Helmut Schmidt by tu také kouřil

16. listopadu 2015, 00:00 - LUBOMÍR HEGER
16. listopadu 2015, 00:00

Jestli existuje německá odpověď na Winstona Churchilla, jmenuje se nejspíše Helmut Schmidt. Tenhle exkancléř byl machr

Na první pohled mohl tenhle chlapík někomu připomínat českého Miloše Zemana. Když si letos na jaře hned na úvod v televizní talkshow na veřejnoprávní stanici ARD zapálil, moderátorka Sandra Maischbergerová sáhla kamsi za sebe. „Pro případ, že by v Hamburku prošel úplný zákaz kouření,“ řekla muži, který si i ve svých 96 letech zapaloval úplně všude, „pro vás mám toto.“ Usmála se a podala mu elektronickou cigaretu: „Nechcete ji zkusit?“ „Néé,“ odpověděl Schmidt s nefalšovaným hamburským přízvukem. „Proč ne?“ „A proč bych dělal takové hlouposti?“ odvětil muž, na jehož počest začaly německé obchoďáky prodávat vtipné štítky s nápisem „Helmut Schmidt by tu také kouřil“.

NEJVĚTŠÍ NĚMEC PO BISMARCKOVI…

Zde ovšem veškerá podoba s českým prezidentem končí. Schmidtovi (23. prosince 1918 – 10. listopadu 2015) vítězství v anketě o největšího Němce v dějinách dokázal „sebrat“ jen sjednotitel Německa Otto von Bismarck. Stejně jako v případě (dejme tomu) Johna F. Kennedyho za touhle skutečností nevězely ani tak úspěchy v politice, jako spíše vzhled filmového hrdiny, vystupování, věrnost zásadám a jakási autentičnost, která ze světové politiky prý už úplně vymizela.

Tím ale nemá být řečeno, že Schmidt byl jako kancléř – úřadoval v letech 1974 až 1982 – nějak neúspěšný. Vedl jen Spolkovou republiku v nejtemnějších dobách její existence a s jeho obdobím si lidé spojují především ropnou krizi, zdánlivě nekonečnou sérii útoků RAF a hospodářské zpomalení. V dějinných zkouškách však obstál výborně. „Kdyby chtěli unést mě nebo mou rodinu, za žádnou cenu nás nevyměňujte za jiná rukojmí,“ podtrhl veřejně tezi, že s teroristy se nevyjednává – a často proti vůli mateřské SPD i veřejnému mínění. Byl to Helmut Schmidt, kdo na závěr své kariéry prosadil rozmístění amerických jaderných raket středního doletu Pershing II na německém území v odpovědi na sovětské SS­20, přestože to německá veřejnost tehdy prožívala jako „výměnu Chicaga za Hamburk“ ve strategii vzájemně zaručeného zničení. Všeobecná odmítavá reakce tehdy vlastně dala vzniknout straně Zelených. A byl to zároveň Schmidt, kdo pokračoval v Brandtově politice otevírání se Východu, takže za jeho vlády proběhla (z dnešního pohledu) mírně naivní konference v Helsinkách, jež ale v konečném důsledku vedla ke vzniku Charty 77 a dalších opozičních hnutí.

… BYL PORUČÍKEM LUFTWAFFE

Soukromě byl dosti svéhlavý a jeho předchůdce a mentor Willy Brand o něm řekl: „Se Schmidtem se dá hovořit o všem. Tedy kromě politiky.“ Když kvůli politickým neshodám s koaliční FDP, zhoršujícímu se zdraví, a především sociálním škrtům přišla jeho vláda na podzim 1982 o důvěru, našly jeho analytické schopnosti a sklony k prostořekosti naplno uplatnění v týdeníku Die Zeit, jehož byl poté spoluvydavatelem. „Politici a novináři sdílejí smutný osud. Musejí dnes hovořit o věcech, jimž plně porozumí až zítra,“ napsal.

Helmut Schmidt byl tak výraznou osobností, že se mu nikdy nikdo nepokusil vyčíst nejvýraznější kaňku v životopise, a to, že na východní frontě aktivně bojoval jako poručík Luftwaffe. Nebyl by to on, kdyby celá věc nebyla ještě zamotanější. Schmidt celé mládí skrýval, že jeho děd byl židovského původu. Spolu se Schmidtem se Německo loučí s vlastními dějinami v celé své složitosti.

O autorovi| LUBOMÍR HEGER, heger@mf.cz

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče