto předtím na Ukrajině neexistovalo. Tvářemi té změny jsou prezident Porošenko a premiér Jaceňuk. Po oranžové revoluci za Juščenka a Tymošenkové byl problém v tom, že se tihle dva nemohli dohodnout a bojovali spolu. Promarnila se obrovská šance. To riziko tu stále je. Ukrajina nemá ani prezidentský, ani parlamentní systém, oba úřady mají silnou pozici. Je zásadní, aby byla rozdělena působnost obou lídrů. Aby se prezident věnoval obraně a zahraniční politice, premiér zas reformám. Další problém může být, že na Ukrajině neexistuje tradice skutečných koaličních vlád složených z různých stran. V minulosti byla řada poslanců prostě dosazená oligarchy, aby prosazovali určité zájmy a nějak hlasovali. To je teď jinak. Je tam hlad po reformách, v parlamentu jsou nové tváře.

* Můžete nějak přiblížit daňovou reformu, již připravujete? Jaký systém daní bude mít Ukrajina?

Zatím ne. Poradcem jsem se stal asi před měsícem. Máme více alternativ. Co ale můžu říci už dnes, je, že Ukrajina potřebuje zásadní změnu. Stávající systém je nepřehledný, složitý, má množství výjimek, je velmi nízký výběr daní, vysoké daňové zatížení. Na Slovensku nebo v Pobaltí se podíl výběru daní a odvodů na HDP pohybuje okolo 29 procent, na Ukrajině je to 37 procent. Míra přerozdělení je moc vysoká. 53 procent jsou veřejné výdaje, na Slovensku je to kolem 40 procent. Nový systém má snížit sazby a některé daně úplně zrušit. Hlavně ale musí být jednoduchý. Daňové úniky se nejlépe dělají tehdy, když je systém složitý a nepřehledný. Změna proto musí být radikální.

* Jak dlouho budou ty reformy trvat?

Reformy jsou nikdy nekončící proces, ale pokud se bavíme o tomto balíku, tak ten bude trvat minimálně do konce funkčního období této vlády. Za klíčový však považuji tento rok. Mělo by dojít k fiskální konsolidaci, konsolidaci ve finančním sektoru, měla by se vrátit důvěra k měně. Budou prosazovány reformy spojené s balíčkem MMF a dojde k přípravě zavedení strukturálních reforem, které začnou platit od začátku příštího roku. Tento rok se ekonomika ještě bude zmenšovat. Vloni HDP klesl asi o 7,5 procenta, letos to bude podobné. Pokud se vše udělá tak, jak má, je šance, že od roku 2016 by se situace mohla stabilizovat. Bude záviset také na situaci na východě Ukrajiny, jak se bude vyvíjet ozbrojený konflikt.

* Kterou z reforem pocítí lidé nejvíce? Bude to skokové zdražení plynu teď v dubnu?

Deregulace cen energií bude samozřejmě negativně pociťovaná. Celých 25 let od pádu komunismu byly ceny drženy na neudržitelné úrovni. Cena byla na nějakých 12 procentech skutečné tržní ceny. V první řadě to bylo zdrojem obrovského bohatství oligarchů, dále kvůli tomu nebyl tlak na restrukturalizaci průmyslu, který je energeticky náročný a zastaralý, lidé neměli žádnou motivaci energií šetřit, vysoká spotřeba a plýtvání znamenaly závislost na dovozech z Ruska, při takto nízké ceně nebyla motivace využívat domácí energetické zásoby a nakonec to byla také obrovská zátěž pro rozpočet. Až pět procent HDP platila Ukrajina na dotování cen energií. Tedy asi pětkrát více než třeba za armádu. Deregulace cen energií je absolutně nevyhnutelná a byla to jedna z podmínek půjčky MMF. Lidé to samozřejmě pocítí. Vláda to proto rozložila do tří fází, což je podle mě chyba, protože dělat třikrát nepopulární opatření je horší než jednou. Bude to těžké. Ukrajina musí projít transformační recesí, jako jsme jí prošli my po pádu komunismu v 90. letech.

* O kolik se tedy reálně zvýší lidem cena plynu?

Měla by se zvýšit ve třech fázích, nejdříve na 50 procent, pak na 75 a nakonec na 100 procent tržní ceny. Ten první skok teď na jaře bude největší.

* Nebylo by lepší počkat, až se na východě země přestane střílet, a teprve pak zvyšovat cenu tepla? Nebude to mít na už tak zkoušený národ ještě více demoralizující účinek?

Naopak. Válka není důvod pro odklad potřebných reforem. Válka je důvodem navíc, aby reformy byly provedeny co nejrychleji. Ukrajina je v tak zoufalé situaci i proto, že změny pořád odkládala. Teď skončila zima, takže to bude o něco snazší. Štěstím pro Ukrajinu je světový pokles cen ropy.

* Proč by měl Západ teď nějaké peníze Ukrajině posílat? Kvůli válce, ano, ale i před válkou byla Ukrajina zkorumpovaná a nejevila známky, že by se měla měnit k lepšímu.

Důvodů, proč by Západ měl Ukrajině pomáhat, je více. Válka je jedním z nich. Válka je tu proto, že tu došlo k ruské agresi. Ukrajina se v roce 1994 dobrovolně vzdala jaderných zbraní za příslib územní celistvosti. Garanty byly tři mocnosti: USA, Velká Británie a Rusko. O dvacet let později se z jednoho z garantů stal agresor. A ostatní země reagují nedostatečně. I sankce jsou nedostatečné.

* Proč je Ukrajina tak zaostalá? Před válkou mělo dvakrát vyšší HDP i autoritářské Bělorusko…

Ještě zajímavější je srovnání s Polskem. Polsko, Ukrajina a Bělorusko měly po pádu komunismu v roce 1990 stejný HDP na obyvatele. Polsko a Ukrajina byly na podobné startovní čáře. Ale ještě před válkou na východě Ukrajiny mělo Polsko trojnásobný hrubý domácí produkt na jednoho obyvatele ve srovnání s Ukrajinou a Bělorusko asi dvojnásobek, ačkoli o věrohodnosti běloruských čísel se dá pochybovat. O Bělorusku můžeme říci, že nedělalo žádné reformy, je tam stále centrálně řízená ekonomika. Na Ukrajině se starý systém zhroutil, ale nebyl vytvořen nový. Z toho vyplývá, že částečné reformy jsou někdy horší než žádné.

* V jednom rozhovoru jste řekl, že vlivem války se změnil přístup oligarchů, kteří nyní v ohrožení celistvosti země podporují vládu a reformy. Ale zrovna teď se vyhrocuje konflikt mezi gubernátorem Igorem Kolomojským a prezidentem Petrem Porošenkem, přičemž oba dva jsou oligarchové s politickými funkcemi. Není to tedy spíše tak, že staří oligarchové, jako byl Rinat Achmetov a Dmytro Firtaš, byli nahrazeni jinými, kterým jde ale o totéž – o moc a peníze?

Že mají oligarchové na Ukrajině velký vliv, je pravda. Ale jak Kolomojskij, tak i Achmetov pomáhají ukrajinské vládě v boji proti ruské agresi, vyzbrojují ukrajinské jednotky. Já nemám žádné iluze, že oligarchové se přes noc změní. Oni si ale už uvědomují, že teď to není o tom, jestli budou reformy úspěšné, ale o tom, zda země přežije, nebo ne. Pro ně a jejich aktiva je lepší, když bude ekonomika fungovat, než když bude rozvrácená. Možná, že někteří oligarchové neumějí podnikat normálně. Dělat nějaké kategorické soudy je tady těžké. Jde o to, vliv oligarchů omezit. To jde udělat tak, že pomocí zákonů zúžíme prostor pro podnikání, na kterém někteří z oligarchů vyrostli. Regulované ceny energie byly hlavním prostorem pro vznik oligarchů. Dalším obrovským zdrojem korupce jsou státní podniky. Tady zas pomůže privatizace. Další příklad: Banky byly často vykrádány vlastníky, krachovaly a náklady platili daňoví poplatníci. Teď vzniká přísnější regulace pro jejich vznik. Nejde o to, co oligarchové dělají, ale jak jim zúžit prostor pro nekalé jednání.

* Setkal jste se s některým z nich osobně?

Nesetkal.

* Na východě Ukrajiny nejspíš vznikne jakási samostatná republika. Není to nakonec pro reformy dobře? Problémoví povstalci alespoň nebudou komplikovat hospodářský vzestup Ukrajiny… Je vůbec v zájmu Ukrajiny, aby se tohle území vrátilo pod vliv Kyjeva?

Kdybychom k tomu takto přistupovali, tak až se to stane příště jinde, co uděláme? Necháme to zase být? Takto uvažovat nemůže žádná vláda. To území, o kterém se bavíme, je nejprůmyslovějším územím na Ukrajině. Vytváří okolo 25 procent průmyslové kapacity a asi deset až 15 procent HDP. Minská mírová dohoda má spoustu nejasností, ale jedno je klíčové: kdo kontroluje původní hranice mezi Ukrajinou a Ruskem. Musí to být ukrajinský stát. Pak bude zaručena územní celistvost Ukrajiny. Nikdo nemá iluze, že dohodu bude Putin respektovat. V jeho zájmu není stabilní Ukrajina. Putin se nejvíc obává ruského Majdanu. Úspěch Ukrajiny by ten ruský Majdan urychlil.

* Byl jste strůjcem reforem na Slovensku po Mečiarovi, je tam paralela s Ukrajinou? Nebo je spíše třeba hledat paralely se situací po pádu komunismu?

Paralela s pomečiarovským obdobím tu je. Ale my jsme neměli válku. I Slovensko však bylo izolované, zkorumpované, nedělalo reformy, mělo zastaralý průmysl, nemělo zahraniční investice, byli jsme mimo integrační proces. Tři největší státní banky byly na pokraji kolapsu, musely se zachraňovat. Je tam jistá podobnost, ale na Ukrajině je to mnohem složitější. Naše zkušenost ukazuje, že se situace dá celkem rychle otočit.

Klíčové je, že Ukrajina musí dělat reformy ne proto, že to vyžaduje MMF nebo někdo venku, ale protože země ty reformy potřebuje. Na příkladu Řecka, kde byly reformy protlačeny zvenčí, vidíme, k čemu to vede. Ivan Mikloš (54) • Bývalý slovenský ministr privatizace, později ministr financí a architekt ekonomických reforem vlády Mikuláše Dzurindy. • Slovensko zastupoval v MMF, Světové bance a Evropské bance pro obnovu a rozvoj. • V současnosti je poslancem za SDKÚ a ekonomickým poradcem ukrajinské vlády. • Je ženatý a má dvě děti. • Je rusínské národnosti.

O autorovi| Petr Horký, horky@mf.cz

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče