Hladový čínský drak na nákupech

16. prosince 2013, 00:00 - Daniel Deyl
16. prosince 2013, 00:00

Peking rozjel nové kolo masivních investic do infrastruktury a energetiky. Cílem je tentokrát střední a východní Evropa

Kdo chce vidět, jak doopravdy funguje současný svět, dobře si poslouží návštěvou Kyrgyzstánu. Kousek od hlavního města Biškeku leží v rovinaté stepi dvě mamutí obchodní centra – na západě Manas, na severu Dordoj. První z nich slouží jako přestupní stanice pro americké vojáky v Afghánistánu; očekává se, že napřesrok, až Washington drtivou většinu svých lidí stáhne, zavře. Dordoj naopak každým dnem roste – na obrovské ploše se mísí na deset tisíc obchodníků z celé Střední Asie: Ujguři, Tádžikové, Kazaši, Kyrgyzové, k tomu Rusové a Turci. Dvě věci mají společné: zaprvé, všichni nenávidějí Číňany, od nichž kupují levné spotřební zboží, aby je dál přeprodávali doma. Zadruhé, všem jim obchod s Čínou zajišťuje slušné živobytí.

„Od té doby, co jsem sem před třemi lety přijel, jsem několikrát vydělal celé jmění a vždycky o něj zase přišel,“ svěřil se jeden z čínských obchodníků přednedávnem časopisu Business New Europe. „Hned na začátku mi ukradli sto tisíc dolarů.“ Přesto zůstal, protože podnikání v Kyrgyzstánu je pro něho pořád bezpečnější než v rodné Číně. „Je to taková pěkná práce na stáří,“ dodal Číňan zcela vážně na závěr. S takovým tréninkem není divu, že jeho krajané slaví úspěch, ať se to někomu líbí nebo ne.

Jestli si myslíme, že Kyrgyzstán je tak daleko, že nás ve střední Evropě to nemusí zajímat, mýlíme se. Číňané usilovně pracují na tom, aby fyzická vzdálenost od bohatých trhů (v prvním plánu Kazachstán a Rusko, v dalším Evropa) kladla jejich obchodu co nejmenší překážky. I proto tím směrem budují hned dvě velké dálnice, jedna vede Mongolskem, druhá právě Kyrgyzstánem; v druhém případě na ni Číňané poskytli Kyrgyzům 400 milionů dolarů. Velkorysé? Možná, ale je to jen kapička v moři čínských mezinárodních investic posledních let. Nové je to, že po Austrálii, Spojených státech a západu Evropy dnes přichází na řadu střední a východní Evropa.

SPANILÁ JÍZDA PANA LI

Když loni v květnu cestoval Evropou dosluhující čínský premiér Wen Ťia-pao, slíbil založit zvláštní fond pro investice do východo- a středoevropské infrastruktury ve výši deseti miliard eur. To samo o sobě zní pěkně (pro srovnání, ve Spojených státech dosud od roku 2005 Číňané investovali 59 miliard dolarů), ovšem po Wenově návštěvě bylo najednou ticho po pěšině a nedělo se nic.

„Nic“ v tomto kontextu znamená, že čínské peníze proudily do vyspělých zemí západní Evropy, a sice ve výši 9,6 miliardy eur. Největší transakce představovaly akvizice deseti procent londýnského letiště Heathrow a sedmi procent ve francouzské telekomunikační společnosti Eutelsat. Střední a východní Evropu zasáhla čínská investiční invaze naplno až ke konci letošního roku.

Wenův čerstvý nástupce Li Kche-čchiang přijel do Evropy mluvit o byznysu sotva měsíc poté, co jej sjezd čínských komunistů potvrdil ve funkci šéfa strany a předsedy vlády. Jako první si vybral Bukurešť. Na konci listopadu tam dorazil se 400 prominentními podnikateli, kteří se na místě setkávali se stovkami svých evropských potenciálních partnerů, především rumunských, srbských a maďarských. Výsledek byl impozantní. V následujících dvou týdnech oznamovaly různé středoevropské země nejrůznější transakce s jediným společným jmenovatelem – Čínou v roli investora.

Namátkou: srbský ministr dopravy Aleksandar Antić se pochlubil miliardou eur, které mu Li a jeho lidé slíbili na budování infrastruktury. Vedle toho bledne i nový bělehradský most z roku 2010 za 170 milionů eur, také financovaný Pekingem.

Viktor Orbán, maďarský premiér, jehož řízný styl vládnutí mnoho evropských politiků nemůže vystát, si spolu s Lim a srbským premiérem Ivicou Dačićem dohodli vybudování železnice mezi oběma zeměmi (výši čínské investice nesdělili). Stavbu další, vysokorychlostní železnice budou Číňané financovat i v Rumunsku, oznámil pro změnu rumunský premiér Victor Ponta. Slova „vysokorychlostní“ a „Rumunsko“ se tak ocitají v dosud neobvyklé vzájemné blízkosti již podruhé v krátké době – agentura Bloomberg v listopadu zveřejnila, že Rumuni mají nejrychlejší internet v Evropě. Tím to ale nekončí. V Rumunsku budou Číňané sami stavět také nejméně dvě jaderné elektrárny (od záměru investovat do jedné z nich v roce 2011 upustil ČEZ) v celkové hodnotě 5,4 miliardy eur. Zároveň špolečnost Shanghai Electric údajně přihlásila nejnižší nabídku od polského tendru na vybudování nové tepelné elektrárny pro tamní největší energetickou firmu PGE.

Další dohody uzavřely s Číňany vlády a firmy z Bosny a Hercegoviny, Chorvatska, Litvy a Estonska. Stavební firma China Civil Engineering (o 19 tisíc zaměstnancích po celém světě a tržní hodnotě 7,4 miliardy dolarů) otevírá pobočky v Bělehradu, Bukurešti a Budapešti. Přičtěte k tomu pro dokreslení 300 lokomotiv, které si objednal Turkmenistán, jednání o „prohloubení bezpečnostní spolupráce“ s již zmíněným Kyrgyzstánem a výstavbu dálnic tamtéž.

Premiér Li nejspíš nijak nepřeháněl, když v Bukurešti oznámil, že Peking hodlá do pěti let objem čínské ekonomické aktivity ve střední a východní Evropě zdvojnásobit.

„Středoevropským zemím schází kvalitní infrastruktura,“ napsal Li těsně před cestou do Evropy. „My máme dostatečně kvalitní technologické postupy, abychom byli schopni v těchto zemích požadovanou infrastrukturu vybudovat.“

KDO SE BOJÍ PEKINGU

Jde to snadno. Mimo jiné i proto, že Čína má v zásobě devizové rezervy ve výši 3,66 bilionu dolarů a pro jejich současné zužitkování v Evropě má několik dobrých důvodů. Neustále klesající hodnota dolaru a špatná finanční situace evropských firem i zemí jsou ty nejzjevnější. Na některý vkus to však jde až příliš snadno. Například Poláci, kteří mají s masivními ekonomickými plány (i s jejich politickými dopady) z Východu své zkušenosti, nejsou čínskou investiční záplavou jednoznačně nadšeni. Zejména poté, co čínská stavební firma Covec selhala při budování dálnice, jež měla za 447 milionů dolarů spojit Varšavu s německou hranicí. (Covec kontrakt získal – jako první čínská firma pověřená významnou evropskou zakázkou v oblasti infrastruktury – v roce 2009; loni od smlouvy odstoupil.) Když předseda vlády Donald Tusk v létě oznámil vznik fondu pro výstavbu infrastruktury, čínské nabídky nechal ležet na stole bez povšimnutí. Rizika spojená s čínskou ekonomickou invazí se však ani zdaleka neomezují na nedostavění jedné dálnice. Na jedno z nich loni upozornila administrativa amerického prezidenta Baracka Obamy, když zatrhla investici čínské firmy Sany Group do obří větrné elektrárny ve státu Oregon. Důvodem byla „přílišná blízkost prostoru s omezeným letovým provozem“, což v byrokratické hantýrce znamená vojenské letiště. Za zmínku přitom stojí, že úřadům nevadila elektrárna sama o sobě, nýbrž právě čínská přítomnost. „S velkou pravděpodobností existuje koordinovaná strategie jedné nebo více vlád cizích zemí na převzetí amerických firem působících v oblasti výzkumu, vývoje a výroby kritických strategických technologií, jejichž jsou USA hlavním světovým výrobcem,“ uvedl v této souvislosti před rokem výbor amerického ministerstva financí pro zahraniční investice. Prohlášení sice Peking nezmiňuje přímo, ale zjevně jej má na mysli. Sílu čínského investičního proudu dokládá skutečnost, že přes větší rezervovanost Washingtonu vůči Pekingu, než jakou projevuje Evropa, loni v USA přibylo šest měst, v nichž čínské investice přesahují miliardu dolarů. Jsou jimi Tar Heel v Jižní Karolíně, Detroit as Ann Arbor v Michiganu, Kansas City v Missouri, Oklahoma City v Oklahomě, a dokonce bohaté přímořské sídlo Santa Monica v Kalifornii.

STRATEGICKÉ RIZIKO

V Evropě podobně kritické stanovisko vůči čínským investicím dosud nijak nahlas nezaznělo. Podílí se na tom několik skutečností. Předně, evropské země mají dost co dělat s analogickým ruským vlivem. Evropané také na rozdíl od Američanů nesoutěží s Čínou o supervelmocenské pozice. Svou váhu má i skutečnost, že žádná jednotlivá evropská země nemůže s Pekingem vyjednávat z pozice rovnocenného obchodního partnera. Takovou roli může hrát pouze Evropská unie jako celek, což Číňané velmi dobře vědí. Vyjednávají proto s jednotlivými vládami a Brusel ignorují, jak to jen jde. A konečně je tu argument z nejpádnějších, již zmíněných 3,66 bilionu volných dolarů v čínských rukou. Ve chvíli, kdy mnoho krizí zkrušených evropských firem volí mezi přijetím investice zvenčí na straně jedné a bankrotem na straně druhé, je to argument nepřehlédnutelný. Klidnému spánku Evropanů přitom nijak nepomáhá skutečnost, že 93 procent čínských zahraničních investic provádějí firmy s vysokou (obvykle nadpoloviční) účastí státu. To představuje strategické riziko, jehož jsou si Evropané dobře vědomi u Rusů. Jeho možné dopady v případě Číny však jsou příslovečným kabátem, jenž je vzdálenější než košile v podobě tolik potřebné hotovosti. Vzniká tak paradoxní situace, kdy Evropané strávili 20 let pilováním pravidel, za nichž smí dánský investor převzít ševcovskou dílnu v Portugalsku, kolik z toho bude kde platit daní a jestli smí pána s dratví propustit, nebo ne. A než se na tom stačili dohodnout, zjišťují – a my spolu s nimi – že nikdo nemá ani korunu a že značná část zdejší ekonomiky má najednou patřit lidem, kteří považují vyhroceně drsný obchod v kyrgyzském Dordoji za příjemnou práci pro staré lidi na odpočinku.

Tabulka

Miliardy do Evropy

Čínské investice za prvních šest měsíců letošního roku

Fúze a akvizice

Měsíc Investor Výše Podíl

(v mil. USD) (v %)

leden China Merchants 530 49

leden China Ocean Shipping 1290 60

únor Geely Auto 150 100

únor HNA 310 20

únor SAFE 840 40

únor CIC 10 20

březen State Grid 1140 *

duben China Nonferrous 750 50

duben CIC 100 *

květen Fosun 360 46

květen China Construction Bank 100 2

červen CNPC 810 20

červen Wanda 500 92

červen Wanda 1090 *

Partner Sektor Země

CMA CGM doprava/rejdařství Francie

* doprava/rejdařství Řecko

Manganese Bronze doprava/automobily Británie

NH Hoteles nemovitosti Španělsko

UPP Group nemovitosti Británie

Moscow Stock Exchange finance Rusko

Sintez energetika Rusko

East Siberian Metals kovy Rusko

Russia Forest Products zemědělství Rusko

Club Med jiné Francie

VTB Bank finance/bankovnictví Rusko

Novatek energetika/plyn Rusko

Sunseeker doprava/rejdařství Británie

* nemovitosti Británie

8 Fúze 070 a akvizice celkem

Kontrakty

leden China Communications Construction 850

duben Huawei 1300

květen Harbin Electric 2400

květen China Energy Engineering 560

červen Shandong Gaosu 330

* doprava/automobily Srbsko

VimpelCom technologie/ICT Itálie

Hattat Holding energetika/uhlí Turecko

Rafako energetika/uhlí Polsko

* doprava/automobily Srbsko

5 Kontrakty 440 celkem

* Údaj není k dispozici

Zdroj: Heritage Foundation, China Global Investment Tracker

Klidnému spánku Evropanů nijak nepomáhá skutečnost, že 93 procent čínských zahraničních investic provádějí firmy s účastí státu, většinou majoritní. Premiér Li nejspíš nepřeháněl, když oznámil, že Peking hodlá do pěti let objem čínské ekonomické aktivity ve střední a východní Evropě zdvojnásobit.

Graf

Čína je při chuti

Čínské mezinárodní investice podle sektorů (r. 2005–2013, v mld. USD) Zdroj: Rhodium Group

Celkem 688,1

Energetika 316,0

Kovy 110,2

Doprava 100,0

Nemovitosti 59,8

Ostatní 18,2

Technologie 17,8

Zemědělství 27,9

Finance 38,2

O autorovi| Daniel Deyl • deyl@mf.cz

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče