Haló, změna

26. května 2014, 00:00 - Pavel Páral
26. května 2014, 00:00

Ne že by drožkářům hrozilo přímo vyhubení, ale bude jich méně a nároky na kvalitu vzrostou

Příběh pražských taxikářů je příběhem o blahodárných účincích působení svobodného trhu. Příběhem, v němž se ze smetánky žijící v komunistickém polosvětě veksláků a šmelinářů stala ne zrovna majetná skupina dělníků za volantem zaměstnávaných velkými podnikateli. A je pozoruhodné, že tento příběh bude mít velmi pravděpodobně pokračování. Díky rozvoji moderních technologií dost možná skončí s velkými zisky i taxikářští velkopodnikatelé a drožkáři se zase osvobodí a stanou těmi starými dobrými živnostníky, kterými vždy v minulosti byli.

Nedostatková služba byla před čtvrtstoletím výsadou limitovanou nejen příjmy, ale i svou dostupností. Taxikářů bylo jako šafránu a striktně stanovené ceny fakticky nikdy neplatily. Od toho se nakonec odvíjel i chaos, který v tomto segmentu trhu nastal po revoluci a absolutní liberalizaci. Najednou taxikařil každý a každý měl představu, jak se za rok stane milionářem. Tak vznikla i pověst Prahy jako města zlodějských taxikářů, která přežívá dodnes, ačkoli už zdaleka není pravdivá a oněch pověstných lupičů jezdících kilometr za stovku je dnes zcela mizivý počet.

Zlom přišel s velkými taxislužbami, které si začaly hlídat svou pověst a kontrolovat taxikáře jezdící pod jejich hlavičkou.

A trh zafungoval v okamžiku masového rozšíření mobilů před nějakými deseti až dvanácti lety, kdy se jízda „z ulice“ stala prakticky výjimkou. Každý taxikář potřeboval onen „drát“ neboli vysílačku, která mu dodnes přiděluje zakázky. Pány se stali velkotaxikáři, kteří investovali do informačních a navigačních systémů a začali muže a ženy za volantem dřít pěkně z kůže. Výsledkem je dostupná služba za velmi přijatelnou cenu. Výměnou za to už za volantem neobálka sedí zábavný chlapík, který zná Prahu jako své boty, ví, kde je jaká uzavírka, zácpa, bar či veselá slečna. Sedí tam v lepším případě bodrý venkovan, který bez navigace netrefí z Václaváku k hlavnímu nádraží, a zhusta má dokonce místo moravského ještě o hodně východnější přízvuk. Jízda taxíkem už tak není součástí nočních dobrodružství, ale dopravou běžnou skoro jako pověstná „mastná tyč“ v pražské tramvaji.

Jenže čas zase tak nějak za oponu tahá a branži čekají další změny, které přinášejí nové technologie. Onen „drát“ taxikářského pastevce začíná být přežitkem. V Praze se stává hitem Liftago, aplikace do mobilních telefonů, která vyhledá nejbližší taxíky v okolí a umožní prakticky předem sjednat cenu za dopravu. A to je jen lokální aplikace. Světem hýbe služba Uber, která ohrožuje řemeslo, protože spojuje přímo zájemce o jízdu s kýmkoli, kdo někam jede a je ochoten za poplatek vzít spolujezdce. Funguje ve velkých metropolích a podle posledních zpráv se chystá i do Prahy. Takže přepravce ani nemusí být taxikářem. Taxikářské cechy proti ní protestují, fyzicky napadají účastnící se řidiče a snaží se prosadit různé regulace. Ale tento boj je marný. Ne že by drožkářům hrozilo přímo vyhubení, ale bude jich méně a nároky na kvalitu vzrostou. Život je změna a to platí i pro taxikáře.

O autorovi| paralp@mf.cz

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče