Hlas pracujícího lidu

10. listopadu 2014, 00:00 -
10. listopadu 2014, 00:00

Přestože se může na první pohled zdát, že Miloš Zeman ztratil i poslední zbytky příznivců, je to jen klamný dojem pražského póvlu.

Palubní deník předkládá důkaz, že Češi oddaní službám velkého přítele čínského i ruského lidu stále existují. Rozhodli jsme se doslovně ocitovat prohlášení zemědělského tajemníka OV KSČ ze Žďáru nad Sázavou Jana Veleby, které doprovází novou podpisovou akci Bráníme našeho českého prezidenta.

„Skutečná síla, kořeny a mravní zdraví českého státu jsou mezi obyčejnými lidmi na venkově, v malých a středních městech a také tady vždy byly. Za posledních 25 let si tuto roli přisvojila právě pražská kavárenská rádoby intelektuálská smetánka. Tato role jí však nepatří a nikdy nepatřila. Nyní si tuto roli bere zpět venkov a lidé v malých i středních městech, a to zejména díky prezidentu Miloši Zemanovi. ‚Pražská kavárna‘ proto křičí, vzteká se a kope kolem sebe. Naštěstí pro naši zemi režiséři těchto útoků mají ve svých politických faj? ách již pomálu tabáku. Lidé s obyčejným selským rozumem navíc pražskou kavárnu prohlédli, a to je dobře!“

TISKOVÉ PROHLÁŠENÍ PRAŽSKÉ KAVÁRNY

Četné neformální lingvistické skupinky „pražské lumpenkavárny“, jíž se chtěla hlava státu „vlísat“ do přízně, jsou mimořádně pobaveny nejen výslovností, s jakou Miloš Zeman zvládl slovo „pussy“, ale i jeho překladem do češtiny. Angličtina i čeština jsou bohaté jazyky a jednu a tutéž anatomickou partii dovedou podle kontextu pojmenovat velmi různě. A „pasy“ zůstala beznadějně ztracena v prezidentském překladu. Palubní deník v obvykle informovaných kruzích zjistil, že citlivý překlad onoho slova by se blížil některému z velkého množství českých mazlivých ekvivalentů, jež jsou osobami mužského pohlaví používány, když se chtějí „vlísat“ do přízně osob ženského pohlaví za účelem transferu genetické informace, případně výměny mikrobiologických kolekcí. Výrazivo použité v překladu panem prezidentem by k dosažení takového cíle zcela jistě nevedlo, na čemž se shodlo 100 pro cent oslovených příslušnic pražské kavárny. A co teprve bodré venkovanky – ty by v praxi takový významový posun odměnily i aktem zjevné fyzické agrese, například kopem do příslušných partií vyzývatele.

VERNISÁŽ NOVÝCH ČASŮ

S pražskou kavárnou to vskutku vypadá bledě, protože nejspíše nenajde zastání ani u zbrusu nové pražské primátorky, která má také zjevné gusto. Alespoň tak soudí pro Palubní deník někteří účastníci zářijové vernisáže výstavy Jiří z Poděbrad, husitský král – přítel míru pořádané Národním archivem ve spolupráci s Historickým ústavem ČSAV. Výstavu zaštítěnou ministrem vnitra zahajovala Adriana Krnáčová, budoucí primátorka a náměstkyně ministra vnitra, neboť ministr Chovanec byl zaneprázdněn.

Historici a archiváři v sakách s lokty ošoupanými od kavárenských stolků byli překvapeni poněkud nekonformním rudočerným těsným koženým out? tem paní náměstkyně vyzdobeným přezkami a lesklými cvoky, s nímž se při svém povalování po kavárnách ještě nesetkali. Paní náměstkyně pak přivítala přítomné upřímným přiznáním „O Jiřím z Poděbrad naozaj nič neviem, tak vám prečítám prejav“, a tak i učinila.

Nedá se nic dělat. Čas nezastavíme a do módy jdou jiné mravy a také zábavní podniky jiného druhu. A i zpozdilí archiváři to snad nyní konečně pochopí. (red)

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče